Kodex dobrého politika

jak to vidí, ale také slyší obyčejný občan

Kodex dobrého politika....


Zkusili jste si někdy spočítat,kolik se lidí v České republice  živí politikou?
Přemýšleli jste někdy o tom,kudy vedly první cestičky všech mladých Jirků,Mirků,Milošů,Václavů a malých Vlast k vrcholové politice? Kde vzali sílu,odvahu a chuť vrhnout se do vírů velké politiky?


Než začneme odpovídat,pojďme si na to posvítit pěkně od začátku!!!


Na záčátku byla obyčejná tma,nebo chcete-li neobyčejná noc.Noc plná vášně,slibů,spermíí a nedostatečné antikoncepce.
A tak se stalo,jak už se tak občas stává,že budoucím maminkám Mirků a Milošů narostla pěkně kulatá bříška,která se po devíti měsících radostně přeměnila....


Z kojence se stalo batole,z batolete předškolák a o rok později nasadilo brýličky,a jak to tak bývá...snažilo se o samé jedničky! Možná nepatřil k těm premiantům třídy,a zpestřoval svým spolužákúm nezaživné hodiny matematiky svými hláškami,a dostal také poznámku od soudružky učitelky,,Váš syn, se mi za zády směje do očí."
Nicméně, o  přestávkách bránil mladou Miládku Horákovic,když jí Pepíček od vedle zesměšňoval,a bral jí svačiny!


 Možná si už tehdy poprvé uvědomil,že vidí svět trochu jinak,než jeho vrstevníci. Nechápal dobu,ve které žijí jeho rodiče-nechápal dobu,která byla plná sjezdů, demonstrací a lampionových průvodů.
A hlavně, nechápal dobu,ve které určité své názory,sny a přání nesměl vyslovit na hlas.


Ale on tolik chtěl,aby se jeho mamince vedlo na mateřské s jeho mladší sestřičkou dobře,aby jí neotíkali kotníky,když musela stát dlouhé fronty na maso a toaletní papír.Ale také cítil,že by se jemu tatínkovi,zručnému řemeslníkovi,mohlo dařit lépe -no a tehdy si možná řekl,že by to všechno chtěl nějak změnit.


Ať už dělal po střední škole cokoliv, psal divadelní hry,nebo mával plácačkou na vlakovém nádraží, studoval medicínu), čím dál tím častěji měl jakési pudové nutkání pootevírat oponu prken,-prken,ktará znamenají svět.Svět který je lepší,než jak ho viděl on sám kolem sebe. A nad šálkem černé kávy,krabičkou Startek a orošeného pullitru dvanáctky,přemýšlel s kamarády jak toho ,,vysněného svého světa dosáhnout.
   
   .....vznik dobrého politika


Sepisoval petice,podepisoval charty,nebo intenzivně studoval ekonomii. Vážil si národa ve kterém žil,a chtěl pro něj lepší budoucnost.Naslouchal kamarádům,pro které se stal dobrým přítelem...... A jak to tak bývá,za své vize a porozumění ,jednoho dne,sklidil většinový potlesk. Potlesk,který vyjadřoval,důvěru v něho,takovou důvěru,že on je ten pravý režisér světových dramat!!Skidill dokonce i takový potlesk,který uslyšel v této době již dobře finančně zabezpečeného Pepíček od vedle..a .poprvé ochutnal sílu moci a slávy.....a pocitu,že všechno od teď bude už jinak!
Ale jak už to tak bývá,a jak jsme si už zvykli, zde končí,pro mnohé z nás, kodex dobrého politika .

 

Kodex špatného politika




(pokr.článku kodex dobrého politika)


Většinový potlesk,ale znamenal také to,že už si nemusel kupovat obyčejné Startky,mohl si dovolit držší Sparty,a kvalitnější skripta ekonomie....poznával mnohem více lidí,stával se váženějším a mocnějším. A Pepíček od vedle,mu zasílal účtenky za reklamu jeho vizí na Bilbordech.


Díky slávě ale také vycítil,že se stává žádanější u něžného pohlaví.Možná že ho milovaná žena náhle a tragicky opustila,ale také dost možná svou starší a nevyspalejší matku svých dětí,která mu i pomáhala psát po nocích jeho projevy,vyměnil za vyspalejší a sebevědomější...ale jak se tak stalo pro české páry pravidlem,život jde přeci dál.


Život šel dál, a on platil stále dražší účty za bilbordy.Ze samého přemýšlení,kde nato vezme už nemíval toliko času mluvit s kamarády a poslouchat ,jak žijí oni obyčejný život.


Zapoměl se usmívat,začal vulgárně nadávat,shánět kompromitující materiáli....


A v tuto chvíli si možná poprvé řekl, jak už nesní jeho dětské sny,že v politice je plno nezaplacených účtů,Pepíčků a Voloďů.A že být dobrým režisérem,kvůli těmto okolnostem snad ani nelze být.


Oni všichni malí Václavové, Mirkové, Stanislavové, Jirkové, Jůlinci chtějí opravdu něco změnit.Měli a mají před sebou obrovsky-těžký úkol,a možná ho i z velké části splnili,splní.
A já všem těm současným i budoucím,lidem,co vypíjí litry české kávy,děkuji. Děkuji jim zato,že mají odvahu říci nahlas jejich názory. Odvahu nebýt jako ti Pepíčci,co kradli svačiny,a dnes kradou myšlenky a peníze. jsem asi posledním občanem,který tvrdí...že se ti nahoře snaží....,ale kdo je dneska bez chyby,nechť hodí kamenem...

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Veronika Filáčková | sobota 17.1.2009 15:10 | karma článku: 8,90 | přečteno: 789x