Varování: Určeno pro náročného, spíše však pro velmi náročného, ne-li dokonce pro extremně náročného čtenáře. Nedoporučuje se kardiakům.
Žebroví pralesa krepovitě se vzdouvající. Lascivní obinadlo. Čajové dýchánky bez čajů, v nedýchatelném sevření. Vykřičník? Otazník! Brojler a karma: Kdo to rozsoudí? Jiskrně, ztepile a beze švů? Kdyby bojler.. Nebuďte bláhoví. Ten přece už vůbec ne. Běžte raději pro Martu. Beztak je už téměř v nedohlednu. To ona. Až tam. A mesiáš v nás; jistě nevědomky. Lámání v dívce. Expresní bříza a - ovšem potažmo - Humpolec. I humpolácký? Snad ne.. Romanticky zvracíme na sáhodlouhé kopretiny. Bez unáhlených gest. Guest. Prameny smutku si drze dopřát a jako šlechetný zbabělec zahnívat hbitým jazykem do své odvěké paštiky. Nyní nekokrhejte! Teď už nikoliv.. Vyplouváme.
Hrnec neukojitelně a bezbřeze rozprostřený. Sépiová modř. Něžná.. A potom už jen čtyřicátník neurčitého věku. Že by s gazelou? OK. Oukej. Ouklej. Vystoupá na dno hory, několik veselých ubrečenců ho rozčtvrtí. Na dvě třetiny. A ještě než.. Ne! Odvraťte tvář! Na začátku konce se žoviálním přítelem kobry. Splývání. Ale kde je blizna a toaletní hajzlpapír? To láska. Ona ubíjí k nemluvnosti. Jak výmluvné!! Paradoxy leknínů, stereotypy monokin. Těch s odvětranými copánky, ale opět ne. Či snad ano? Ano? Pro falešnou slávu, pro pár zlaťáků?!? Potom tedy nudle s mákem na roštu, markýz de Sade, vysavač a několik deka gothajského salámu. Asi tak patnáct. A hezky pěkně s cibulí, hlavně dost octa. A pivko - to je jasný.. Jedno, dvě, tři... Odplouvání.
U sta vorvaňů! Neklejmež. Pustá ústa křepelek. Kry špín kryje Kryšpín. A ví to de Vito? Korán je okorán. Trubte na poplach! O Neotesánkovi. Nedůvěřivý domovní důvěrník. Budete souzeni ve svých souzněních. Všechny ty pistole jsou přece tak zbytečný. Loučení. Louče v ní. A pod ní klec. Zkalená. Barbar Onan. I rituál Irituál kvintetu. Teta kazí nejen Libuši. Vy Emilové! Víme. Háčkujeme. Jódlujeme. S tupým nadhledem vykloubených okapů a v nížinách. Ke strojům! Cha chá. (To byl Hácha.) Krá, krá.. Vy? Krávy. A jiné krávy. Ještě další. A opět jiné. Push to talk, to vám vzkazuje Peter Falk. Záhrobí. Mafra kafrá. Jmenuji se Vejražka. Jean Marie Vejražka. Anebo raději žádný pes. Ne, prosím..teď mě opravdu nerozesmívejte. Věčné návraty.
Málo procent na ocelovou tmu, žoviálně vydlážděnou. Uvolněná křeč. Pokud se jabloň neokotí, nebo dá-li (dá???) v dáli hodně hodná husa bez provázku (to vskutku až posléze..) drzé cestě ostře krátký rybník. A Zemani? Není to absurdní trakař? Bude to nejspíš žlutočerným koprem standardního střihu a s kapustou vášně vážně bezuzdné. Bez uzdy. Obří trpaslík. A kolik Sněhurek? Tápání té paní.. Asexuální harasment, homo rektus a lichotivé nadávky, které urvány ze řetězu krouží neurvale kolem. A stolní les v celé své hrabivosti, ten už nikdy. Svítání. Bestie zakulacena kyslíkem. Nalomíš? Pokropíš? Vloudíš se? Není vyhnutí.. Ideály nezní v hlavách lavic kučeravých kampeliček. Kdeže Robinson! Opětovné nikoliv. Všeobecné pachtění bez srny v podpaždí. In vino veritas. (TASS netas!) In pivo taky veritas? Asi.. Prostě v chlastu. 'Ještě jednu velkou vodku a zaplatím..' Bloudění.
Nemoci uchvátit moc mocných ani bezmoc moc nemocných. Celé hory košer vepřového. Už odjíždíte? Ale proč bez protilátek a tančíc tango? Klára. Kvadratura kruhu, jenž se otevřeně uzavírá. Tak co.. Slévání ořechů do jednoho tunelu. Právem neoprávněný maximální minimalista bez opory, bez opony. S odleskem věčných hrábí. Nešlapat.. Tragedie pana nadlesního Kadeřábka. Konev okleštěných taškařic ve stromech. Tři sestry. Žádný bratr, natož velký. A nespočet tet, několik strýců, čtrnáct sestřenic a sedm bratranců. Z toho vlastně jeden nevlastní a dva Veverkovi. Nejsem spokojen!!! Kdyby měl syna a žil v Rusku, nazval by ho Dněprostroj. To je naposto nomání Luďo.. (A kdyby to byla dcera?) Dokonalý zadek nádherné blondýny. Ale to sem vlastně vůbec nepatří. Já jen, že tu teď prošla. Anebo to byla bruneta? Vím jen jistě, že nějaký vlasy měla.. Co je vlastně důležité? Stojím opodál. Včerejší nástupiště. Smíření.
Pokročilé stadium rakoviny kostí Kostěje Nesmrtelného. Ach vy jezutelátka.. Šílenství věřících neznabohů vylízávajících se z toho. Zduř Bůh! Až na věky. Kámen. Zpět! Jen zpět..! Nerudný Ruda a jeho depresivně zvrácená pohoda. Ach vy neustále se opakující Dařbujáni bez svých věčných Pandrholů! Neukojitelná kojná. A že prý smrt.. Snad tomu nevěříte? To i vy jste se nechali nachytat? Nebuďte bláhoví, nic takového není. Láry fáry! Byla by to dost kravina..nemyslíte? Ale co na to vše tajemník Jakl? Ten je snad už na tom Měsíci. A co Jan Tleskač? A prijmeniijmeno? Dřevostavby naší mysli. Lidé zděte! Protože co jiného v dnešním včerejšku. Pouhé krákání olověně zastřeného jelena. Nezastřeleného. Nezastřelitelného, protože oheň. Kapři na Capri, to by bylo vskutku neméně kapriciózní.. Fajn - jak myslíte. Oni se nerozpustí. Nebo extrakt? Jistým nevalným způsobem..budiž. Jo? Hm! Tedy kominík. A ten koks je čím dál tím dražší! Ale kvalitní, to zase jako jóóó.. Absolutno. Bílé...
P.S. Pokud všem výše vylíčeným příhodám rozumíte, získáváte deset bodů, znamená to, že jste sakra náročný PAN ČTENÁŘ a já asi budu něco jako James Joyce. Jestliže to naopak vůbec nechápete, získáváte bodů sice jen pět, ale zase nejspíš budete vcelku normální. Tak co... (Pokračování příště. A nezapomeňte, kde jsme skončili...:-) )
