Sociální síť vypráví příběh Velkého třesku 2.0

Banální film o ničem! Převratný snímek se zaručenou nominací na Oscara! Dlouho si nic tak neodporovalo a zároveň ladilo k sobě, jako nejnovější film Davida Finchera. Sociální síť Marka Zuckerberga by si svoji zlatou sošku vlastně docela klidně zasloužila.

Pro Pavlínu začnu hned hodnocením: na čsfd.cz jsem filmu Sociální síť nakonec dal čtyři hvězdy z pěti, i když jsem původně váhal, že čtyři je příliš, ale tři by byly zase nespravedlivě málo. Jenže on ten film přeci jen není jenom průměrně dobrý příběh, na který se dá koukat.

Nadprůměrné hodnocení si zaslouží film o facebooku nejenom proto, že není jen o facebooku, jak píše Tereza Spáčilová na iDnesu, i když i to samozřejmě není málo. Kritici filmu vyčítají, že je to vlastně jenom obyčejné vyprávění nepříliš akčních událostí, navíc vyprávění pro potřeby filmu značně zjednodušené oproti skutečnosti.

Už jsem to tady říkal několikrát, nerad se opakuji. Jenže filmy, které jsou opravdu dobré a odolají i zubu času, poznáte jednoduše: podle toho, že jsou "obyčejné". (Namátkou mě napadá jeden z mých nejoblíbenějších: Kramerová versus Kramer.)

Nezasvěcené nebudu zdržovat vyprávěním děje. Jednak to skalní fanoušci nesnášejí, jednak se děj vejde do jedné věty: film vypráví příběh o tom, jak vznikla v současnosti nejužívanější sociální síť facebook.

Detaily najdete na internetu, nebudu nosit dříví do lesa, snad jen pro vyváženost filmové verze, podle níž je Zuckerberg padouch, zatímco jeho dřívější parťák Eduardo Saverin oběť, mrkněte na osm největších lží filmu, jak je odhalil Reflex. Soudný divák asi tuší, že pravda je někde mezi, zároveň ale ví, že filmový příběh se musí vyprávět zajímavě a nikoli coby soudní výslech natočený na domácí video. Jakkoli právě tohle schema je jednou z metod, kterou režisér použil.

Přiznám, že na Zuckerberga často nadávám. Coby velký nadšenec facebooku nechápu změny, kterými nás otec-zakladatel bombarduje trestuhodně často, ačkoli ty předchozí verze se nám zdály lepší a hezčí. Inu, to je evoluce...

A nástup sociálních sítí bezpochyby znamená velký posun fungování společnosti, stejně jako nás samotný internet posunul do jiné dimenze, nástupem facebooku jsme zase o další level dál. Co na tom, že stejně jako Zuckerberg netušíme, kam až nás sítě přivedou.

A propos, aniž byste to někde googlovali: tušíte, jak starý je facebook? (Prozradím vám to na konci.) Moc ne - a přesto už je to v jeho vývoji vesmírně nesmírně dlouho.  Při té příležitosti nemůžu nevzpomenout na svůj první text o facebooku, který je starý půldruhého roku. Nic jsem o něm tehdy pořádně nevěděl, ale nadšeně jsem mu propadl. Zdánlivě pár měsíců, ale za tu dobu se v síti událo neskutečně hodně!

Když už jsem Sociální síť srovnával s, pro mě nesmrtelným, filmem Kramerová versus Kramer: tak dobrý film to není, přeci jen je to víc krátkodobý módní hit, než film, který budete muset vidět ještě příště. To ale neznamená, že vidět ho poprvé nestojí za to!

I když na Zuckerberga tak často nadávám, a to ani ne tak kvůli neustálému vývoji, který chápu, jako pro jeho značně asociální názory (viděno ovšem skrz pokřivený překlad médií), smekám před ním: podstatné není, že se někdy vžívá do role totalitního diktátora, ale to, že přispěl k prohlubování vztahů mezi lidmi. Ať se nám to líbí nebo ne, tohle se mu povedlo.

2004. To je odpověď na moji otázku, jak jsem ji našel na wikipedii. A pokud byste snad měli pocit, že si mě chcete přidat, najdete mě jednoduše: www.facebook.com/zdenek.fekar ;-)

Autor: Zdeněk Fekar | středa 10.11.2010 11:10 | karma článku: 6,90 | přečteno: 1922x