Jak rozumět policajtštině

"Poberta na zděšené dívence vykonal soulož" a další perly, ke kterým člověk přijde ani neví jak. Čas od času jim i rozumí, ale ne moc.

Každý obor lidské činnosti se halí do vlastního argotu. Nebo ptydepe, chcete-li. Politici zastírají prázdnotu své řeči originálními vazbami jako „hlasujeme o hlasovatelnosti.“ Umělečtí kritikové obalují nedostatek stylistických schopností do obratů natolik nesrozumitelných, až jsou „imanentně enigmatické.“ Nejzábavnější mi ale připadá jazyk policejních svodek a poetika sportovních reportérů. S policajtštinou jsem se poprvé střetnul před dlouhými roky v redakci nebohých Zemských novin. Tu větu si pamatuju dodnes a mám důvodné podezření, že ji nezapomenu. „Poberta dívčinu zatáhnul do blízkého křoví, kde na ní vykonal soulož.“ Nechal jsem ji v rubrice KRIMI MIX beze změny. Editor mě pak obvinil ze smyslu pro humor zcela neslučitelného s redakční politikou Zemských novin a asi nikdy neuvěřil, že tahle tarantinovská fráze nebyla z mé hlavy. Prznící poberta z blízkého křoví mě nicméně připravil na množství vykradených čtyřkolých miláčků (česky: auto). Časem jsem pochopil i to, že jakmile dojde na hmaty a chvaty, dostal někdo na budku a provádění dopravně bezpečnostní akce znamená zátah na chybějící obinadlo v lékárničce. Osobně se domnívám, že policajtštinu dovedla k dokonalosti bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, které jsem obvykle nerozuměl nic kromě pozdravu. Asi by bylo dost laciné vzpomínat na slavné výkony Roberta Záruby a Jaromíra Bosáka: zejména druhý jmenovaný bývá třeskutě vtipný a mně se to líbí. Horší je, když se méně nadaní rozhodnou jít cestou velkých jmen, ačkoliv jim nic neříká obrat „kouzlo nechtěného.“ S láskou vzpomínám na hokejového moderátora, který dramatickou situaci před brankou (jinak svatyně, v rohu má pavučiny, které se vymetají) zhruba takto: útočník si „položil brankáře na břicho a mezi stehny mu provětral betony.“ Cosi do sebe ovšem měl i téměř existenciální povzdech „elitní Etiopan běží jako o život.“ Ve fotbale jsou zas oblíbená přirovnání jako buldok (obvykle potetovaný holohlavý muž hrající v obraně; přestože často plive, lama se mu neříká) nebo štírek. To je útloboký mladík, jehož nečekané trhavé pohyby obvykle i zkušeného buldoka vyděsí natolik, že poleví v obezřelosti. Štírek chytře nachází koncového zabijáka, od něhož se míč odráží do domácí svatyně – no znáte to.

(Psáno pro www.digizone.cz)