Státnost Makedonie se dá počítat od roku 1944, kdy se stala
jednou z republik Titovy Jugoslávie. Hned v počátku rozpadu velké
Jugoslávie na začátku 90. let se Makedonie osamostatňuje. Nový stát to nemá
jednoduché. Krom problémů vnitropolitických, se ihned po vzniku dostává do sporu se svým jižním
sousedem Řeckem. Spor trvá dodnes a mimo jiné byl i příčinou uraženého
předčasného protestního odjezdu makedonské delegace ze summitu NATO
v Bukurešti. Řecko neuznává název státu, proto je tato země v OSN a
v EU vedena pod potupným názvem FYROM (Former Yugoslav Republic of
Macedonia, česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie). A co vlastně Řekům na
Makedonii vlastně tolik vadí?
Lefkos Pyrgos - dominanta recké Thessaloniki. Makedonci si ji chteli ozdobit své mince.Autor neznámý, zdroj internet
Jádrem sporu je především název země. Makedonie se jmenuje, totiž severní provincie Řecka a z historických důvodů si na tento název uplatňují nárok Řekové. Myslím, že právem.
Obyvatelé starodávné Makedonie, tedy i její dnešní řecké části, patřili ke skupině tzv. severozápadních řeckých kmenů. Tehdy žádné Řecko v dnešním smyslu státního útvaru neexistovalo. Existovala jednotlivá království a městské státy – jako Sparta, Atheny, Théby nebo Makedonské království. Jednalo se o starořecké kmeny, spojovala je řeč - mluvily řecky, měly společnou kulturu i písmo. Stejnou řečtinou mluvil i slavný Alexandr Makedonský, na nějž a celou makedonskou dynastii si dělá dnešní Makedonie nároky a z kterýžto historicko-kulturních artefaktů si dnešní Makedonie tvoří kulturní a politické zdroje své nové státnosti.
Filip, otec Alexandra Makedonského, vládnul Makedonii, jež zahrnuje na severu i území dnešní Makedonie, ale byl to Řek, mluvil řecky a mimo jiné sjednotil rozhádané řecké „státy“ do jednoho celku, aby se společně postavili Persii. Je tedy logické, že éru makedonské dynastie pokládá dnešní Řecko za součást vlastní antické historie. Tuto historii si chce dnešní Makedonie přivlastnit.
Dnešní obyvatelé Makedonie s Makedonci tehdejšími z dob Alexandra nemají totiž spolu nic společného. Jejich předci osídlili toto území až 1000 let po Alexandrovi Makedonském. Z hlediska etnického jsou obyvatelé dnešní Makedonie složeni především z Albánců, Srbů, Bulharů, Romů a Turků. Makedonština je slovanský jazyk, jež je nejblíže bulharštině.
Dnešní Řecko má obavy z makedonské rozpínavosti a územních nároků. Jsou tyto obavy přehnané? Posuďte sami:
Když se Makedonie v roce 1991 osamostatnila, zavedla si nové státní symboly, sepsala ústavu. Řecko na to reagovalo ostrými protesty a nakonec zavedlo na nový stát hospodářské embargo. A cože to Řekům tak vadilo, že se až takto hluboko vměšovalo do vnitřních záležitodstí nově vzniklého státu? Hlavní důvody kromě názvu země, byly nové státní symboly Makedonie a text v jejich nové Ústavě.
1) Státní vlajka Makedonie – první vlajka byla shodná s tzv. Verginským sluncem, jež bylo znakem staromakedonské dynastie a které se nalezlo při vykopávkách v řecké Vergině.
2) Nové makedonské mince – rub zdobil obrázek soluňské dominanty - věže Lefkos Pyrgos.
3) Nová makedonská Ústava – součástí byl článek, který říká, že každý Makedonec je povinen celý svůj život bojovat za rozšíření své země až do své původní historické podoby. Přeloženo do „češtiny“ celá Makedonie, tedy i ta řecká ale také bulharská, byla a zase bude naše.
Embargo bylo účinné, z makedonské Ústavy kontroverzní článek zmizel, slunce na vlajce bylo graficky pozměněno a Lefkos Pyrgos z mincí také zmizel. Zůstal problém jediný – název.
Řecko už ustoupilo a je ochotno k oboustranně přijatelnému složenému jménu, z něhož by jasně vyplývalo, že se nejedná o celou Makedonii, nýbrž pouze o její severní hornatou část, která je v současné době spravována Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Např. Severní Makedonie nebo Horní Makedonie.
Jenomže FYROM tvrdohlavě nesouhlasí. Místo toho pokračuje v provokacích – nedávno si např. nazvali letiště ve Skopji jako Letiště Alexandra Velikého.
Je na čase, aby FYROMáci buď dostali rozum a také oni přistoupili ke kompromisům, nebo zůstanou navždy jen FYROMáky. Izolováni, chudí a sami.
