Nedávno jsme si opět přečetli články o státním dluhu, o špatné životosprávě politiků a jiných zbytečných krmeních lidu. Je to pořád stejný cirkus dokola a lidé, kteří o něm neustále spekulují, možná právě ti jsou základem.
Bez komentářegoogle.cz
Není potřeba zbytečných grafů a vět. Stačí pouhé zamyšlení. Opravdu se bavím neustálou popularitou (zejména u blogerů a diskutujících) posílat politiky a celou vládu ke dnu a hledat na cizí práci vše špatné. Nebojte se, nemám v plánu obhajovat práci (opravu práci?) politiků. Jak to tak ale pozoruji, ačkoliv nejsem žádný stařec před hrobem, lidé nemají stále dost.
Je to jednoduché. Pusinky se nám začaly zlehka po revoluci krmit a dnes si (bohužel) nikdo není schopný a dokonce o tom nechce ani přemýšlet, že by si náhodou ubral od svého (nad)standartu. Zeptejte te sami sebe, kolik utrácíte v poměru toho, kolik vyděláte. A jestli to třeba není zbytečné. Průměrný plat české je rodiny je něco kolem 20 tisíc. To se vám zdá málo?
Stačí jen přestat jezdit po zbytečných dovolených, nechávat majetky v barech a automatech, utrácet za zbytečné jídlo, na které máme pouze chuť ale tělu nic nedá. Svými “luxusy” jen ubližujeme svému tělu i životu. Je to zbytečné. A od tohoto vše začíná. Chce to jen přestat býti chtiví všeho za každou cenu a uvědomit si že skvělý a pohodový život nespočívá v hmotném majetku.
Nejsem člověk který by se narodil s přirozeným moudrem, ani jsem neprošel svět za 80 dnů. Platí to pro každého prostého člověka až po našeho Vaška Klause. Každý problém někde začíná, ale mnohdy je těžké ty kořeny najít a hlavně zachytit. A pak si říkám: “Můžeme si vůbec dovolit na něco stěžovat, když nám ve skutečnosti nic k prostému životu nechybí?”
