Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Běžel jsem Pražský maraton, jen 14 dní po Krakovu! Nedělejte to

Zabiju učitele Janderu, zabiju Jožku, zabiju Jirku Karáska! Učitele Janderu jsem si vypůjčil z Cimrmanova záskoku, abych všechny ubezpečil, že se jedná pouze o žertovnou nadsázku. Nicméně proč zbylí dva byli v neděli odpoledne v průběhu absolvování mého 3. pražského maratonu na zabití? Protože mě a mého kamaráda Davida cca půl roku tomu na zad přemluvili na dva maratony za sebou během pouhých 14 dnů! Krakov 19.4. a Prahu 14 dní na to.

 

„Né, nejdem!“ říkáli jsme unisono s Davidem už v Košicích, kde jsme tuto šílenost zvažovali.

„To dáte, nebudete přece trhat naši skvělou partu, to už budete výkonnostně úplně někde jinde, pro nás je to přece brnkačka... ty a podobné „bláboly“ a taky přemlouvání polských prodavačů, kteří nás ve svém stánku na Expu Košického maratonu tehdy do Krakova lanařili, nás nakonec přesvědčili a na šílenost jsme tehdy kývli. No, ještěže jsme tehdy „k temu Krakovu ještě nekupili telefon komurkovy,“ vzpomněl jsem si později na šikovnost polských obchodníků při sledování jedné známé reklamy s Ivanem Trojanem v hlavní roli.

A jak to nakonec dopadlo? Krakov jsme běželi jen sami dva s Davidem! A na Prahu se k nám přidal Jožka. Jirka je zraněn a nemohl se zúčastnit ani jednoho z naplánovaných maratonů a Jožka vtipně Krakov vynechal řka že je po Bratislavě příliš unaven a tak se k nám přidal jen v Praze.

Takže oba maratony, Krakov i Prahu jsme běželi jen my dva s Davidem, kteří jsme to předtím jako jediní tvrdě odmítali!

A podle toho to taky dopadlo: Krakov super – oba dva s Davidem jsme si tam vylepšili osobní rekordy. O 14 dní následovaný PIM pak očekávaná katastrofa!

„Davide, nikam se honit nebudeme, vidíš tam před námi ty vodiče na 4 hodiny?“ ptám se Davida na startu. „Tak ty po startu doženeme a budeme se jich držet aspoň první půlku a pak se uvidí.“ OK domluveno. To Jožka má úplně jiné ambice a dávno před startem nám zmizí běžíce do koridoru B téměř těsně za Keňany. No jo, on Krakov neběžel.

Start, Smetana, Vltava, nádhera! 4-hodinoví vodiči nám v nastále vřavě mizí, nicméně, jakmile se dostáváme přes startovní čáru i my, pořád je máme cca 500 m na dohled.

„Davide, máme čas, doženeme je pomalinku, třeba na 3. km, nebudeme se unavovat.“ Houbelec, nedohnali jsme je vůbec. Těch cca 200-500 m před jsme si je ale udržovali asi až do 13. km a pak jako by se něco pokazilo. Mé tempo šlo pomalu ale jistě dolů z 5:40 až na 6 min/km. 4-hodiňáci mi mizí.

A co hůř, v davu mi mizí i David. Uklidňuji se tím, že on má sil dost a vodičů se stále drží. Od té doby se trápím jen sám se sebou. Až do půlky to jakž takž jde, na hranici půlmaratonu jsem přesně za 2:02 (o 2 minuty později než v Krakově), nicméně v kostech cítím, že bude zle! A bylo!

Dohání mě David: „no hezky, myslel jsem si, že jsi daleko přede mnou,“ říkám mu překvapeně. „Jsem po Krakovu grogy,“ odpovídá ne nenaštvaně. „No, já taky,“ říkám smutně. A běžíme dál, nic jiného nám nezbývá. David se mi vzdaluje, tentokrát přede mnou. Na 22. km mě potěší Jirka Krištofík, který mě přijel vyfotit až na trať. Zároveň mě mohutně povzbuzuje. Přichází psychicky nejnáročnější část – „nekonečná“ jednotvárná smyčka za Vltavou mezi 27. a 30. km. Tam mě alespoň potěší Jana Janouchová, kterou na smyčce potkávám a se kterou se nadšeně zdravíme, resp. ona nadšeně zdraví mě, já se dvakrát netvářím – mám dost problémů sám se sebou.

Po 30. km přichází krize jak prase, tělo bolí celé, energie rychle dochází a to přesto, že mám v sobě 2 gely a pravidelně občerstvuji. Cítím, jak mé tempo prudce padá, není divu, že mě přesně v tuto chvíli předbíhají vodiči na 4:15- nemám sílu se jich držet, oni běží přesně 6:03/km, zatímco to mé se blíží k 6:30 min/km.

To nejhorší ale teprve přijde. A v krizi nejsem sám, doháním totiž opět Davida, který vůbec nevypadá dobře a občas pouze popochází. Když ho doženu, zmobilizuje své síly a zase mi uteče. Modlím se, ať už jsem u Libeňského mostu. Na 37. km, kousek před Libeňákem, je velká povzbuzující obrazovka, kde si fanoušci vzájemně nahrávají předem kratičké povzbuzující video-vzkazy a ty se pak, když dotyčný přibíhá, na obrazovce objevují. I my jsme si s Davdiem navzájem vzkazy nahráli. Zatímco někde na 7. km v první půli na stejném místě jsem Davidův vzkaz zaregistroval, nyní, když jsem ho potřeboval jako sůl, kde nic tu nic, samé cizí – asi to mají tak, že když je jich více najednou, dají přednost těm, na které se nedostalo v kole 1. Takže se smutně proploužím kolem tabule.

Kousek za ní mě najednou střelí do levého lýtka prudká bolest – křeč jak prase – zevní levé lýtko až k nártu. Bolest je tak silná, že okamžitě zastavuji a snažím se s bolestivou grimasou na ksichtě postiženou nohu nějak rozhýbat¨- je napnutá jako luk a nechce vůbec poslouchat. Zdržuji se min. minutu až dvě, pak bolest malinko polevuje a já se snažím bolest rozchodit. Jde to střídavě oblačno. Místo běhu jen kulhám. Nakonec se jakž takž rozběhnu... no rozběhnu, běh bych tomu raději vůbec neříkal, prostě si v duchu myslím, že zase běžím.

Hodinky ukazují hrozivé tempo 9 min/km, uklidňuji se tím, že je v tom zahrnuta i ta křečová pauza. Mezitím mě předhánějí davy, včetně Dana, mého kamaráda, o kterém jsem ani nevěděl, že tu dneska běží svůj první maraton.

Za libeňským mostem je krize největší, křeč se pravidelně vrací a můj běh tak vypadá jako bych právě vyběhl, s prominutím, z Jedličkova ústavu. Zase dobíhám Davida, zase mi odbíhá a tak pořád dokola – dokonalá parodie na maratonský závod. 40. km - běžím vedle otevřené sanitky, křeč opět útočí, mám chuť vlézt do sanitky ať mi kluci ze sanitky pomůžou a ukončí mé utrpení. Ne, ne, to přece nevzdáš, jsi už nějaký maratonský matador, povzbuzuji sám sebe. Je to jen v hlavě, vzpomenu si na radu Jardy Hrabušky mého maratonského vzoru a znovu se snažím pořádně rozběhnout. Opětovná křeč v noze mě ubezpečí, že jen hlavou se běhat nedá. Na běh potřebuješ i nohy a to obě dvě! To je mi od této chvíle jasné. Jsem na 41.km a já vím, že utrpení za malinkou chvíli skončí, přesto jsou, ostatně jako vždy, poslední 2 km nekonečně dlouhé. Davida mám na dohled, tak 100 m přede mnou.

Do cíle se snažím běžet, ale finišem se to rozhodně nazvat nedá. Je mi to fuk, mým jediným cílem nyní je co nejrychleji se jakýmkoliv možným způsobem dostat za cílovou bránu. To se mi podaří přesně v čase 4:25:09, přesně 31 sekund po Davidovi. V cíli si vzájemně padáme na ramena, ne štěstím, ale vyčerpáním. A negratulujeme si, ale navzájem společně zařveme: Zabít je je málo! Konečně se usmějeme ve znamení, že to nemyslíme vážně, nicméně si v tu chvíli, totálně vyčerpaní, svatosvatě slíbíme, že takovou hovadinu, běžet dva maratony během 14 dní, už nikdy neuděláme! Hned potom se necháme od hezkých mladých dívčin zaslouženě ověnčit krásnou medajlí. Musím říci, že tato patřila k těm nejvydřenějším.

A jak dopadl Jožka? Se ctí, pár vteřin před 4 hodinovou hranicí.

A ještě jedna skvělá zpráva z letošní Prahy - Lenka Wagnerová alias Lenka členka se konečně dočkala vysněné hranice dát maraton pod 4-hodiny. Letošní Prahu dala v neuvěřitelném čase 3:59:59! Obrovská gratulace, Lenko!  

 

 

 

 

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Georgis Fasulis | pondělí 4.5.2015 21:40 | karma článku: 17,15 | přečteno: 960x
  • Další články autora

Georgis Fasulis

Letošní LH24 byla ve znamení ledu a sněhu

24. až 25. ledna 2015 se konal již 4. ročník tohoto populárního zimního extrémního závodu ve zkratce zvaného LH24 neboli 24 hodin na Lysé hoře, který pořádá Libor Uher a já se ho účastnil již po třetí v řadě za sebou. Pro neznalé připomínám, že v tomto závodě jde o to, kolikrát stihnete vystoupat na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a zase z něj seběhnout za 24 hodin. Jeden okruh má okolo 11,5 km s převýšením cca 800m. Soutěží se v kategorii jednotlivců a kategorii dvojic, kde se parťáci na trati střídají.

27.1.2015 v 7:31 | Karma: 18,97 | Přečteno: 1144x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Běžel jsem Mekku všech maratonů z Maratónu do Athén

Někdy na jaře letošního roku jsem se u piva chlubil svému dlouholetému kamarádovi Mirkovi svými maratonskými úspěchy. „A v Athénách už jsi běžel?“ skočil mi do mého monologu.

23.11.2014 v 8:25 | Karma: 21,95 | Přečteno: 1908x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Běžel jsem Košický Maraton, nejstarší maraton v Evropě

Jubilejní 90. ročník Košického Maratonu mieru se konal před rokem a já na něj byl přihlášený. Kdo čte mé běžecké blogy, tak ale jistě ví, že jsem si před rokem na Uhrově „Bé sedmičce“ narazil žebra a to mě z přípravy na Košice vyřadilo. Využil jsem nabídky pořadatelů převést startovné na další rok a tak se rok sešel s rokem a já jsem tak letos poprvé v životě navštívil Košice.

6.10.2014 v 17:01 | Karma: 17,21 | Přečteno: 1113x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Jesenický maraton 2014 – zážitek, který stál za to

„Jirko, doufám, že se přihlásíš na Jeseníky“ řekl mi po mém doběhu na Valašském Hrbu lakonicky Radek Černín ze skupiny 3THX, která má za sebou více než úspěšné zorganizování obou ročníků právě Valašského hrbu. A nyní se hoši z 3THX právě chystali na svou premiéru Jesenického maratonu, který letos převzali po předchozím pořadateli.

25.8.2014 v 7:32 | Karma: 17,29 | Přečteno: 1459x | Diskuse| Sport

Georgis Fasulis

Hostýnská osma 2014 – Můj nejdražší trail

Pokud vám někdo řekne, že běhání je nejlevnější sport, protože k němu potřebujete jen kecky, nevěřte mu, není to tak docela pravda!

17.8.2014 v 9:32 | Karma: 18,12 | Přečteno: 1172x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

ANALÝZA: Válka mezi světem a Izraelem? Proč se po něm šlape a žádají sankce

28. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Od Izraele se v probíhajícím konfliktu s Hamásem část světa odvrací. Například zpravodajka OSN...

Byli jsme jen kořist. Získali mě přes nejistoty, vypráví exčlenka Sinčchondži

28. května 2024

Premium Před křesťanskou sektou Sinčchondži varují odborníci napříč celou republikou. Jak je možné, že...

Jedoucí auto zasáhl na Plzeňsku blesk, na místo museli přijet hasiči

27. května 2024  23:36

Málo vídaná situace se v sobotu odpoledne udála na Plzeňsku mezi obcemi Kožlany a Kralovicemi. V...

Potvrzeno, francouzští vojáci povedou výcvik na Ukrajině. Mají dorazit i F-16

27. května 2024  18:25,  aktualizováno  22:46

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 134
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 6225x
Kdo jsem? Jsem jedna desetimilióntina této země - nic více, ale ani nic méně.