Vypadat jak Mourinho

Z hráčů, které trénuju v našem FC, jsem před zápasem cítil bojovnost, nadšení a zelenou. Po zápase jsem z nich cítil bojovnost, nadšení a rum. Ale to srdíčko na správný straně, to jsme teda zas ukázali!

Pátek, večer.

Starosta a generální sportovní manažer našeho FC se tváří ustaraně. Kdyby už nebyl šedivý, bylo by vidět, jak zešedivěl. Aspoň ví, zač je toho loket být starosta.

„Copak, Venco?“

„Hele, zejtra bysme měli s Broumama ukopat aspoň plichtu. To je věc prestiže.“

„Bez obav, Václave, to dáme.“

Sobota, ráno.

Neoholit se, bylo by vidět, jak jsem přes noc zešedivěl já. Aspoň vím, zač je toho loket trénovat naše FC. S Broumama to sice za nijak prestižní událost nepovažuju, ostatně stejně jako cokoliv, co se vztahuje k dění v FC obce o jedenácti obyvatelích. Nicméně poslouchat dalších deset patnáct let, že mužstvo pod mým zkušeným taktickým vedením nebylo s to ukopat s obcí z vedlejšího okresu ani remízu mě znervózňuje.

Sobota, 09:45

Oznamuju Evě, že se odcházím společensky znemožnit.

Sobota, 09:46

„Doufám, že dáš gól a pak to půjdeš oslavit do sokolovny,“ oznamuje Eva mě.

Sobota, 09:55

„Tak pánové, není to sice Liga mistrů, ale obyčejnej srandamač,“ sděluji vemlouvavě jedenácti pánům, z nichž deset se ještě nevzpamatovalo z včerejšího vystoupení dua Valentina v restauraci U Mongola. Cítím z nich nadšení, bojovnost a zelenou. „Přesto je to docela prestižní věc.“

„Čeho?“

Kamil neví, co je prestižní, jakkoliv bude hrát v prestižích.

„Hele, to je jedno,“ říkám. „Dejte jim rychlýho góla a pak to zatáhněte. Vepředu zůstaneš jenom ty, Kamile. Až se změněj strany, budeš hrát na opačnou branku, ne jako minule.“

„Jako bys nikdy nedal vlastence,“ hučí Kamil.

„Nevodmlouvej trenérovi, mamrde.“

Roman jako kapitán ví, co se sluší.

„Tak jdem´ na to,“ říkám a přehazuju si šálu okolo krku, abych vypadal jako José Mourinho.

Sobota, 10:07

Kamil dál gól, vedeme 1:0.

Sobota, 10:45

Končí první poločas, vedeme 1:0.

Držím kratší, optimismem nabitý proslov. Lovím v paměti, a nakonec ze mě padají perly jako „podáváme sebejistém výkon, ale musíte do toho teď jít s pokorou, je to jenom o jednu, držte je zavřený na půli a ty, Kamile, prosím tě, teď se mění strany, tak kopej na TU DRUHOU BRÁNU.“

Sobota, 11:25

Kamil střílí vlastní gól.

Sobota, 11:26

Rozhodčí mě vykazuje na tribunu, přestože jsem zrovna nebyl o nic sprostší, než kdokoliv jiný v okruhu dvou set metrů.nezajímá ho ani moje námitka, že tady žádná tribuna není.

Sobota, 12:00

„Nou stres, vole,“ říká Roman. „Plichtu jsme ukopali a Kamil si drží dva góly na zápas. Příště vyhrajem´.“

Cítím z něho bojovnost, nadšení a rum.

Přehazuju si šálu okolo krku, abych se cítil jako José Mourinho a kráčím vstříc světlé budoucnosti.