Naprosto tragický výkon, který nemá v novodobých dějinách českého tenisu obdoby, podali o tomto víkendu naši reprezentanti v 1.kole tenisového Davis Cupu v Ostravě. Ač byli jasným favoritem, svou roli absolutně nezvládli a z dalšího účinkování v Davis Cupu byli potupně vyřazeni družstvem Kazachstánu!
O tom, že je cosi shnilého uvnitř celého českého týmu, svědčily i události, které celému utkání předcházely. Z účasti v něm se totiž již předem omluvila naše dvojka Radek Štěpánek. Prý kvůli údajné nemoci. No, dejme tomu. Kdo však důvěrně zná zákulisí českého tenisu, ten moc dobře ví, že skutečným důvodem Radkovy neúčasti byly neshody a velmi napjaté vztahy mezi ním a představiteli Českého tenisového svazu.
Druhým varováním byla událost, která se též jen tak nevidí. Hráč Jan Hernych, kterého kapitán našeho týmu Jaroslav Navrátil povolal jako náhradu právě za "nemocného" Radka Štěpánka, totiž tuto nabídku odmítl s tím, že za nějakých směšných 10 000 dolarů hrát prostě nebude! Na první pohled nepochopitelné a odsouzeníhodné rozhodnutí tohoto hráče. Podíváme-li se však na skutečný důvod, kvůli kterému Jan Hernych odmítl hrát za českou reprezentaci, dospějeme k naprosto stejnému závěru jako u Radka Štěpánka. Nešlo totiž vůbec o peníze, ale opět o extrémně napjaté vztahy mezi ním a představiteli Českého tenisového svazu.
Z výše popsaného je proto zcela jasné, že v atmosféře strachu a vzájemné nedůvěry, která uvnitř naší reprezentace panovala, nemohlo utkání s Kazachstánem dopadnout jinak, než totálním fiaskem. Navíc, naši reprezentanti do zápasu s Kazachstánem nastoupili s tím, že se jim nic nemůže stát. Že "nazdárky" odkudsi z Asie přejedou jako pomyslný parní válec. Opak byl však pravdou. Kazaši bojovali o každý centimetr kurtu, vzájemně se povzbuzovali a měli též nezanedbatelnou podporu svých fanoušků, přímo v ostravské hale. Zvláště patrný byl rozdíl v přístupu k utkání u obou nehrajících kapitánů. Zatímco kazašský kapitán neustále své svěřence z lavičky povzbuzoval, podporoval je, radoval se z každého vítězného míče, tak kapitán českého týmu Jaroslav Navrátil byl neustále zachmuřený, vysílal k našim hráčům na kurt negativní energii a místo toho, aby je dokázal nabudit a vyhecovat, tak je svým naprosto laxním přístupem ještě více svazoval a nahlodával jejich už tak nízké sebevědomí.
Položíme-li si proto otázku, kdo může za naše ostudné vyřazení v 1.kole Davis Cupu, nemůžeme pochopitelně vynechat samotné hráče. Všichni do jednoho, včetně Tomáše Berdycha, podali podprůměrný výkon. Jan Hájek prohrál oba svoje zápasy, v tom rozhodujícím pátém, dostal dokonce v posledním setu tzv. kanára, tedy prohrál 0:6! Tomáš Berdych sice zvítězil ve dvou utkáních, včetně čtyřhry s Lukášem Dlouhým, nicméně v nedělním souboji s kazašskou jedničkou Golubjovem tahal po celý zápas za kratší konec a upřímně řečeno, na to, že je aktuálně sedmým hráčem světového žebříčku, hrál zoufale naivně až dětinsky a jeho hra postrádala potřebný zápal, jiskru, odhodlání a touhu po vítězství. Tím vším naopak překypoval kazašský tým. Do utkání s námi totiž jeho hráči a hlavně celý realizační tým vložil to hlavní, bez čeho se zvítězit zkrátka nedá: srdce.
Jak silný byl týmový duch u kazašského družstva, o to slabší (byl-li vůbec nějaký) byl patrný u našich hráčů. V tomto směru však leží veškerá vina na bedrech realizačního týmu, který naprosto pohořel. Zvláště nehrající kapitán Jaroslav Navrátil nedokázal náš tým stmelit. Nedokázal v něm probudit patřičnou motivaci, tak jako se to podařilo jeho kazašskému protějšku.
Porážkou s Kazachstánem se český tým odsoudil k potupným bojům o záchranu v elitní divizi Davis Cupu. Nechceme-li klesnout ještě hlouběji, je třeba, aby se vztahy mezi všemi našimi reprezentanty a představiteli Českého tenisového svazu co nejrychleji pročistily, neboť to jsou právě osobní spory a vzájemná nedůvěra, které stály za bezkrevným výkonem našich reprezentantů v utkání s Kazachstánem.
Pokud se totiž v tomto ohledu nepodaří rychle zjednat nápravu, může se velmi rychle stát, že místo Rafaela Nadala či Novaka Djokoviče budou v rámci Davis Cupu naši hráči "bojovat" maximálně tak s reprezentací Filipín či Vietnamu...
A takovou potupu si náš tenis rozhodně nezaslouží.
