Je zajímavé, jak rozdílné pocity v sobě mám z nedávných úmrtí dvou veřejně známých osob. Zatímco smrt paní Jiřiny Švorcové mne hluboce zarmoutila, potom o několik dnů později jsem v sobě měl pocit obrovského zadostiučinění. Smrt totiž dostihla i několikanásobného vraha - Ctirada Mašína.
Přestože o mrtvých by se mělo hovořit jen v dobrém, jsem toho názoru, že v případě mnohonásobného vraha Ctirada Mašína, by tomu mělo být zcela naopak. Nikdy by se totiž nemělo zapomenout na to, kolik bolesti způsobil tento zločinec svým obětem a zejména jejich pozůstalým.
Přiznám se k tomu, že jsem k uctění památky paní Švorcové, v den jejího úmrtí, zapálil bez váhání svíčku. Vzdal jsem jí tak hold, nejen jako vynikající umělkyni, ale hlavně jsem tak ocenil její odvahu a zásadovost, tedy vlastnosti, které naopak Ctirad Mašín zcela postrádal. Právě odvaha, občanská statečnost a zásadovost jsou ty vlastnosti, které jsem na paní Švorcové vždy obdivoval. Jako jedna z mála totiž po Listopadu 89 tzv. nepřevlékla kabát a dál žila a konala tak, jak byla zvyklá po celý svůj předchozí život, ač jí za to její odpůrci pohrdali a nenáviděli ji. Právě takových lidí si já osobně vážím nejvíce. Lidí, kteří si stojí za svým, přestože na ně jejich okolí plive a hází špínu, a to jenom proto, ža mají odlišný názor než oni.
A právě v tomto ohledu nesahal Ctirad Mašín paní Švorcové ani po kotníky. Jak jinak si totiž vysvětlit fakt, že v sobě nikdy po Listopadu 89 nenašel odvahu vrátit se zpět do republiky a obhajovat zde své zločiny? Proč se ke svým činům nikdy nepostavil jako opravdový chlap, tedy čelem? Proč v sobě nenašel ani špetku slušnosti a nikdy se neomluvil všem pozůstalým, které brutálně připravil o jejich blízké?
Odpověď na tyto otázky je jednoduchá: Ctirad Mašín byl totiž obyčejný zbabělec! Zbabělec, neschopný zodpovídat se ze svých zločinů před těmi, kteří jím oprávněně pohrdali a kteří s jeho činy nesouhlasili. Místo toho, aby se hned po Listopadu 89 vrátil, společně se svými kumpány, zpět do republiky, raději zbaběle setrvával ve svém zahraničním exilu a snažil se všemožně obhajovat to, čeho se v minulosti dopustil, aniž by si přitom uvědomoval, že zákeřná vražda druhého člověka není NIKDY A NIČÍM obhajitelná. I proto si Ctirada Mašína budou všichni slušní lidé pamatovat jako zákeřného, zbabělého a chladnokrevného vraha, který navíc za svá zvěrstva, jichž se dopustil, nebyl nikdy(!) potrestán.
Nevím jak vy, ale já osobně si vždy budu tisíckrát raději vážit zásadových osobností typu paní Jiřiny Švorcové, než všehoschopných a zbabělých gaunerů, jakými byli Ctirad Mašín a spol...
