Kdy už to sluníčkáři pochopí?

Co se ještě bude muset stát, aby už nás přestali přesvědčovat co je nejlepší pro obohacení evropské kultury? Pokud to dělají jen v zájmu nových voličských hlasů pro sebe a sobě podobným, tak to hraničí s vlastizradou.

       Měli jsme tu hromadu teroristických útoků. Byli jsme přesvědčováni, že tito lidé, co kosí civilisty jak plechovky na zdi se slovy Alláh akbar, nemají s islámem nic společného. Sice čerpají víru ve správnost svého konání v tomto náboženství, ale vlastně s ním nemají nic společného.

           Teď tu máme aféru mnoha stovek okradených, osahávaných a znásilněných žen v mnoha městech Evropy. To už nelze říci, že za to může pár pomatených teroristů, tak se aspoň musí tvrdit, že ne všichni uprchlíci pocházející z islámského světa jsou stejně zhýralí. A najednou se začíná provalovat, že se to vlastně dělo všude v Evropě, kde je větší koncentrace blízkovýchodních přistěhovalců, a to dokonce již několik let (naposledy dva roky staré případy ve Švédsku). To zamlčování a mlžení je zločin. A zločin na všech. Přistěhovalcům to přitíží a v domorodé Evropě to začnou brát do rukou extrémisté. To vážně sluníčkáři nechápete, jak jste naivní?

            Všechny ty věci pojí jedna věc – to je ta víra. Ta určuje vše. Prostě to, v čem vyrůstali, v co věří, co jim bylo vtloukáno do hlavy, je naprosto jiné, než je evropský způsob života a zvyklosti. A nemysleme si naivně, že se někdy naučí něco jiného. Nenaučí. Pobavila mě jedna aktivistka, která se snažilaobhajovat kolínské události tím, že to nejsou čerství uprchlíci, ale ti, co jsou v Německu již delší dobu.

            Tím jen potvrdila, že se nikdy nepřizpůsobí. Těch důkazů je vidět dost. Prostě člověk věřící v islám, jeho pravidla, zákony, zvyklosti, nařízení, autority, příkazy, postavení žen a míru trestů nemůže nikdy pochopit, natož přijmout, západní styl života.

            Tradiční mravokárné kázání, že my jsme za komunismu také utíkali a nikdo nás neodmítal je nutno odmítnout jako opětovnou podpásovku. Kam jsme utíkali? Napadlo by nějakého pomatence tenkrát žádat o azyl v Arábii, Sýrii, Iráku nebo Iránu? My utíkali jako křesťané ke křesťanům.

            V této souvislosti působí ne komicky, spíše smutně, ale bohužel hlavně nebezpečně, když francouzský prezident Hollande v den výročí atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo demonstrativně navštíví též muslimskou mešitu. Pokud tím chtěl naznačit něco o nutnosti smíření, tak zapomíná dodat, že na to musí být dva, co se chtějí usmiřovat.

            Islám se nikdy nebude chtít usmiřovat. Islám se bude chtít prosazovat. Připusťme si už konečně, že problém je právě v tom náboženství. Proč země se stejnou vírou, ale hlavně kulturou života, nechtějí přijímat své souvěrce ze zemí jiných? Protože vědí, že to je klidná, levná a spolehlivá cesta, jak pokořit západní civilizaci.

            Nemáme nic proti Ukrajincům, Vietnamcům, Černochům. Všichni z nich, co přišli do Evropy, tu dokážou zapadnout. Ale nedokáže tu zapadnout ten, kdo věří v Islám. Aby totiž přijal evropský styl života, tak by musel na svou víru rezignovat. Jsou to neslučitelné věci. Je nutno si už připustit, že prazáklad problému je ve víře. Vše ostatní jsou už jen odvozené problémy.

            Sluníčkáři proberte se a už neškoďte!