Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Šílení sebevrazi na kolejích

"Devětapadesátiletý řidič vjel na přejezd a nerespektoval výstražná světla, poté se střetl s vlakem, který jel ve směru od Bruntálu,"   „Na Kaplicku nedaleko česko - rakouské hranice vykolejil po srážce s autem nákladní vlak. Řidič osobního vozu, který podle policistů i přes fungující světelnou signalizaci vjel na přejezd, nehodu nepřežil.“

Hasiči, policisté a záchranáři zasahovali u vlakové nehody ještě v neděli večer - ve Frýdku-Místku se osobní vlak srazil s automobilem na přejezdu v Křižíkově ulici. Tentokrát měla posádka automobilu velké štěstí, nikdo při nehodě nezahynul.Foto: Hasiči Frýdek Místek

„Z českých železničních přejezdů se stávají hřbitovy. Letos na nich zemřelo už 38 lidí,…“ Tolik náhodný výběr z našich médií.

Není asi nutno zvlášť připomínat, že střety automobilů s vlakem patří k těm nejtragičtějším. Vlak často táhne automobil ssebou několik desítek až stovek metrů a ze zánovního bouráku tak během pár sekund „vyrobí“ hromádku zmačkaných plechů, jež jen stěží připomíná, k čemu ještě před okamžikem sloužila. O to víc se vám sevře hrdlo, když si v té hromádce plechů jen zkusíte představit lidi, kteří osudným automobilem cestovali.

A když po takové srážce, tu a tam, vystříhají z automobilového vraku někoho živého, většinou hovoříme o zázraku. Mnohem častěji ale tyto střety posádka automobilu nemá šanci přežít.

„Ridič nerespektoval fungující světelné a akustické signální zařízení a vjel na chráněný přejezd, kde došlo ke střetu s vlakovou soupravou,“ říká nejčastěji při těchto reportážích mluvčí dopravní policie.

„Proboha, kam koukali, co dělali, copak nevidí a neslyší signalizaci na přejezdu?“ řeknete si v takových chvílích. Přehlédnul, zamyslel se, hádal se zrovna s manželkou. Poslouchal oblíbenou hudbu a byl duchem úplně někde jinde. Je jistě mnoho takových a podobných příčin těchto tragických omylů.

O takových ale tento článek není. NE VŽDY je totiž za tragédií pouhá osudová nepozornost!

Někdy je za ní nepochopitelná a bezduchá tupost řidičů, které už jejich život omrzel.

Nevěříte? Chcete příklad? Tak si přečtěte dvě příhody, které jsem zažil sám, takříkajíc na vlastní oči. A které mě doslova šokovaly.

Příhoda první:

Do Handlové na Slovensku mě před pár lety přivedla má práce. Hned za městem vede železniční trať. Přes ní klasický přejezd poměrně frekventované silnice chráněný pouze signalizací klasickými světly bez závor.

„Bim bam, bim bam,“ zaslechnul jsem jednou, když jsem procházel nedaleko přejezdu, charakteristický zvuk výstražného systému na přejezdu. Ze zajímavosti kouknu směrem k přejezdu, abych viděl, zda auta budou respektovat výstražná světla a zda ihned zastaví. Co vás nemá, nezastavilo nejen první, nezastavilo ani druhé, ba ani třetí, čtvrté …osmé…! Prostě řidiči (všichni!) dál nerušeně přejížděli přes přejezd, jako by se nechumelilo.

Stál jsme tam s otevřenou pusou a koukal na „hluchoslepé“ řidiče, kteří výstrahu jeden vedle druhého, jako ovce, zcela ignorovali. Čekal jsem s napětím, jak to dopadne. No, jak? Dobře to tentokrát dopadlo. Asi jsou tam na to zvyklí. Když se objevil vlak, začal houkat. Nezpomaloval, ale stále houkal. Čekal jsem, že  nyní už snad auta zastaví. Chá chá, nezastavila. Dál s klidem Angličana přejížděla přes přejezd. Až když byl vlak tak 30 m před přejezdem, auto chystající se vjet na přejezd zastavilo.

Nic se protentokrát nestalo. Uf, jen já tam, jako vůl, stál s otevřenou pusou a nechápal! Nechápal, k čemu tam vůbec to drahé výstražné zařízení, tam v Handlové, vlastně mají.

 

Příhoda druhá:

Tentokrát jedu z Prahy do Ostravy vlakem. Jedu v jednom z rychlíků Eurocity. Je krásný den, venku hezky. Otevírám v uličce okno, koukám do krajiny a nechávám se ovívat příjemným protivětrem. Jsme někde mezi Českou Třebovou a Olomoucí, nevím kde přesně, není to důležité. Najednou mašinfíra začíná houkat. Koukám dopředu a v dálce vidím silnici křižující naši trať. Když se blížíme, vidím zřetelně, jak přes přejezd přejíždějí automobily!

„Tak tady taky?!“ zděsím se a napjatě koukám, co bude dál. Co by bylo, stejně jako v Handlové, auta v klidu přejíždějí dál, a jako poslední, opravdu jen tak tak, jak se říká o fous, projede nějaká stará Avia. Sotva projede, vřítíme se minimálně stokilometrovou rychlostí na přejezd. Další auta už samozřejmě stojí. „Bim, bam …“ zaslechnu jasně znějící signalizační výstrahu na přejezdu, když přejezdem profrčíme.

 

Co na to říct? Já tomu nerozumím a nechci rozumět. Ať na to koukám, jak na to koukám, nedává mi to žádný smysl. A že se nejedná o žádný exces, svědčí statistika podobných nehod, která pořád roste a při nichž zcela zbytečně umírají lidé.

Co tyhle lidi vede k tak nepochopitelnému chování? Chtěl jsem původně napsat do nadpisu něco o tupých ovcích jdoucích na porážku. Nyní mě ale napadl jiný, výstižnější příměr: Stejně jako se stádo velryb občas vrhá, pro nás nepochopitelně, na mělčinu, tihle šílení řidiči kaskadéři se zas bezhlavě a stejně nepochopitelně vrhají pod kola rychlíků.

Proč to ti lidé dělají? Adrenalin? Pochybuji.

Zatímco u kytovců si vědci nad jejich chováním zatím marně lámou hlavu, u kolejových sebevrahů jsem si jistý, že je pod kola rychlíků žene jejich, pro mě naprosto nepochopitelná, extrémní lehkomyslnost hraničící s těžkou psychickou poruchou. Jiné vysvětlení jsem nenalezl.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Georgis Fasulis | středa 29.9.2010 7:35 | karma článku: 36,04 | přečteno: 7167x
  • Další články autora

Georgis Fasulis

Běžel jsem Pražský maraton, jen 14 dní po Krakovu! Nedělejte to

Zabiju učitele Janderu, zabiju Jožku, zabiju Jirku Karáska! Učitele Janderu jsem si vypůjčil z Cimrmanova záskoku, abych všechny ubezpečil, že se jedná pouze o žertovnou nadsázku. Nicméně proč zbylí dva byli v neděli odpoledne v průběhu absolvování mého 3. pražského maratonu na zabití? Protože mě a mého kamaráda Davida cca půl roku tomu na zad přemluvili na dva maratony za sebou během pouhých 14 dnů! Krakov 19.4. a Prahu 14 dní na to.

4.5.2015 v 21:40 | Karma: 17,15 | Přečteno: 960x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Letošní LH24 byla ve znamení ledu a sněhu

24. až 25. ledna 2015 se konal již 4. ročník tohoto populárního zimního extrémního závodu ve zkratce zvaného LH24 neboli 24 hodin na Lysé hoře, který pořádá Libor Uher a já se ho účastnil již po třetí v řadě za sebou. Pro neznalé připomínám, že v tomto závodě jde o to, kolikrát stihnete vystoupat na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a zase z něj seběhnout za 24 hodin. Jeden okruh má okolo 11,5 km s převýšením cca 800m. Soutěží se v kategorii jednotlivců a kategorii dvojic, kde se parťáci na trati střídají.

27.1.2015 v 7:31 | Karma: 18,97 | Přečteno: 1144x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Běžel jsem Mekku všech maratonů z Maratónu do Athén

Někdy na jaře letošního roku jsem se u piva chlubil svému dlouholetému kamarádovi Mirkovi svými maratonskými úspěchy. „A v Athénách už jsi běžel?“ skočil mi do mého monologu.

23.11.2014 v 8:25 | Karma: 21,95 | Přečteno: 1908x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Běžel jsem Košický Maraton, nejstarší maraton v Evropě

Jubilejní 90. ročník Košického Maratonu mieru se konal před rokem a já na něj byl přihlášený. Kdo čte mé běžecké blogy, tak ale jistě ví, že jsem si před rokem na Uhrově „Bé sedmičce“ narazil žebra a to mě z přípravy na Košice vyřadilo. Využil jsem nabídky pořadatelů převést startovné na další rok a tak se rok sešel s rokem a já jsem tak letos poprvé v životě navštívil Košice.

6.10.2014 v 17:01 | Karma: 17,21 | Přečteno: 1113x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Jesenický maraton 2014 – zážitek, který stál za to

„Jirko, doufám, že se přihlásíš na Jeseníky“ řekl mi po mém doběhu na Valašském Hrbu lakonicky Radek Černín ze skupiny 3THX, která má za sebou více než úspěšné zorganizování obou ročníků právě Valašského hrbu. A nyní se hoši z 3THX právě chystali na svou premiéru Jesenického maratonu, který letos převzali po předchozím pořadateli.

25.8.2014 v 7:32 | Karma: 17,29 | Přečteno: 1458x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Zachrání Costner francouzské Keviny? Smějí se jim v práci i na seznamkách

25. května 2024  18:50

Návrat Kevina Costnera na filmový festival v Cannes vzbudil naději pro více než 150 tisíc...

Musela jsem skončit kvůli názorům na transgender, řekla skotská expremiérka

25. května 2024  17:57

Bývalá skotská premiérka a dlouholetá předsedkyně vládní Skotské národní strany (SNP) Nicola...

„Máme nejlepší tým za deset let.“ Češi ve fanzónách věří ve zlato

25. května 2024  15:46,  aktualizováno  17:36

Tisíce lidí na různých místech Česka sledovaly semifinále hokejového mistrovství světa. Fanoušci...

Rusko zasáhlo hypermarket v Charkově, mohlo v něm být přes 200 lidí

25. května 2024  17:01,  aktualizováno  17:32

Nejméně dva lidé zahynuli a 25 bylo zraněno při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské...

  • Počet článků 134
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6225x
Kdo jsem? Jsem jedna desetimilióntina této země - nic více, ale ani nic méně.