Kdysi na gymnáziu o mně náš profesor dějepisu prohlásil, že jsem "kulturní barbar". Zřejmě jsem se od té doby "zkulturnil". Jak jinak si vysvětlit fakt, že mám po přečtení zprávy o smrti herce Vladimíra Dlouhého slzy v očích...
Asi přestanu chodit na internet. V poslední době se z toho začíná stávat nemilá tradice. Nějak mnoho titulků zdejších zpráv totiž začíná slovem: "Zemřel...". A nějak mnoho z těchto zesnulých rozhodně nemělo věk na to, aby nám odešli tak brzy.
Začalo to mým idolem z mládí Michaelem Jacksonem (za pár dnů to bude již rok, co zemřel) a pokračuje to doslova "smrští" z posledních dnů: Petr Muk, Ladislav Smoljak a nyní Vladimír Dlouhý.
Vždy po přečtení podobné zprávy zatnu zuby, nevěřícně zakroutím hlavou, chvíli počkám než mi zaschnou slzy v očích a jdu to oznámit své přítelkyni. Stejně tak tomu bylo i dnes ráno...
Vladimír Dlouhý alias Petr z Arabely se včera odpoledne rozhodl navštívit pomyslnou skříň černokněžníka Viga a vypůjčil si z ní cestovní plášť na svou, bohužel, poslední cestu...
Věřme, že mu tam, kam nám všem, kteří jsme ho měli rádi, odcestoval, bude stejně krásně jako bylo nám, když jsme byli svědky jeho hereckého umění v divadle, v kině či na televizní obrazovce.
Takže:
Šťastnou cestu, Vladimíre...
