Včera jsem viděl. Protože to mám nedaleko a řadu aktérů znám, byl film pro mne asi zajímavější, než pro někoho "od Brna". Bohužel je škoda, že se tvůrci nepídili více po informacích od jiných lidí, kteří nebyli přímo spjati s odporem proti radaru z okolí Trokavce. Dozvěděli by se možná zajímavé věci, které by jejich filmové dílko posunuly zleva trochu více do středu.
Tak např. starosta Neoral, který vždy nezapomněl ve filmu zdůraznit, že není politik. Myslím si, že starosta je vždy politik, přinejmenším na komunální úrovni. Dnes je krajským zastupitelem, tedy politikem, kam ho přinejmenším vynesla vlna protiradarové euforie. Kdo je Jan Neoral? Muž bez historie, odněkud z Moravy, přistěhuje se do Trokavce a po krátké době se stane starostou. Dle jeho slov prý vystudoval střední vojenskou radiolokační školu, tedy na radary je zřejmě velký odborník. Zajímalo by mě, jakou má minulost, protože přistěhovat se na okraj vojenského prostoru a hned se pustit do poměrně rozsáhlého aktivistického hnutí je určitě velká náhoda.
Jediný, kdo vystihl podstatu problému byl ve filmu Jirous - ptal se, kde byli všichni ti dnešní odpůrci, když tam měli za humny sovětské rakety a vojáky? Proč tehdy neprotestovali? Odpověď je jasná - to se nemohlo. Mohlo, ale do vězení se nikomu nechtělo. Tak prostě většina zde žijících lidí s vojáky více či méně kolaborovala. To, aby mohli do prostoru na houby, aby jim vojáci dovezli dříví, aby mohli kšeftovat s ruskou naftou atd. Výsledkem jsou dodnes zanedbané a vylidněné vesnice v okolí prostoru. Zajímalo by mě, co by tehdy Neoral dělal, zda by jezdil protestovat do Moskvy nebo Václavák, nebo třeba co by dělal ten ústřední hrdina, který byl "připosraný" ještě při filmování - "...rozprchněte se, jsme tu na houbách..." radil ostatním a jedním skokem byl v houští, když slyšel jet okolo nějaké auto. Je potřeba si připomenout, že ani chalupu si v bezprostředním okolí nemohl dříve koupit někdo stranou neprověřený. V Teslínech býval mj. v sedmdesátých letech na okraji prostoru pionýrský tábor ROH pro děti rodičů z ÚV KSČ.
Problém radaru se dostal defakto do pozice Sparta - Slávie a jsem přesvědčen, že značná část protiradarových odpůrců měla politické ambice a radar byl jen prostředek. Stačí se podívat na politickou kandidaturu mluvčího Tamáše a dalších. Stačí se podívat, kdo se nejvíce angažoval - komunisté, mladí i staří. "Amigo go home..." otrocky opakuje ve filmu bělovlasá komunistická babička. Angažovali se socani, kteří jednání o radaru nejdříve započali a pak se jim odpor protiradarových aktivistů nehodil do volebního krámu. A také řada dalších velkých či menších českých bolševíčků. V každém případě byla pravda, že ne každý, kdo byl proti radaru, byl komunista. Jisté ale bylo, že proti radaru byl každý komunista.
Tvůrci filmu měli předložit divákovi více odpovědí, na které se logicky bude ptát. Například, kde brali radaroví odpůrci peníze na své aktivity, kdo je financoval? Vždyť museli z něčeho žít, za něco jezdit, telefonovat, kopírovat, nakupovat materiál atd., atd. To přece nemůže dlouhodobě nikdo, kdo se musí starat o rodinu, ten přece musí chodit do práce, ať se mu chce nebo nechce. Bohužel, i zde je veřejným tajemstvím, že některé pseudoekologické organizace sháněly peníze všemožným způsobem. Vím o případu, kdy požadovali po develooperovi sto tisíc korun na letáky proti radaru výměnou za stažení svého odvolání v nějakém správním řízení...
V čem dávám tvůrcům filmu zcela jednoznačně za pravdu je to, že vystupování řady "proradarových" politiků a herců bylo diplomaticky řečeno vlezdoprdelácké - Topolánek, Parkanová, Krytinář a další, o Klvaňovi ani nemluvě. Jak to ve skutečnosti bylo, ukáže nakonec čas.
Dnes buduje Neoral v Trokavci vodovod. S financováním stavby má prý problémy. Což o to, to máme na malých obcích všichni. Obce okolo vojenského prostoru měly dostat významnou peněžní pomoc od státu. Jenže, když radar nebude, brdské vesnice už zase nebudou nikoho moc zajímat. Škoda.
Zajímavé video o setkání brdských starostů naleznete zde: http://www.pribramsko.eu/video-pribram-pribramsko.php?ID=286
