Nejraději jsem na této jednokolejné trati do Kyjovic
jezdíval jako kluk. To tam ještě jezdívala stařičká dřevěná tramvaj o 3 vozech.
Přesně taková, jakou znáte z černobílých filmů pro pamětníky. Řidič tramvaje zde neseděl, ale stál a velikým
kolem reostatu tramvaj řídil. Taky se do ní a z ní dalo vystupovat za
jízdy, což nás samozřejmě bavilo. Dnes už to nelze, v 80. letech tyto staré tramvaje
k lítosti Ostravanů i na této trati nahradily soupravy nové. Dnes tam jezdí ty nejmodernější.
Autor: Hasicský záchranný sbor
Včera v podvečer došlo na této trati k srážce dvou tramvají, při které zahynuly 3 osoby, jedna z nich - 4 leté dítě. Obrovská tragédie. Desítky lidí byly zraněny, někteří z nich velmi těžce.
Tato trať je jednokolejná v celé své délce. Protijedoucí soupravy se míjejí v některých zastávkách. Tramvaje se střetly v protisměru v nepřehledné zatáčce (nedaleko porubského letního koupaliště). Tato 9 km dlouhá jednokolejná trať vede z konce Ostravy Poruby až do 9 km vzdálených Kyjovic, mimo ulice velkoměsta, malebnou krajinou včetně lesů.
Mezi Ostravany je velmi oblíbena a hojně využívána právě k výletům za město.
Když jsem se o nehodě dozvěděl, první má otázka byla – Jak je možné, že se soupravy na jednokolejce střetly v protisměru? Jedna z nich tam přece neměla co dělat. Jako první spekulace se mi tedy vetřela do hlavy myšlenka, že „měďáci“ možná ukradli zabezpečovací kabely.
Neukradli! Žádné tam totiž nebyly! Ani jiné technické zařízení, které by vjezd na jednokolejku tramvaji zakázal, pokud je v protisměru jiná. Ano, čtete dobře: Ve 21. století na JEDNOKOLEJNÉ trati nebylo dosud žádné elektronické zabezpečovací zařízení!
V době, kdy si můžete zabezpečit i „blbou“ chatu tak, že vám v případě vloupání do ní, zabezpečovací zařízení ihned a automaticky zavolá na váš mobil, případně přímo alarmuje policii, má Dopravní podnik Ostrava zabezpečenou jedinou svou jednokolejnou trať stejně jako tomu bývalo před 100 lety, tedy nijak.
Řidiči se tu řídí pouze časy jízdního řádu a vizuálním kontaktem! Pokud řidič zapomene, že měl na zastávce počkat na křižování, neštěstí je hotovo. Náš pan primátor, Petr Kajnar se ihned po nehodě nechal slyšet, že nechá trať vybavit elektronickým zabezpečovacím zařízení. Byl současným stavem překvapen stejně jako já zde.
Jak je možné, že se k podobným opatřením přistupuje vždy, až se stane neštěstí? Stejné je to např. se semafory nebo osvětlením na nepřehledných přechodech pro chodce apod.
Jak je možné, že v době, kdy nám byrokratický stát i celá EU ve formě stovek zákonů a nejrůznějších vyhlášek chrání naše zdraví doslova v každé pitomině, se řidiči tramvají na 9 kilometrů dlouhé jednokolejné trati vyhýbají podle toho, jak řidiči znají jízdní řád?
„Dnes na Frantu čekat nemusím, je přece sobota.“……. „Jéžiši, co tam Franta dělá? Vždyť je sobota! Vlastně není, pro Boha, sobota je až zítra!“
Nikdo mi nenamluví, že včerejší tragická nehoda nebyla zcela zbytečná.
