V obrovskou tragédii se počátkem listopadu změnila snaha jednoho romského mladíka ze Šluknovska, začlenit se do většinové společnosti. Mladý Rom zřejmě přecenil své fyzické síly a skonal přímo na svém pracovišti!
Dnes se již bohužel nedozvíme, co nebohého chlapce přivedlo na těžko pochopitelnou myšlenku, nastoupit do trvalého(!) pracovního poměru k jedné místní stavební firmě. Snad za to mohla jeho mladická nerozvážnost. Snad se chtěl jenom předvést před svými vrstevníky. Dle vyjádření jeho přátel a kamarádů se totiž jednalo o rebela, o černou ovci místní romské komunity, zkrátka o výstředníka, který se chtěl za každou cenu lišit od ostatních Romů.
Marná byla i snaha celé jeho rodiny, která se ho od podepsání pracovní smlouvy snažila všemožně odradit. Prácechtivý Rom byl dokonce v souvislosti se svou neutuchající touhou po zaměstnání umístěn na dvoutýdenní pozorování do liberecké nemocnice. Podezření na chlapcovu závažnou duševní poruchu se však lékařům prokázat nepodařilo... Romský mladík tedy nebyl blázen, ale chtěl doopravdy pracovat!
A co se onen osudný den na stavbě rodinného domku v okrajové části Šluknova stalo? Mladý romský chlapec přišel do svého nového zaměstnání přesně v 6:00 a hned poté, co s ním majitel firmy podepsal pracovní smlouvu, vrhl se s chutí do práce. Jeho prvním úkolem bylo přemístění několika desítek cihel do zadní části novostavby, kde se nacházela rozestavěná garáž. V okamžiku, kdy mladík nakládal na přistavené kolečko v pořadí již třetí(!) cihlu, náhle zničehonic zavrávoral, chytil se u srdce a sesunul se k zemi jako podťatý. Ostatní dělníci ze stavby se k němu okamžitě seběhli, ale jejich oživovací pokusy byly již zbytečné...
Bylo přesně 6:03, tedy tři minuty od chlapcova nástupu do zaměstnání a nebohý mladík byl na místě mrtev! Jeho mladý a fyzickou prací doposud nezatížený organismus nezvládl náhlé a do té doby nepoznané fyzické vypětí a zkolaboval. Jak navíc potvrdila pozdější pitva, jednalo se skutečně o smrt v důsledku akutního přepracování...
Tragický skon romského chlapce zasáhl celé Šluknovsko a přestože všichni místní Romové i po dvou týdnech stále truchlí, mnozí z nich označují jeho smrt za zcela zbytečnou. Absolutně totiž nemohou pochopit, proč se chtěl mladík za každou cenu lišit, proč chtěl být za každou cenu jiný, než ostatní Romové. Zkrátka, jak ho vůbec mohlo napadnout, začít chodit do práce?!
Odvážný čin romského mladíka však nezůstal bez odezvy ani u orgánů státní správy. Jeho pohřbu se totiž zúčastnila i samotná vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, která nebývalou chlapcovu odvahu ocenila udělením "Medaile za statečnost" in nemoriam. Současně paní zmocněnkyně všechny přítomné Romy důrazně varovala před podobnými neuváženými a riskantními kroky a doporučila jim, aby do budoucna v žádném případě nehazardovali se svým zdravím a aby místo aktivního hledání volných pracovních míst raději i nadále setrvávali v evidencí Úřadu práce a pobírali sociální dávky...
Za tato svá slova sklidila bouřlivý, několik minut trvající potlesk, načež byla na ramenou nadšených Romů vynesena před hřbitov ke svému služebnímu vozu a za neutuchajícího jásotu všech přítomných odjela s pocitem dobře vykonané práce zpět do Prahy...
