Otevřený dopis Bohuslavu Sobotkovi

Vyhrál jsi, příteli. Na rozdíl od mnoha jiných si dokonce myslím, že jde o velké vítězství. Nemnoho jsi získal, ale ztratit jsi mohl vše. To už tak ale u obranných manévrů bývá. Kamarádi (seniorní v přímém přenosu, juniorní o den později) z mokré čtvrti rezignovali a Ty se můžeš usmívat na kamery. Není ovšem radno usnout na vavřínech. Poklidné dětství ve vínku rodné strany je u konce a je čas dospět. Rychle.

Stojí před Tebou nelehký úkol projevit se jako vůdčí osobnost a ze zpackaného útoku Tvých protivníků vytěžit co nejvíce. Vedeš totiž válku na několika frontách a bylo by osudovou chybou jednu z nich zanedbat.

Vnitrostranická fronta

Máš pár měsíců na přípravu, využij je moudře. Není čas otálet – naopak, je čas si získat srdce a respekt spolustraníků rozhodnými a pečlivě uváženými činy. Nikdo se neptá, co bude v následujících dnech dělat sociální demokracie, za kterou se v diskusích tak rád schováváš, naopak všechny zajímá, co se sociální demokracií udělá Bohuslav Sobotka. Ruce máš volné, času není nazbyt. Je třeba opravdu ukázat, co v Tobě je. Je čas se důrazně postavit k zásadním otázkám jako je spolupráce s komunisty a přednést programové priority, bez nichž nebudeš Ty, Bohuslav Sobotka, sestavovat/tolerovat žádnou vládu. Je třeba mít vizi, protože bez ní se Ti bude na otázku, proč by mě ty tisíce sociálních demokratů měly zvolit za předsedu nejsilnější levicové strany, odpovídat těžko.

Andrej Babiš a Miroslav Kalousek

Nehraješ okresní přebor, ani druhou ligu. Hraješ nejvyšší soutěž v zemi a měl bys tak jednat. Stojí proti Tobě zkušení stratégové, z nichž jeden je politickým matadorem a druhý vydělal své první miliardy v době, kdy jsi nastupoval jako nováček do poslanecké lavice. Není to lehký úkol, ale měl by ses k němu postavit čelem. Dej vědět, že jsi jejich rovnocenný soupeř a zbytečně se nevyhýbej ideovým střetům. Pokud nebudeš mít pevné postoje, Andrej s Mirkem Tě vmanévrují, kam budou potřebovat – nenech se zastrašit, dělej si legraci sám ze sebe a řekni občas upřímně, co si myslíš. Pokud chceš být premiérem, již není kam dál stoupat a není čas se bát. Ukaž majoritě voličů, že se nemýlila.

Veřejnost

Neseš na bedrech těžký úkol navrátit českému voliči důvěru v tradiční uspořádání politické scény, důvěru, že pořád je o čem diskutovat a co řešit, a že je zde rozpoznatelný rozdíl mezi tím, co chceš Ty, a co chce ten napravo. Nepochybuji, že na to máš, neboť dokážeš, ačkoliv zatím poněkud nešťastně, balancovat na hraně Paroubkova velkohubého populismu a Špidlovy suše-pragmatické politiky. Trochu víc života, trochu víc úsměvů a trochu víc pevných postojů vůči zásadním otázkám je to, co lidem schází. Opakováním, v jakém je země marastu, si řežeš vlastní větev, neboť Vojtěch Filip s Martou Semelovou lidem vysvětlí, že ani demokratická levice není „to pravé ořechové“, a že to chce přitvrdit. Uznej, že na tom nejsme špatně a buduj dobrou náladu – pak ukaž směr, kterým se chceš vydat a vykroč. Nic víc, nic míň. Ukaž lidem, že zemi vede Premiér, ne Prezident. Dej jim naději, že Ti mohou bez obav dát svůj hlas s nadějí na změnu, ať nemusí dokola hledat nové a nové politické projekty. Nekritizuj postoje ostatních, postav proti nim své vlastní, lidé si už názor udělají.

Na závěr pouze několik marketingových postřehů – pokud chceš začít budovat silnou, moderní sociální demokracii, nos pouze obleky na míru, čistou bílou košili s francouzskými manžetami a zahoď brýle s ohavnou vrchní obroučkou – státník si totiž nemůže dovolit vypadat jako tupozraký maturant, který vykradl otci skříň s formálním oblečením.

Máš na to? Máš na to, řídit tuto zemi a svou vlastní stranu nebo pouze „řídíš“ ČSSD v mezidobí, než se najde opravdu důvěryhodný a silný předseda? Je na čase ukázat, kterým směrem se vydáš, držím palce.