Již dlouho jsem měl na jazyku ne zrovna oslavné písně k některým činům trenéra londýnských „kanonýrů“. Nedokázal jsem ale překousnout touhu po změně, která by mi vyvrátila můj negativní názor. Nejsem žádný „gloryhunter“ a nedělám z jedné porážky konec světa. Tento článek nemá žádnou návaznost na prohru 1:0 na Old Trafford. Včera se mne ale emoce dotkly natolik, že už nemám jinou možnost, než vyjádřit svůj názor.
Rozzuřený Arsene Wengerwww.google.cz
Ptáte se, že jsem to fanoušek, co ani ne po půli sezony nevěří svému milovanému týmu a zatracuje jej? Jsem fanoušek, a to hrdý. Ale jsem taky člověk, co se potýká s každodenními problémy a denně je vystaven stresu. Někdy si člověk říká, že nemá cenu drancovat nervy ještě více. Jsem realista. Není mnoho fanoušků, co fotbal hraje, nebo hrálo na trošku vyšší úrovni. Znám Arsenal dokonale, víc co od něj očekávat. Příběhy se opakují. Nedávám však vinu jednomu důvodu. Je zde více složek, ovlivňujících výsledky v letošní sezoně. Pojďme na některé z nich.
Arsenal stále patří mezi „Big Four“, tedy čtyřku týmů, které patří mezi špičku ligy a mají diktovat tempo Premier League. Kvarteto těchto týmů již ale dávno není tzv. „unbeaten“. V sezoně 2010/2011 se změnilo dost věcí, a to nejen v EPL, ale po celém světě. Ztratilo se dané pravidlo, že ekonomicky silnější kluby vyhrávají. Pokud se podíváme na tabulku, zjistíme, že o titul stále má šanci bojovat až 5 týmů! A stejná hodnota platí také například pro francouzskou Ligue 1, italskou Serii A a vícero dalších soutěží. Z toho jasně vyplývá, že „slabší“ týmy už dávno nenadělují soupeřům body jako mikulášskou nadílku, ale zato poctivě okrádají týmy bojující o titul. Avšak podle statistik se právě Arsenal nejlíp rovná s tímto faktem, a přichází o body výhradně s týmy okupující špičku tabulky. V letošní sezoně je ale i tohle vyvráceno. Domácí prohry s N’Castlem a West Bromem mluví za vše.
Dostal jsem se tedy k hlavnímu zdroji dnešního tématu – Arsenal nezvládá těžké zápasy se silnými soupeři. Už jsem si myslel, že letos bude všechno jinak. Začátek byl uspokojující. Remíza v prvním zápase na půdě Liverpoolu, a to ještě prakticky s „B“ týmem, výhra na ManCity, ovlivněna červenou kartou v úvodu, výhra v Evertonu, Aston Ville.. To jsou důležité body. Letos jsou tu ale 3 týmy, které jsou prozatím lepší, než Arsenal. Manchester United, Chelsea a Tottenham. Obrovskou ostudu si „The Gunners“ uštědřili na Emirates, když prohráli derby s „kohouty“, kteří nekladli žádný odpor. Zápasy na Chelsea a na ManUtd byly jako přes kopírák. Wengerovi svěřenci dokázali udržet krok, ale nechali se potopit trapným gólem na konci první půle. Pak jen bezzubě házenkářským stylem dobývali skvělou defensívu, která „stojící fotbal“ s přehledem ubránila.
Kde je tedy problém? V morálce? Že by mladí, draví a talentovaní hráči měli problém s koncentrací a motivací? Těžko se mi tomu chce věřit, ale je to asi jeden z dalších faktorů. Kdyby každý z hráčů měl přístup, jako Jack Wilshere, o kterém se dozvíte zajímavé věci na jeho Twittru, nebyl by problém udržet zápasy jako s Tottenhamem. Nebo snad zranění? I tohle hraje jistou roli. Je to dejavu. Tři sezony stejný průběh. V sezoně 08/09 to byla záložní řada, která byla slabinou. Tehdy byl zraněn Rosický i Fabregas – Arsenal byl bez tvůrce hry. O sezonu dál nám chyběla drzost v útoku. Převážnou část sezony chyběl Robin Van Persie, v týmu ještě nebyl Chamakh, a Bendtner nebyl adekvátní náhradou. Letos je to obrana, která nás připravuje o vítězné zápasy. Do konce sezony – Vermaelen out. Tady se ptám, co je špatné? Mám dojem, že velkou část těchto neúspěchů zařídil pan Wenger. Náš milovaný trenér. Nechci přivolat jeho odvolání, avšak jsou tu jisté nedostatky, které tento Francouz není schopen zalepit.
Začal bych přestupovým trhem. Arsenal má finanční prostředky na alespoň cenově průměrné hráče, a to na víc takových. Nežádám příchod drahých primadon, jak to má ve zvyku ManCity. Pokud ale tým má viditelné nedostatky na určitých postech, nebo nedostačující lavičku, tento problém se nedá řešit mladíky bez zkušeností. Do kdy budeme sakra čekat, až vyrostou? Chamakh přišel v létě jen proto, že byl zadarmo. Když Bordeaux v zimě požadovalo 20 milionů, Wenger odmítl, ale čekal. Znatelná byla absence nejméně dvou dalších středních obránců, jelikož v té době byl stále zraněn Djorou. Přišla velmi nepovedená posila za (nečekaně) malý peníz: Laurent Koscielny. V prvních zápasech se zdál jako talent, později se ale projevily jeho slabé stránky a množství zbytečných faulů. A kdyby se nezranil Thomas Vermealen, snad by nepřišel ani Sebastian Squillaci, který také vynikal v prvních zápasech, dnes je z něj ale také pouze průměrný bek. Arsene by měl přitlačit na peněženku, a nebát se bojovat o hráče jako je např. Gary Cahill. To je ovšem Angličan, a to by zřejmě hrdý Francouz nepřenesl přes srdce. Přestupová politika ale také není vše. Wenger je vynikající manažer, asi nejlepší trenér mládeže na světě, excelentní ekonom, díky kterému je Arsenal dle mě nejstabilnějším týmem na světě, co se ekonomiky týče. Vždyť právě on zařídil, aby nedošlo ke krizi, jako např. v Liverpoolu. Wenger je vše, jen ne vyspělý trenér po taktické stránce. Neumí vydřít maximum z toho, co v týmu má. Neumí poskládat sestavu podle propozic a možností, které hráči na daném postu dovedou. Trvalo to 2 roky, než zjistil, že Lukasz Fabianski má na to, být jedničkou. Trvalo to také 2 roky, než pochopil, že Samir Nasri je nejvíce platný na křídle. A také u Robina Van Persieho zjistil, že je hrotový útočník, a ne křídlo. V posledních týdnech z něj dělá středního záložníka, jen kvůli nemohoucnosti vytlačit nevýrazného Chamakha z útoku.
Všechno je to vlastně jen o komplexnosti a zaujatosti trenéra. Nic víc v tom není. Stanovil si pravidla, které kdysi platili, ale dnes neplatí, a přes které dnes nejede vlak. Proč stále dává šanci Denilsonovi, který už několikrát prokázal, že na Arsenal momentálně nemá. Proč stále staví Arshavina, kterému se povede 1 zápas z 10, a ještě ho nechá hrát do 75. minuty. Clichy hoří na levé straně jako dnes bývalá tržnice ve Zlíně. Bohužel, tady je zraněný Gibbs, ale když byl fit, stejně nedostal prostor. Již jsem zmínil, že na hrotu absolutně s nulovým udržením míče Chamakh a Van Persie je na jeho úkor vyhoštěn do středu zálohy. Už mám dost těchto nesmyslných tahů. Arsenal by porazil týmy z Big Four, ale AW by musel prolomit bariéru, a musel by se přizpůsobit hře jiným týmům. Jeho tým nemá hráče na to, aby bagem přehrál každého soupeře jako Barcelona. Stačí jen pozměnit zaměření přihrávek směrem do vápna, a ne se stále vytlačovat ven z pokutového území. Stačí jen zvýšit střelbu ze střední vzdálenosti. Stačí do toho dát jen kousek originality, nebát se experimentovat. V této věci je například Ferguson daleko vyspělejší. Nebál se posadit na lavičku Berbatova, nejlepšího střelce ligy. Toto je hlavní důvod, proč Arsenal ani letos titul NEVYHRAJE. Protože ani letos, Wenger nedokázal změnit věci. Nedokázal přivést platné tváře, nedokázal omezit dlouhodobá zranění, nedokázal vymyslet efektivnější taktiku. Nedokázal víc namotivovat hráče. Nevymyslel nic nového.
Tato kritika je tvrdá, bohužel, je to tak. Píše jí hrdý, ale zároveň zarmoucený fanoušek, který přesto všechno co jsem napsal výše má Arsena Wengera moc rád, ale je smutný, když vidí jeho chyby a neúspěch jeho týmu. Tajně doufám, že se mýlím, a v květnu bude všechno jinak..
