Brexit, nebrexit. Kdo se v tom má vyznat? Fraška pokračuje a nikdo už netuší co vlastně bude. Nejméně to ale bohužel tuší sami Britové.
Britové si slavně a za škodolibého aplaudování všech euroskeptiků odsouhlasili "výraznou" zhruba jednoprocentní většinou vystoupení z EU. Radost pánů Klausů, stran jako SPD a podobných, neznala mezí. Ale od té doby se vše tak nějak klopí a nikdo neví jak.
Problém hranice mezi Severním Irskem a Irskem je prostě kvadratura kruhu. Hranice buď je, nebo není. Zboží buď proudí přes nějakou pomyslnou čáru bezcelně, nebo se cly. Nic mezi neexistuje. Podle posledního vývoje by se ta celní hranice posunula do moře, tedy Severní Irsko by vlastně celně zůstalo v EU, zatímco zbytek Británie nikoliv. Chápu, že to mnoha Britům nevoní, protože je to vlastně nějaké částečné formální odtržení Severního Irska od zbytku Velké Británie.
Premiérka Mayová vyjednala dohodu, kterou schválily všechny členské země EU, včetně Irska a i vláda Velké Británie. Nesouhlasil s ní britský parlament, za což podle našich euroskeptiků zase mohla zlá EU. Nic nebránilo již několik let Velké Británii bouchnout pěstí do stolu a prostě od té strašně hrozné a zlé EU (do které se hrnou dobrovolně mnohé balkánské země a na kterou už jen smutně pošilhává Turecko) odejít bez jakékoliv dohody, stanovit si mezi EU a Británií celní hranici a Severní Irsko nechat plně pod svou kontrolou. Británie to doposud neudělala, ale může za to samozřejmě EU.
Když neuspěla dohoda vyjednaná premiérkou Mayovou, tak EU byť nerada, ale přeci jen vyšla Británii vstříc a umožnila premiéru Johnsonovi dojednat dohodu novou, současnou. Britský parlament nad ní tak nějak váhá a neví jak k ní přistoupit. Z Londýna mezitím přišla zpráva, že byla odeslána žádost o další odklad Brexitu. Premiér Johnson se hned nechal slyšet, že on tu žádost podepsal nedobrovolně. Tak kdo tam vlastně vládne? Nebo proč je nadále v čele země, s jejímž chováním nesouhlasí? A tato otázka přesně charakterizuje stav současné britské politiky.
Zastánci Brexitu před oním referendem argumentovali polským instalatérem a podobnými "přistěhovalci" z východní Evropy. Na to hodně voličů slyšelo. Vrcholem zoufalství premiéra Johnsona je, když zajel za maďarským premiérem a sondoval možnost, že by Maďarsko vetovalo dohody s Británií a donutilo tak Británii z EU odejít bez dohody. Ano, britský premiér hledal proti svým poslancům pomoc u té země, kvůli které také vlastně Britové z EU odcházejí.
Je to celé trapné a smutné. Británie si musí každý, kdo zná její historii, vážit, i dnes. Ale na druhé stránce jí zase poděkujme. Ukazuje nám, kam vede nesystémové referendum, které se vlomí do pracně vyvážené moci výkonné, soudní a zákonodárné. Referendum, které ovládne spíše větší pořvávač, než nějaký rozumný argument. Británie nám prostě názorně ukázala, že referenda o takovýchto otázkách vedou pouze do záhuby. Děkujeme!
PS: Z diskuse mažu vše co se netýká tohoto tématu, i kdyby to s tématem bylo svázáno.
