Kdo neskáče, není Čech..

..že prej. Už nás to nějak nebavilo poslouchat, tak jsme si tuhle neděli teda radši skočili.

Jednalo se o zrychlený parašutistický 'výcvik', kdy v pátek jsme s přítelkyní absolvovali cca 4 hodiny teorie samoseskoku (onou módní tandemovou záležitostí jsme jednoznačně opovrhli), v sobotu se pokračovalo a odpoledne jsme už měli skákat. K tomuto bohužel nedošlo, neboť celý den foukal příliš silný vítr, jenž byl zjevně rozhodnut neutišit se ani k večeru. A neutišil..

V onu osudnou neděli (checht) byly podmínky pro seskok téměř ideální a vše nasvědčovalo tomu, že dnes se TO stane. Rodičům jsme zaslali vtipnou sms, aby se v případě, že seskok nebude zakončen happyendem, postarali o děti. Probrali jsme si v rychlosti nejoblíbenější části výuky, jako např. v jaké situaci použijeme nůž a odřízneme šňůru, kdy odhazujeme hlavní padák, jak se chovat při dopadu na nestandardní 'doskočiště' (dům, strom, kukuřičné pole, dráty el. napětí,..) a pevně doufajíc, že žádnou z těchto pustých teorií nebudeme v praxi potřebovat (potřebovali), šli jsme na to.

V tom letadle, teda..docela hustý. Klobouk dolů před všema, co to skočej ( ;-) ). Je to vůbec normální, stát v otevřených dveřích 'Anduly' ve výšce 1,5km a skočit do tý hrůzy pod sebou s nějakou plachtou na zádech? No, není.. Ale když tam pak v tom vzduchu tak 'stojíte' a kocháte se, je to bomba, adrenalin si chrochtá. Máte radost, že se to otevřelo, že nemusíte nic řezat a odhazovat a jen posloucháte pokyny ve vysílačce. Teda ty naše byly docela nestandardní. Posuďte sami: 'Petře o 180 stupňů doleva. Dobrý. Alčo o 90 stupňů doprava. Alčo o 90 doprava. Alčo doprava... Doprava Alčo... Alčo doprava... ...' Je hluchá? Omdlela? Mé kochání je každopádně poněkud narušeno.. 

Cituji z certifikátu: '...jmenovaná dne 6.9.2009 absolvovala základní parašutistický výcvik a provedla jeden seskok padákem (typ křídlo) z výšky 1 500m s hrdinským přistáním mimo letiště.' Ono 'mimo letiště' bylo právě kukuřičné pole ve vzdálenosti cca 3km od standardního doskočiště. Jmenovaná tak vytvořila rekord letiště Hosín ve vzdálenosti přistání od letiště. Jmenovaná dále tvrdí, že vysílačku vůbec neslyšela, že skočila do mraku a když z něj vylétla, nestačila už doletět jinam, než do oné kukuřice, že... Nechme toho. Důležité asi je, že to jmenovaná přežila, je se svým seskokem spokojena a chová úmysl skočit si v blízké budoucnosti opět, tentokrát již pokud možno s kocháním se mimo mrak a s doskokem na letiště. Tak sláva..!