Jsem politik a nejsem členem dozorčí rady. A kdo je víc?

“Musíte se víc snažit, pane správče,” opakuje alkoholem zmámený radní Petr Čepek po celodenním zasedání správci pivovaru Jiřímu Schmitzerovi. Tuhle scénku z Postřižin známe asi všichni.

Přitom podstata věci je jasná a správná: Nymburští radní chodí jednou měsíčně zkontrolovat městský pivovar. Pravidelně procházejí účetnictví a hlídají, jak si pivovar vede. Až když se sejde kontrola a zabíjačka, nějak se to zvrtne.

Novináři v posledních dnech pořádají doslova hon na politiky, sedící v dozorčích radách státních a městských firem. 

Placené členství v dozorčí radě je podle většiny komentářů jen výnosná “trafika”, respektive “úplatek” za hlasování a další politické protislužby. “V dozorčích radách by měli sedět pouze odborníci,” dočetl jsem se v novinách.

Jsem politik a nestydím se za to. Doufám, že moje děti nikdy ve škole neřeknou: “Tatínek hraje na piano v bordelu,” protože se budou stydět vyprávět, že je táta “modrej pták”. 

Jako politik v žádné dozorčí radě nesedím, politka mne neživí a moje podnikání není závislé na státních ani městských zakázkách. 

Ale přesto si nemyslím, že politik v dozorčí radě státní nebo městské firmy je něco špatného.

Jasně, je chybné skrývat výši odměn, nebo členům vyplácet nehorázně vysoké částky.

Jasně, je nepřijatelné funkci člena dozorčí rady vykonávat pouze formálně nebo vykonávat obdobnou funkci u dvou navzájem si konkurujících subjektů.

Jasně, je falešné ve volebním programu před volbami tento princip odsuzovat a pak se do dozorčích rad nechat dosadit.

A vím, že se to v současnosti děje. A je to jednoznačně špatně.

Ale diskuze sklouzává k odsuzování samotného principu věci. Jakoby pivovar mohli chodit kontrolovat jen sládci a experti na pivo. A kdo je abstinent, nemá tady co dělat, protože pivu nerozumí.

A tady nemohu souhlasit. Protože podobně jako tvrzení: “Jsem ministr, ale nejsem politik,” tak i věta “V dozorčí radě nemají politici co dělat.” je podle mne pitomost. Zkusím vysvětlit proč.

Zjednodušeně řečeno, akciové společnosti mají dva orgány, které schvaluje valná hromada.

Prvním je představenstvo, které má mít exekutivní, výkonnou funkci. Předseda představenstva je většinou i ředitelem společnosti. Firmu fakticky řídí, zodpovídá za její hospodářský výsledek, připravuje rozpočet, navrhuje plán jejího rozvoje v souladu se strategií majitele, atd. 

Druhým orgánem je dozorčí rada, která má funkci kontrolní. Má povoleno procházet účetnictví i všechny další doklady společnosti. Je to hlídací pes. Bič majitelů na představenstvo.

A pokud je stát či město vlastníkem firmy a postupuje zodpovědně, dosadí si na základě transparentního výběrového řízení na místo ředitele a předsedy představenstva toho nejlepšího možného odborníka/ manažera.

A následně ho kontroluje prostřednictvím dozorčí rady. A v dozorčí radě by měl logicky sedět zástupce majitele, tedy města či státu. 

Poslední dva roky navíc platí nový zákon o obchodních korporacích. Tj. v případě špatných  obchodních rozhodnutí nejen, že vás jako politika už nebudou volit, ale čelíte i trestnímu stíhání a můžete přijít i o majetek. Nemám s tím problém.

Takže závěrem: politici v dozorčích radách nejsou nic špatného. Pokud svou práci vykonávají zodpovědně a nezištně.