Vážený pane předsedo Paroubku, to jsem si dnes o půlnoci ale pěkně naběhl! Spoléhaje na Vaše velké charizma a téměř masovou oblibu u drtivé většiny našeho národa, odtajnil jsem přede všemi ve svém blogu svoje rozhodnutí, volit právě Vaši stranu...
Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se z drtivé většiny diskuzních příspěvků dozvěděl od čtenářů samá nelichotivá hodnocení na Vás, potažmo na mě!
Mám teď pocit, že mě tu mají všichni čtenáři za naprostého blbce! Přitom jsem svůj blog myslel naprosto upřímně. Z reakcí čtenářů to však vypadá na to, což je pro mě nesmírně překvapující, že Vás ve skutečnosti nemá nikdo rád!
Ještě jednou si, pane předsedo, pečlivě přečtu příspěvky všech diskutujících. Je totiž možné, že jsem si je špatně vyložil. Pokud z nich ale i napodruhé získám ten samý pocit, musím Vám s lítostí oznámit, že Vás volit nebudu!
A bude mi to dvakrát líto, protože vždy, když jsem šel cestou do svého zaměstnání kolem Vašeho Lidového domu, žmoulal jsem v kapse Vaši fotografii a pozorně jsem se díval do oken, zda Vás tam náhodou nespatřím, abych Vás požádal o autogram...
Teď již ale o Váš podpis nestojím, pane Paroubku! Zklamal jste mě a to velmi!
Tímto bych rád poděkoval všem čtenářům blog.iDNES.cz, kteří mi svými příspěvky v diskuzi pod mým půlnočním blogem otevřeli oči...
Děkuji Vám, přátelé!
