Zcela nepřijatelným a doslova skandálním způsobem ohodnotil nedávno Nejvyšší správní soud snahu exekutorského vykonavatele, pracujícího pro exekutora Juraje Poláka z Exekutorského úřadu v Karviné: Exekutor prodal do šrotu materiál za 2,5 milionu, dostal pokutu 200 000
Připomeňme si ve stručnosti, o co vlastně v celé kauze šlo. Dotyčný exekutor, pan Juraj Polák, pověřil svého podřízeného realizací dražby exekučně zabaveného majetku jedné společnosti, sídlící v Dašicích na Pardubicku. Tento zaměstnanec (zřejmě nedopatřením, nikoliv se zlým úmyslem) však provedl aukci zabaveného majetku, konkrétně svářecí soupravy, bez řádného ohlášení dražby a bez vydání dražební vyhlášky.
Druhým, a dle mínění Nejvyššího správního soudu mnohem závažnějším prohřeškem tohoto exekutorského vykonavatele, měla být údajně ta skutečnost, že prodal kovový materiál, který se v areálu firmy nacházel (jednalo se o jakési blíže nespecifikované součástky) jako kovový šrot, a to za cenu cca 113 tisíc Kč, ačkoliv jeho hodnota byla údajně bezmála 2,5 milionu Kč. Navíc (opět zřejmě nedopatřením, nikoliv se zlým úmyslem) došlo k tomu, že se prodej uskutečnil mimo dražbu, tedy přímému kupci.
Za tyto dva údajné prohřešky svého podřízeného dostal karvinský exekutor, pan Juraj Polák, pokutu 200 000 Kč(!), ačkoliv ani u jedné z výše popsaných událostí nebyl osobně přítomen!
Nevím jak vám, ale mně takto vysoká pokuta přijde více než nespravedlivá. Vždyť, co se vlastně tak závažného stalo? Že exekutorský vykonavatel opomenul řádně ohlásit dražbu a nevydal dražební vyhlášku? To se přece, vážený Nejvyšší správní soude, může stát každému z nás, že v dnešní uspěchané době občas zapomeneme na nějakou tu maličkost. Člověk má na chyby právo, není to přece žádný naprogramovaný stroj. Nehledě na to, že mýliti se je lidské...
A trestat nebohého exekutorského vykonavatele za to, že smýšlí ekologicky a že v okamžiku, kdy objeví v areálu společnosti jakési nevzhledné kovové předměty a tyto následně odprodá jako šrot prvnímu vážnému zájemci o ně? Za to byste dotyčného měli spíše ocenit a ne ho trestat, vážení páni soudci! Vždyť jemu šlo pouze o to, zbavit co nejrychleji areál firmy všeho toho kovového harampádí a haraburdí, které se všude kolem povalovalo, doslova bez ladu a skladu. Trestat člověka jenom proto, že uvažuje ekologicky, že mu není lhostejné životní prostředí, ve kterém žijeme, to považuji za zcela nepřijatelné!
Musím se vám přiznat, vážení čtenáři, že já osobně jsem celým tímto případem velice roztrpčen. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu považuji za naprosto chybné a je mi upřímně líto toho, že na tuto nespravedlnost a zlovůli nakonec doplatili nevinní lidé, konkrétně karvinský exekutor Juraj Polák a jeho podřízení, kteří chtěli v dobré víře pomáhat a nikoliv škodit, jak se mylně domníval soud.
Nezbývá nám tedy nic jiného, než doufat, že se podobný exces nebude ze strany Nejvyššího správního soudu již nikdy v budoucnu opakovat a že na adresu exekutorů a jejich vykonavatelů budeme slýchat již pouze slova chvály a uznání, tak jako jsme na to byli zvyklí doposud...
