Ackoliv je Londyn znamy destivym pocasim, od meho priletu sviti slunicko. Jaro si tedy mohu uzivat spolecne s Londynany, protoze ti tvrdi, ze kdyz je hezky, mohou dokonce odejit driv z prace. Dost me prekvapilo, ze po pate hodine jsou parky plne. To asi jenom my Cesi dreme od nevidim do nevidim.
Protoze uz jsem mela druhy den moznost prochazet londynske City, nemohla jsem opominout davy kravataku miricich po narocnem tydnu do nejblizsich pubu. Hospody jsou tak narvane, ze lidi postavaji s pullitry i pred nimi. Muzi se doslova tlaci jeden na druheho a usrkavaji svou pintu piva. City pusobi opravdu busy, jak rikaji Anglicane, tak je nutno si vse v patek vykompenzovat mohutnou oslavou. Minuly vikend slavil jeden ragbiovy hrac tak velkolepe, ze se svymi kolegy v opilosti svrhl double-decker. No ja si dam typickou anglickou veceri radeji v poklidu cihloveho domku.
Dnes bylo vzruchu az az, protoze jsem navstivila Tower a tam byla hlava na hlave. Pamatky obchazim asi hlavne z toho duvodu, ze se to ma. Nejvic si ovsem uzivam lidi, jazyk, jidlo, jine zvyky, kulturu. Kdyz jsem parkrat vyblejskla Tower a Tower bridge, prezila sbirku zbrani, tak jsem si v poklidu vychutnala tradicni Fish and chips. Slunce parilo jak uprostred leta, tudiz se mi o poledni sieste u Temze prijemne lenosilo. Odpoledne jsme jeli navstivit znamou do East endu, coz bylo zajimave hlavne diky pocetne muslimske komunite, ktera tam zije svym vlastnim zivotem. Pripadala jsem si spis, jako v Jordansku ci Indii nez v Londyne. V East endu samozrejme nechybi ani mesita.
Jo Londyn opravdu zije, tak zitra Parlament, Picadaly, Big Ben a Westminster.
