Stalo se takovou módou nadávat na kamionovou dopravu, blokovat stavbu dálnic, různých obchvatů a teoretizovat o železniční dopravě.
Přitom naše životní úroveň stoupá, chceme aby i nadále stoupala a doufáme, že stoupat bude. To ale bez zvyšování dopravy, především nákladní, nepůjde. Zapomeňte na nějaké ty řeči o železnici. Mašinka vám ke krámku ve městě nezajede. A nezajede ani do mnoha okresních měst ke všem skladům. O ceně železniční dopravy, její rychlosti, flexibilnosti a spolehlivosti nemluvě. Na podzim jsem si zajel vlakem do Olomouce a byl jsem dost zděšen. Náš první železniční koridor, stavěný za desítky miliard korun na projektovanou rychlost 160 km/hod, vypadá tak, že to s vámi hází ze strany na stranu a tou 160 jedete tak třetinu cesty. Rychlost 160 km/hod se v civilizované Evropě používá tak na lokální přepravu. A u nás stále rekonstruujeme na tuto rychlost tak rychle, že ten první koridor už potřebuje generálku. Ale to byla jen odbočka.
Smiřme se s tím, že počet kamionů u nás poroste. A nenadávejme jim, bez nich bychom se takhle neměli. A už vůbec nežehrejte na jejich řidiče. Proti drtivé většině z nás jsou to profesionálové, kteří musí podstupovat pravidelně psychologická vyšetření a školení. My ostatní řidiči osobáků je jenom vidíme jako škodnou. Můžete namítat, že ten je vynikající lékař, onen super IT specialista, kam se hrabe řidič kamionu. Ano, máte pravdu. Ale tady mluvíme z pozice řidičů. A na silnici je ten řidič osobáku proti řidiči kamionu ubohý amatér, který vůbec netuší, která bije a jen nadává.
Kolik z nás má problém s parkováním? Kolikrát jste si odřeli auto při výjezdu z garáže? A dokážete si představit dlouhý kamion jak zacouvává k rampě z boku, kdy kabina je proti návěsu vytočena doprava a tudíž řidič vzadu nevidí nic. Doslova vůbec nic. Nebo jak se u kamionu nastavují zpětná zrcátka? Potřebujete prázdnou paletu, žebřík a měřící pásmo. Nevíte o čem mluvím? Tak vůbec nic nevíte o práci řidiče kamionu. Takové couvání musí často dělat několikrát denně.
Kamiony mají nařízené povinné přestávky v řízení. A je to dobře. Už několik let jsme neslyšeli o těžké havárii kdy řidič kamionu za volantem usnul. Tady se legislativa podařila. To usínání za volantem je dnes už přenecháno amatérům řídící osobní auta vracejícím se z dovolené na poslední chvíli. A tady jsme u toho jádra problému.
Řidič kamionu zajede na dálniční odpočívadlo, protože má zákonem předepsanou přestávku. A odpočívadlo je plné. Stát prostě zaspal a není u dálnic, ale ani u hlavních tranzitních silnic, dostatek parkovacích míst.
A co má v tomto okamžiku řidič kamionu dělat? Zastavit třeba na trávě, nebo na výjezdu z parkoviště? Nebo pokračovat k parkovišti dalšímu? To je v našich podmínkách dost často desítky kilometrů. Ať udělá, co udělá, vždy se dopustí přestupku. A co je horší? Že zastaví v oblasti parkoviště někde kde nemá, nemá že pojede dál, usne a způsobí fatální nehodu s několika mrtvými, jak tomu dříve bývalo?
Samozřejmě odstaví kamion na tom parkovišti, kde to jen jde a udělá dobře. Pak se od těch "rádoby řidičů osobáků" dozvíme jací jsou ti kamioňáci hajzlové, že se skoro nemohl dostat k natankování, chudáček. Nebo že zajel na parkoviště a skoro to nedobrzdil, jak tam stál kamion. Hm. A jakou rychlostí na to parkoviště vjížděl? Jděte někam.
Pak občas přijde policie a začne v noci ty kamioňáky na dálničním odpočívadle buzerovat a pokutovat za špatné parkování, případně je posílat pryč. A tady už jde sranda stranou. Když mu přikáže jízdu, tak ho nutí porušovat zákonem danou přestávku a tím pádem ho doslova a do písmene nutí dělat přestupek. A to podstatně závažnější než je špatné parkování. Tak to je naše policie. A co když ten řidič kamionu řekne, že si dal na spaní dvě decky vína?
Policie dělá represi, místo prevence. U plných parkovišť by měla řidiče při vjezdu informovat a sdělit jim, kde nejblíže volné parkovací místo najdou. Ale především ten stát totálně selhal a nějaké úvahy ministerstva dopravy o budování odstavných parkovišť vycházející z dnešních čísel mohou být za pár let, až dojde k jejich realizaci, zase nedostatečná. Jak jsem již uvedl, chceme žít lépe a doprava bude narůstat.
Úvahy o tom, že by mohli řidiči sjíždět z dálnice a parkovat mimo ni, je také úplně zcestná. Hned první obec na jejich cestě se bude bouřit, že tam kamionovou dopravu nechce. A ani ty kamiony nemusí skrz ní jezdit, stačí že budou jezdit po obchvatu a stejně se dozvíme něco o nárůstu hluku a prašnosti.
Pro začátek by stačilo málo. Třeba elektronický systém u každého parkoviště na dálnici který by u vjezdu ukazoval počet volných kamionových stání a přenos těchto údajů na internet. Řidič by pak už lépe naplánoval zastávku. Investice v řádu jednotek milionů. Porovnejme to s desítkou miliard vybranou za mýto.
Dále zmapovat velké skladové areály podél dálnic, a že jich je (!) a domluvit s provozovateli možnost nočního parkování kamionů. V areálu se přes noc většinou nepracuje, toalety jsou k dispozici a cesta k nim většinou nevede přes obce a od dálnic nebývají daleko. Forma úhrady v řádu stokorun může být atraktivní jak pro přepravní firmy, tak pro provozovatele těch areálů.
Ale především stát musí plánovat a stavět s vizí dopředu a nikoliv hašením současných problémů, jak je tomu momentálně například s mosty.
Po pádu několika z nich se najednou začínají bourat a obnovovat na mnoha místech současně. Např. na D10 hned dva najednou (u Brandýsy a u Turnova). A o problému se také ví již desetiletí. U Davle se totálně renovuje most z devadesátých let! Přeci takový most musí mít životnost kolem sta let.
A jsme u jádra problému. Při našem svatém protikorupčním tažení, kdy rozhodujícím, ne-li jediným faktorem při zadávání veřejné zakázky na stavbu, je cena a nikoliv kvalita nebo záruka, si zase zaděláváme na těžké problémy za pár let.
