Už zase s tebou nemluvím! (Mokrá verze..)

'Člověk, který neumí mlčet, neumí ani mluvit.' To je přece jasný.. Tak co...

Vhodné triko..

Tato studie navazuje volně na předešlou suchou variantu trestného mlčení, kterou si můžete přečíst zde: http://fiser.blog.idnes.cz/c/82804/Nemluvim-s-tebou-Mlcim-proti-tobe.html a je stejně trapná a rádobyvtipná, ne-li ještě trapnější a rádobyvtipnější. Rozumní a soudní, zkrátka normální čtenáři nechť proto zváží, jestli vážně mají chuť utrácet čas právě tímto nešťastným způsobem. Jestliže si přece jen říct nedají, jejich pocity po dočtení článku budou asi následující: Hm, pěkná ptákovina. Buď je to magor, nebo zastydlej puberťák.. Toho bych chtěla mít doma... Tak co? Stojí vám to za to? No, jak myslíte. Nuže:

Nastalou situaci se nesnažíme pochopit, není to totiž možné. Nemůže se to podařit ani z vašeho - našeho pohledu a stanoviska (které je logické), natož z toho jejího.. Lidský mozek je šílený, strašlivý a nepředstavitelný labyrint. A co teprve ten ženský.. Když už jsme tedy správně pochopili, že to nechápeme a pochopit nemůžeme, zkusíme alespoň (fakt..'alespoň'!) využít tuto veskrze neveselou situaci k několika legračním zoufalostem. Lehce nadstandardní a stejně lehce nestandardní smysl pro humor máme (ten už nás přece několikrát zachránil od nejhoršího) a nic víc nepotřebujeme. Škála kousků, která se před námi otevírá, je opravdu široká a záleží jen na nás, kterou z podařených taškařic si vyberete. Pro jistotu však začněte něčím nenáročnějším..

Tak třeba můžete v intervalu cca 15 minut se železnou pravidelností vyhlížet z okna a do ohlušujícího tlukotu dešťových kapek vtipně hlásit: 'A nezaprší..' Existuje zde určitá, byť - přiznejme si to - nejspíš pouze teoretická možnost, že po 74 'anezapršení' to paní domácí nevydrží a zařve na vás: 'Nemoh' bys toho už konečně nechat?!!?'. Pravděpodobnost tohoto zvolání je - jak jsme již uvedli - zcela mizivá, neboť toto by se rovnalo nahrávce na smeč a nezapomínejte, že proti sobě máte zkušeného protivníka a žádný vořezávátko..ta vám jen tak nenahraje.. Ovšem kdyby náhodou, tak schválně..jak zareagujete? Správně, mám z vás radost.. Pochopitelně, nebylo to tak těžké: 'A nemohla bys toho už konečně nechat ty?' Ale nezabývejme se teoretickými hloupostmi, věnujme se důležitějším a praktickým záležitostem..

Začněte se okázale (což je druhý stupeň slůvka významně a znamená tedy ještě o něco významněji) a se vší vážností připravovat k řezání dřeva. To je blbost pouze zdánlivá, zároveň je však třeba připustit jistou ošemetnost tohoto počínání. Riskujete totiž, že vaše demonstrativní přípravy zůstanou bez odezvy (to známe..) a co vy pak s tím..v tom dešti? Abyste nakonec nebyl za vola - to by tak ještě scházelo, při tom všem.. A je v tom zároveň i určitá dávka naivity: Fakt jste si myslel, že 'někdo' bude o vaše podivínské počínání projevovat zájem? Nic si z toho nedělejte, já si to myslel taky.. Až procitnete, odkládejte alespoň neodvratný okamžik hanby, prohry a potupného ponížení co možná nejdéle a když už vážně není zbytí, prohoďte k sobě ledabyle něco v tom smyslu, že 'přece prší a řezat dříví by vlastně byla kravina' a jděte zalévat zahradu. Nejste z cukru. Taky nezapomínejte, že jste ve válce, takže si šupem oblékněte kraťasy a tílko, vezměte konev a hybaj.. Sledujete tím rafinovaně dva potencionální cíle najednou. První (a pravděpodobnější), že se dočkáte reakce: 'Jsi normální? Přeskočilo ti?', s čímž už by se nechalo jistě 'něco dělat'.. Druhý (naivně teoretický), že se dočkáte reakce: 'Kam chceš jít? Vždyť nastydneš..', čímž by to sice bylo 'doma', bohužel se však opět jedná o bohapustou teorii, čili nic.. Ve skutečnosti nebude následovat reakce žádná, ale s tím se nakonec počítá, tak co..

Když vylezete z vany (a on takovej horkej čaj s rumem hezky pěkně v horký vodě a notabene po tom husarským zalejvacím kousku má taky něco do sebe..), neudělejte školáckou chybu a nezapínejte si ten důležitej fotbal. Zavřete se (s notebookem) do pokoje bez televize - demonstrujete tím svou naprostou a totální vykolejenost - a sledujte ho online na internetu. Stojí to za to.. Během dlouhodobého deště (stylově jsme před pár dny měli Medarda..) si taktéž průběžně balte zavazadla, netřeba snad již připomínat, že významně, až okázale.. Tuto činnost ovšem vychytrale nikterak neuspěchávejte, aby se vám snad nedejbože nestalo, že skutečně dobalíte. Protože co potom? Takže: hezky si to šetřete..rozumíme si.

Na svůj blog nic nedávejte, z toho už jste snad vyrostl. Je to nejen zbytečné, je to dokonce kontraproduktivní, jak už byste měl vědět a jistě víte ze svého mladicky nerozvážného pokusu během suché varianty. Vaše ústupky, pečlivě vážené na lékárnických vahách by opět byly oslyšeny, ba co víc, byly by použity proti vám a tady končí veškerá velkorysost..sakra! Taky se nepokoušejte hledat radu, či návod na řešení ve všech těch knihách a'la 'Dokonalým partnerem snadno a rychle.', 'Jak správně řešit partnerské neshody.', apod. To psali(y), když se pohádali(y) s manželkou (manželem).. Žádný účinný recept neexistuje. Buďte trochu realisti, přece.. 

Jelikož se tento článek stává neúnosně dlouhým (neměl jsem bohužel čas napsat kratší..), doporučenou četbu a vhodné písně pro tuto příležitost si probereme příště, tedy ve sněžné verzi trestného mlčení (téemkka), která se od mokré varianty liší jen málo a některé body mají dokonce společné. Do té doby se při svém prapodivném, ne-li zvrhlém smyslu pro humor (jste vůbec normální?) můžete bavit utopistickými představami, jak za svitu luny přicházíte ladným krokem k dotyčné taky-nemluvící a s napřaženou pravicí pronášíte smířlivým tónem cosi jako: 'Odpusť. Smažme to..', 'Do smrti dobrý, co jsme si, to jsme si..', nebo tak něco, šibalsky u toho mrkáte a svůdně se usmíváte. Sice víte stejně dobře jako já, že byste to nedal, protože na to holt člověk muší bejt jinačí formát, ale je to celkem srandovní představa..nebo ne?

Jo a kdybyste snad náhodou podlehli nelidskému psychoteroru a promluvili, nezoufejte. Nic není ztraceno. Bitvu jste sice prohráli, což jistě nepotěší, ale válku stále ještě můžete vyhrát. Mějte na paměti svého spolubojovníka za pravdu, mistra Jana Husa: 'Vítězí, kdo bývá poražen.' Tak co...  

Já vás varoval, četli jste to na vlastní nebezpečí, takže si teď nestěžujte. Na to prostě musíte mít náturu.. To víte - tady si každej pomatenej trouba myslí, že je pan spisovatel. Soudnost veškerá žádná.. A taky nezapomínejte, že je to zadara..tak co byste chtěli, za 'ty prachy'? (Pokud by mi snad chtěl někdo zaplatit, abych už nic nepsal, můžeme se - myslím - domluvit: emailová adresa je někde pod fotkou. Připravte si prosím konkretní nabídky, přičemž předem upozorňuji, že mám o svém nepsaní značně vysoké mínění..)

Končit budeme stylově tak, jak jsme začínali, tedy citátem. Tak třeba..jen tak namátkou..: 'Velmi silný je ten, kdo dovede mlčet i když je v právu.' (Jsem já to ale čtverák.. Nebo je to ta zastydlá puberta? Co myslíte?)

P.S.Abyste neřekli, tak za odměnu, že jste to vzorně dočetli až sem, přihodím ještě (konečně) něco pro zasmání. Takže..řekněte: 'plot'. Už? Tak bacha: Zdraví vás Karel Gott. To samozřejmě není všechno..to je jasný.. Teď řekněte 'okurka'. Už? A pozor: Zdraví vás zase Karel Gott.. (Prča - ne? :-) )