„Tak co pane inspektore, je to tam?“ „Je, Hlaváčku,“ řekne v závěru dnes již klasického Smoljakova Rozpuštěného a vypuštěného Jiří Zahajský alias inspektor Trachta.
Vypadá to na první pohled jako Vyntra, ale je to Vydra, páni komentátoři.Foto: www.daylife.com
„Tak co pane inspektore, je to tam?“
„Je, Hlaváčku,“ řekne v závěru dnes již klasického Smoljakova Rozpuštěného a vypuštěného Jiří Zahajský alias inspektor Trachta.
Marek Brodský alias Hlaváček na to vezme do rukou noviny a nevěřícně kouká na lživý nadpis v novinách: Inspektor Klečka vyřešil případ Bierhanzel, zatímco zklamaný Zahajský rezignovaně odchází pražskou ulicí pryč, bosý.
Tak přesně na tuto scénu jsem si vzpomněl, když jsem já koukal na 2. zápas ve skupině B na MS ve fotbalu Nigerie – Řecko. A jak Cimrmanův inspektor Trachta souvisí s fotbalem? Hned vysvětlím.
Za řecký národní fotbalový mančaft hraje nějáký Loukas Vyntra, na první pohled nic zvláštního. Ale on to totiž není žádný Vyntra, ale Čech jako poleno (nebo přinejmenším poločech) a jmenuje se Vydra.
Lukáš Vydra se narodil v roce 1981 v Albrechticích řecké mamince a českému tatínkovi. Tatínek se jmenuje Vydra a tak se Vydra začal jmenovat i jeho malý syn Lukáš. Z Albrechtic se tato smíšená rodina rozhodla na přelomu 80. a 90. let odstěhovat natrvalo do Řecka.
Malý Lukáš Vydra to nakonec dotáhnul až do řecké fotbalové reprezentace. Skutečnost, že na svém dresu nosívá místo jména Vydra, jméno Vyntra, vznikla z velmi prozaického důvodu:
V řečtině se psaná hláska „Dé“ nevyskytuje, fonetická podoba však ano, píše se ale pomocí dvojhlásky n+t tedy „nt“. Všechna řecké slova, která obsahují naší hlásku "Dé", se v řečtině píší jako dvojhláska „nt“, čtou se ale normálně tvrdě jako "Dé" stejně jako u nás.
Není na tom nic divného, dvojhlásek zná řečtina celou řadu. Nejznámější je „oy“, která se čte jako „u“. V latince se tato dvojhláska přepisuje jako ou – to vzniklo díky grafické podobě řeckého malého y s naším u - řecká slůvka přepisována s hláskou "ou" se tak čtou právě jako "u", jak je to patrné např. právě z křestního jména našeho fotbalisty - píše se Loukas, čte se Lukas. (to se naši komentátoři už naučili, ale také to trvalo roky).
Z dalších dvojhlásek bych jmenoval jako příklad jedno ze dvou druhů řeckých "e" dvojhlásku „ai“. která se čte se právě jako „e“ nebo třeba tři druhy „i“ – oi, ei, a yi. Řečtina má „i“ celkem 6! Kromě již zmíněných dvojhláskových „i“, má ještě tři jednohlásková „i“ – Iota, Ypsilon a Ita známé spíš pod názvem Étha (účinnost). Kromě toho má ještě např. dva druhy „O“ (Omega a Omikron) a spoustu dalších jazykových „špeků", na které si vzpomenu vždy, když zaslechnu zcela vážně míněné poznámky o tom, že čeština je jedním z nejtěžších nebo dokonce nejtěžším jazykem na světě.
Aby nedošlo k omylu, kromě toho, že je čeština mým mateřským jazykem, pokládám ji za velmi nádherný slovanský jazyk, který je velmi bohatý a květnatý s obrovskou zásobou vlastních nádherných slov. Osobně mám k češtińě, jako k jazyku, ten nejvřelejší vztah, což se snažím prokazovat např. mými blogy zde. Ale nejtěžší, nejtěžší na světě, s prominutím, opravdu není.
Ale zpět k Vydrovi.
No a tak se Vydra samozřejmě v Řecku musí psát jako Vyntra a tento tvar (s „nt“ namísto „Dé“ se pak také přepisuje zpět do latinky. Čte se ale vždy s „Dé“ tedy jako VYDRA a to i v Řecku.
Díky tomu tak docházelo k paradoxu, že řečtí komentátoři v řecké televizi čtou toto, původem typicky české jméno, foneticky naprosto správně - vydra, zatímco naši komentátoři jej z neznalosti věci četli špatně - vyntra, tedy tak, jak to viděli napsáno např. na dresu nebo v soupisce.
Tento paradoxní stav mně, znalému věci, přišel divný až trošku uhozený, tak jsem nelenil a ještě během prvního zápasu Řeků na šampionátu (v sobotu 13.7.) jsem napsal do ČT našim komentátorům e-mail. V tom jsem jim podrobně popsal, v čem je problém, a poprosil je, aby to hned v dalším zápase uvedli na pravou míru a při té příležitosti řekli divákům, třeba jako malou perličku, že na MS se mimo jiné prohání také jeden hráč s českou krví, přestože náš tým na MS nepostoupil.
Nutno říci, že pan Robert Záruba, jakožto šéf všech komentátorů, mi slušně poděkoval a slíbil okamžitou nápravu a můj vysvětlující e-mail ještě v pondělí přeposlal všem našim komentátorům, jež MS v JAR komentují.
Ve čtvrtek (17.6.) jsem tedy usednul spokojeně k dvoumetrové plazmě a těšil se na zápas Nigérie-Řecko v HD kvalitě. A také jsem se těšil na to, že po hřišti už nebude pobíhat "žádná Vyntra", ale normální "česká Vydra".
„Tak co, řekl to?“ zeptal se mne kolega, který si v průběhu zápasu přisednul ke mně před TV obrazovku.
„Řekl a dokonce správně - Vydra,“ odvětil jsem mu.
„Tak proč tedy jsi z toho takový, jak bych to řekl, takový přepadlý?"
„Ále, to snad ani nemá cenu komentovat, dívejme se raději na fotbal.“
A co tedy pan komentátor, Jiří Štěpán říkal?
Budu jej raději přesně citovat:
„….Vyntra…, Vydra, (komentátor se tu opravil a pokračoval - pozn. aut.) řecký obránce si pomohl faulem, i když řecký Lukas Vydra, to je asi o něm známo, má kořeny v Čechách, v Albrechticích, kde se narodil a do 5 let žil, pak se s rodinou přestěhovali do Řecka. Na dresu má napsáno Vyntra kvůli výslovnosti, se kterou měli Řekové velké problémy, takže jméno doznalo určitých změn, ale určitě v něm jde dešifrovat původní jméno Lukáš Vydra.“
Bác… ! Nevěřil jsem vlastním uším! Tak Řekové měli problémy s výslovnosti a tak se z Vydry stal Vyntra.
Takže pane komentátore Štěpáne, dovolte mi malou korekci Vašeho jinak dobrého komentáře. Jestli někdo měl s výslovnosti jména Vydra problémy, pak jste to byli jen a jen vy v České televizi, kteří jste mu až do mého upozornění říkali tvrdošíjně Vyntra.
Nevadilo mi to, o nic nejde, tak jsem Vás na chybu v klidu upozornil. Místo přiznání chyby a jejího vysvětlení to ale celé obrátíte naruby?! No teda, tak to jsem věru opravdu nečekal. Jiné slovo, než podpásovka mě v té souvislosti nenapadá. Klasik by řekl, že to od Vás bylo velmi nečestné a nesportovní.
Nezlobte se, ale v té souvislosti mě napadá ještě jedna známá "hláška" právě z filmu Rozpuštěný a vypuštěný, který jsem připomenul v úvodu:
„A co boty, nechcete si vzít i moje boty?“
