Šílení sebevrazi na kolejích
Hasiči, policisté a záchranáři zasahovali u vlakové nehody ještě v neděli večer - ve Frýdku-Místku se osobní vlak srazil s automobilem na přejezdu v Křižíkově ulici. Tentokrát měla posádka automobilu velké štěstí, nikdo při nehodě nezahynul.Foto: Hasiči Frýdek Místek
„Z českých železničních přejezdů se stávají hřbitovy. Letos na nich zemřelo už 38 lidí,…“ Tolik náhodný výběr z našich médií.
Není asi nutno zvlášť připomínat, že střety automobilů s vlakem patří k těm nejtragičtějším. Vlak často táhne automobil ssebou několik desítek až stovek metrů a ze zánovního bouráku tak během pár sekund „vyrobí“ hromádku zmačkaných plechů, jež jen stěží připomíná, k čemu ještě před okamžikem sloužila. O to víc se vám sevře hrdlo, když si v té hromádce plechů jen zkusíte představit lidi, kteří osudným automobilem cestovali.
A když po takové srážce, tu a tam, vystříhají z automobilového vraku někoho živého, většinou hovoříme o zázraku. Mnohem častěji ale tyto střety posádka automobilu nemá šanci přežít.
„Ridič nerespektoval fungující světelné a akustické signální zařízení a vjel na chráněný přejezd, kde došlo ke střetu s vlakovou soupravou,“ říká nejčastěji při těchto reportážích mluvčí dopravní policie.
„Proboha, kam koukali, co dělali, copak nevidí a neslyší signalizaci na přejezdu?“ řeknete si v takových chvílích. Přehlédnul, zamyslel se, hádal se zrovna s manželkou. Poslouchal oblíbenou hudbu a byl duchem úplně někde jinde. Je jistě mnoho takových a podobných příčin těchto tragických omylů.
O takových ale tento článek není. NE VŽDY je totiž za tragédií pouhá osudová nepozornost!
Někdy je za ní nepochopitelná a bezduchá tupost řidičů, které už jejich život omrzel.
Nevěříte? Chcete příklad? Tak si přečtěte dvě příhody, které jsem zažil sám, takříkajíc na vlastní oči. A které mě doslova šokovaly.
Příhoda první:
Do Handlové na Slovensku mě před pár lety přivedla má práce. Hned za městem vede železniční trať. Přes ní klasický přejezd poměrně frekventované silnice chráněný pouze signalizací klasickými světly bez závor.
„Bim bam, bim bam,“ zaslechnul jsem jednou, když jsem procházel nedaleko přejezdu, charakteristický zvuk výstražného systému na přejezdu. Ze zajímavosti kouknu směrem k přejezdu, abych viděl, zda auta budou respektovat výstražná světla a zda ihned zastaví. Co vás nemá, nezastavilo nejen první, nezastavilo ani druhé, ba ani třetí, čtvrté …osmé…! Prostě řidiči (všichni!) dál nerušeně přejížděli přes přejezd, jako by se nechumelilo.
Stál jsme tam s otevřenou pusou a koukal na „hluchoslepé“ řidiče, kteří výstrahu jeden vedle druhého, jako ovce, zcela ignorovali. Čekal jsem s napětím, jak to dopadne. No, jak? Dobře to tentokrát dopadlo. Asi jsou tam na to zvyklí. Když se objevil vlak, začal houkat. Nezpomaloval, ale stále houkal. Čekal jsem, že nyní už snad auta zastaví. Chá chá, nezastavila. Dál s klidem Angličana přejížděla přes přejezd. Až když byl vlak tak 30 m před přejezdem, auto chystající se vjet na přejezd zastavilo.
Nic se protentokrát nestalo. Uf, jen já tam, jako vůl, stál s otevřenou pusou a nechápal! Nechápal, k čemu tam vůbec to drahé výstražné zařízení, tam v Handlové, vlastně mají.
Příhoda druhá:
Tentokrát jedu z Prahy do Ostravy vlakem. Jedu v jednom z rychlíků Eurocity. Je krásný den, venku hezky. Otevírám v uličce okno, koukám do krajiny a nechávám se ovívat příjemným protivětrem. Jsme někde mezi Českou Třebovou a Olomoucí, nevím kde přesně, není to důležité. Najednou mašinfíra začíná houkat. Koukám dopředu a v dálce vidím silnici křižující naši trať. Když se blížíme, vidím zřetelně, jak přes přejezd přejíždějí automobily!
„Tak tady taky?!“ zděsím se a napjatě koukám, co bude dál. Co by bylo, stejně jako v Handlové, auta v klidu přejíždějí dál, a jako poslední, opravdu jen tak tak, jak se říká o fous, projede nějaká stará Avia. Sotva projede, vřítíme se minimálně stokilometrovou rychlostí na přejezd. Další auta už samozřejmě stojí. „Bim, bam …“ zaslechnu jasně znějící signalizační výstrahu na přejezdu, když přejezdem profrčíme.
Co na to říct? Já tomu nerozumím a nechci rozumět. Ať na to koukám, jak na to koukám, nedává mi to žádný smysl. A že se nejedná o žádný exces, svědčí statistika podobných nehod, která pořád roste a při nichž zcela zbytečně umírají lidé.
Co tyhle lidi vede k tak nepochopitelnému chování? Chtěl jsem původně napsat do nadpisu něco o tupých ovcích jdoucích na porážku. Nyní mě ale napadl jiný, výstižnější příměr: Stejně jako se stádo velryb občas vrhá, pro nás nepochopitelně, na mělčinu, tihle šílení řidiči kaskadéři se zas bezhlavě a stejně nepochopitelně vrhají pod kola rychlíků.
Proč to ti lidé dělají? Adrenalin? Pochybuji.
Zatímco u kytovců si vědci nad jejich chováním zatím marně lámou hlavu, u kolejových sebevrahů jsem si jistý, že je pod kola rychlíků žene jejich, pro mě naprosto nepochopitelná, extrémní lehkomyslnost hraničící s těžkou psychickou poruchou. Jiné vysvětlení jsem nenalezl.
Georgis Fasulis
Běžel jsem Pražský maraton, jen 14 dní po Krakovu! Nedělejte to
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/03/798/w230/Bf102176.jpeg)
Zabiju učitele Janderu, zabiju Jožku, zabiju Jirku Karáska! Učitele Janderu jsem si vypůjčil z Cimrmanova záskoku, abych všechny ubezpečil, že se jedná pouze o žertovnou nadsázku. Nicméně proč zbylí dva byli v neděli odpoledne v průběhu absolvování mého 3. pražského maratonu na zabití? Protože mě a mého kamaráda Davida cca půl roku tomu na zad přemluvili na dva maratony za sebou během pouhých 14 dnů! Krakov 19.4. a Prahu 14 dní na to.
Georgis Fasulis
Letošní LH24 byla ve znamení ledu a sněhu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/03/798/w230/Bf102176.jpeg)
24. až 25. ledna 2015 se konal již 4. ročník tohoto populárního zimního extrémního závodu ve zkratce zvaného LH24 neboli 24 hodin na Lysé hoře, který pořádá Libor Uher a já se ho účastnil již po třetí v řadě za sebou. Pro neznalé připomínám, že v tomto závodě jde o to, kolikrát stihnete vystoupat na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a zase z něj seběhnout za 24 hodin. Jeden okruh má okolo 11,5 km s převýšením cca 800m. Soutěží se v kategorii jednotlivců a kategorii dvojic, kde se parťáci na trati střídají.
Georgis Fasulis
Běžel jsem Mekku všech maratonů z Maratónu do Athén
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/03/798/w230/Bf102176.jpeg)
Někdy na jaře letošního roku jsem se u piva chlubil svému dlouholetému kamarádovi Mirkovi svými maratonskými úspěchy. „A v Athénách už jsi běžel?“ skočil mi do mého monologu.
Georgis Fasulis
Běžel jsem Košický Maraton, nejstarší maraton v Evropě
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/03/798/w230/Bf102176.jpeg)
Jubilejní 90. ročník Košického Maratonu mieru se konal před rokem a já na něj byl přihlášený. Kdo čte mé běžecké blogy, tak ale jistě ví, že jsem si před rokem na Uhrově „Bé sedmičce“ narazil žebra a to mě z přípravy na Košice vyřadilo. Využil jsem nabídky pořadatelů převést startovné na další rok a tak se rok sešel s rokem a já jsem tak letos poprvé v životě navštívil Košice.
Georgis Fasulis
Jesenický maraton 2014 – zážitek, který stál za to
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/03/798/w230/Bf102176.jpeg)
„Jirko, doufám, že se přihlásíš na Jeseníky“ řekl mi po mém doběhu na Valašském Hrbu lakonicky Radek Černín ze skupiny 3THX, která má za sebou více než úspěšné zorganizování obou ročníků právě Valašského hrbu. A nyní se hoši z 3THX právě chystali na svou premiéru Jesenického maratonu, který letos převzali po předchozím pořadateli.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
![Byt k pronájmu v Řevnicích](//1gr.cz/u/free.gif)
Byt k pronájmu v Řevnicích
Legií, Řevnice, okres Praha-západ
13 500 Kč/měsíc
- Počet článků 134
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6225x
Seznam rubrik
- Běžecké blogy
- Příběhy více než smrtelně vážn
- Moje kuchařka
- Články publikované v MF Dnes
- Jednou větou
- Nezařazené
- Václav Klaus