Kapr, salát, cukroví, stromeček, koledy? Nekonečné šůrování a zběsilé nákupy? K čemu ty novoty?!? Pryč s importovanými pseudosvátky, zpět ke skutečným tradicím našich předků! Prastarý způsoby jsou dobrý pro všechny! Od miminek až po důchodce nad hrobem...
Vymejvání mozků začíná mazáním tradic. Jako ta kukačka nám všichni podstrkují ty svoje falešný tradice a vymyšlený svátky. Oslizlej pedofilní kokakolák na sáních se sobama se pokouší zašprajcnout v komíně, rusáckej dědek s berlou mrazilkou odměňuje hodný pionýry, kýčovitý mimino v křesťanským čistě dezinfikovaným chlévě jako zlý sen každého porodníka.
Všichni se nám pokouší vnutit svůj vymyšlenej svátek, jen abychom nemysleli na ten náš. Ten skutečnej. Svátek, kterej naši předkové slavili dřív než se Rusáci vůbec začali učit zatloukat hřebíky čelem. Svátek, který slavily stovky pokolení dřív než starý Židy vůbec napadlo vykašlat se na poctivou práci u pyramid a zdrhnout k Rudýmu moři.
Protože největším nepřítelem našich předků byla zima. Noc. Tma. Chlad. Dravci, hlad, nebezpečí, smrt. A tak, když přišla ta nejtěžší, nejdelší noc v roce, byl čas se bránit. Udělat velký oheň a udržovat ho celou noc. Protože jen ráno přinese naději. Dny se začnou zase prodlužovat, noci krátit. A každým dnem bude jaro blíž.
Staří Slované, patrně stejně jako před nimi Kelti, zbytky jejichž krve nám kolují v žilách, slavili narození syna boha Slunce. Toho syna, co na jaře roste, v létě je nejsilnější, na podzim stárne a pak v jeden den umírá – aby se ráno zase narodil. Na temno té jedné kruté noci bez boha je třeba se připravit. A recept našich předků je dobrý i pro nás teď a tady, věřte si na bohy nebo ne.
Takže žádné shánění dárků a zaručeně výhodný spotřebitelský úvěry. Žádný socialistický stromečky a čínský žárovičky. Žádný nedomrlý kýčovitý koledy o ježíškových nožičkách. Cožpak se Kelti patlali s papírovými Betlémy? Rozložit co největší vatru! Ať oheň zažene zimu a tmu a zlý duchy a ekonomický krize a velký koalice a změny klimatu. Tuhle jedinou noc v roce je třeba oheň chránit až do rána, aby nevyhasnul. Žádný mizerný plamínky adventních svíček, pořádnej táborák, lidi. Na celou noc! A hodně zpívat a hodně tančit a hodně se smát, aby noc nad náma ztratila moc.
Jen přijďte, přátelé, uděláme tu největší vatru. Protančíme spolu celou noc. Nahý kolem ohně, těla lesklý potem a v rukách plný džbánky. Opijeme se tou nejlepší medovinou jako naši předkové tisíce let dozadu. A možná nad ránem přijde čas i na nějaké to smilnění. Spolu nedáme zimě šanci!
Takže 21. prosince na konci Vinohradské, u bývalýho Oskarcentra. Já tam budu. Poznáte to podle vatry. Pokud mě předtím nezbalí naše vždy bdělá městská policie.
Krásné oslavy Slunovratu, drazí čtenáři, přejí AMF & VCH.
