Asi jste viděli video, na kterém smíšená hlídka jednoho policisty a dvou vojáků “zalehne” mladíka s dredy, který jí odmítl předložit občanku. Toho videa je plný Facebook a diskutuje se o něm i na zpravodajských webech.
Když jsem ho spatřil poprvé, rozčílil jsem se. “Copak jsme se vrátili před listopad 1989?!,” říkal jsem si nevěřícně. “Proč policie buzeruje a napadá lidi, kterým má pomáhat a které má chránit?” Když jsem se ale s případem seznámil podrobněji, změnil jsem názor.
Původně to vypadalo, že hlídka mladíka v nádražní restauraci Burger King kontrolovala jen proto, že má dredy. Vzpomínám, jak jsem před listopadem 1989 chodil na rockové koncerty do pražského klubu Barikádníků, přezdívaného Barča. U východu z metra Želivského vždy postávali policajti (tehdy ještě esenbáci) a občanku chtěli automaticky po každém, kdo měl džínovou bundu. Tohle je přesný případ, jak to už dnes nesmí vypadat – vzhled o vás přece automaticky neříká, že jste lump. Kdyby tedy hlídka po mladíkovi požadovala prokázání totožnosti jen kvůli dredům, bylo by to skutečně na pováženou. Oprávněné důvody perlustrace jsou v zákoně přesně vyjmenovány a “divný vzhled” mezi nimi opravdu nenajdete.
Celý incident se ale odehrál na pražském autobusovém nádraží Florenc, kde mladík pospával. Tohle pro mne byly dvě podstatné novinky v jediné větě. Můj názor na oprávněnost zásahu zásadně změnily.
Podle zákona může policie prokázání totožnosti požadovat po “osobě, zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky”. Což autobusové nádraží bezesporu je.
Nedávno se o tom na vlastní kůži přesvědčila právnička sdružení Liga lidských práv Zuzana Candigliota. Policejní hlídka ji v mezinárodním rychlíku požádala o prokázání totožnosti a když Candigliota odmítla, předvedla ji na stanici. V následném soudním sporu dal Nejvyšší správní soud za pravdu policistům právě s odůvodnění, že ve vlaku se potenciální nelegální migranti často vyskytují.
Můj původní názor ale otočila hlavně informace, že mladík na Florenci v Burger Kingu pospával. Představte si, že byste tam prostě seděli a jedli hamburger, jako naprostá většina lidí. Pak by vás žádost o předložení občanky asi velmi překvapila. Kontrola spáče v restauraci mi ale přijde v pořádku – ten mladík mohl být opilý, zfetovaný nebo třeba jen vážně nemocný (na videu tak ostatně působí, protože se chová velmi zmateně). Zákon na to pamatuje, když jako jeden z důvodů perlustrace uvádí: “Je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.” Potvrdil mi to i nezávislý expert na defensivní taktiku Josef Toman, který mi řekl: “Zákrok vyvolává klamný dojem, že policie tomu mladíkovi ubližuje, ale postupuje přesně podle pravidel.”
Je tedy úplně jedno, jak mladík vypadal. Kdyby na Florenci spal manažer v saku a kravatě a s Rolexkami na ruce svírající kožený kufřík, byl by nejspíš kontrolován úplně stejně. A kdyby občanku předložit odmítl, hlídka by ho nejspíš “zalehla” stejně, jako mladíka v našem příběhu. Zákon jí k tomu dává právo, když říká: “Nelze-li účelu výzvy, pokynu nebo žádosti dosáhnout pro odpor osoby, je policista oprávněn tento odpor překonat.”
Abyste mi správně rozumněli: toho policajta a dvou vojáků se vůbec nezastávám automaticky. Kdyby po mně někde na ulici jen tak pro nic za nic chtěli občanku a nevysvětlili mi důvody, nedal bych jim ji. Taková perlustrace by totiž byla stejně nezákonná, jako “preventivní” kontroly totožnosti za totáče. Znám svá práva a svobody. Už z principu bych se proto nechal zatknout a následně na policisty zavolal Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a podal na ně stížnost a žalobu. Porušovali by totiž předpisy, což si v demokratické společnosti nemohou dovolit.
V Burger Kingu na Florenci ale došlo k něčemu zcela jinému. Rozumný člověk by neměl uvažovat paušálně ve stylu: “Já prostě policajty nemám rád a basta.” Občas se chovají nezákonně, namátkou třeba jejich nedávná žádost o odstranění tibetské vlajky z budovy pražské FAMU a velké pochybnosti vzbuzuje i celkové chování policie při návštěvě čínského prezidenta. Je ale i řada situací, kdy policisté postupují správně (a vše nasvědčuje tomu, že tohle byla jedna z nich). Pak bychom se za ně měli otevřeně postavit. Což tímto činím.
