Demokracie má jednu principiální slabinu. Jeden idiot dokáže příliš lehce vydírat všechny ostatní kolem. Zase jednou vás na úřadě nějaký neochotný, líný a protivný úředník pořádně vytočil? Tomu bude brzo konec. Je tak jednoduché se s těmi odpornými byrokraty vypořádat jednou a provždy!
Demokracie má jednu principiální slabinu. Představte si například, že máme zákon, podle kterého každý občan České republiky musí poslat každý měsíc panu Farskému desetikorunu. Pro mě by to byl velice příjemný příjem, sto milionů měsíčně, byť zdaněných. Vždyť tím by nepohrdnul ani takový Bárta. Každý týden nové Maserati nebo každý měsíc nová politická strana. A těch ženských!
Ovšem nejkouzelnější na tom je, že by to v podstatě nešlo zrušit. Půjdete se snad vy hádat kvůli desetikoruně? Tak vidíte! Nikomu jednotlivě to nestojí za to. A kdyby náhodou se o tom mluvilo až moc nahlas, sto milionů je slušný rozpočet. Můžu pár desítek občas obětovat, ne? Obejdu jednou za čas pár poslanců, dáme golf v Dubaji nebo si zajachtíme někde v Itálii a zrušení zákona se nedostane ani do výboru. Luxusní, ne?
Ono to navíc v praxi báječně funguje. Od podpory malých pivovarů přes Prahu olympijskou a loterie až po třeba daň za každé prodané čisté cédéčko. Kterým mimochodem jsme všichni automaticky označeni za zloděje. Ať žije presumpce viny – ale o tom až někdy jindy.
Nevím, jak toto slabé místo demokracie opravit. Ale teď mě konečně napadlo, jak to pro jednou využít naopak v prospěch nás všech. Použijeme tento efekt na zvelebování úřadů...
Třeba vás na úřadě nějaký neochotný, líný a protivný úředník pořádně vytočí. Vytočí tak, že mu máte chuť dát pěstí. Pokud nebydlíte na Marsu, určitě to znáte.
Tak když už máte tu chuť, proč odolávat? Jen ho klidně praštěte. Nebo ji. Pokud to neskončí zlomenou čelistí nebo otokem mozku, není to ani trestný čin. Za přestupek vůči občanskému soužití dostanete maximálně tři tisíce pokuty. A to je přece jen malá cena za příjemné a ochotné úředníky, ne? Když mnoho z nás přispěje malou ránou za malou pokutu, nám to nikomu moc neuškodí. Ale úřady to změní jednou provždy. Vžijte se totiž do kůže té úřednice...
Třeba ji praští jen každý třetí naštvaný občan. Ale až bude už takto kolem půl desáté dopoledne sedět s dvěma monoklama, oteklým rtem a natrženým uchem, myslíte si, že bude mít chuť ještě být protivná a neochotná? Nebo její kolegyně vedle u stolu?
Sakra, tohle je vyzyvání k násilí, vždyť to je vlastně proti kodexu blogera! Tak to změníme. Aspoň se můžou zapojit i ženy. Použijte svoje ženské zbraně, dámy! Vyškubnětě jí trs vlasů. Škrábněte ji do ksichtu. Nebo jí vylijte na hlavu kelímek hořčice. Hořčice na hlavě, to přece není žádné násilí, co myslíte? Jedna hořčice, co to komu udělá...
No a až ty úřednice naše nejdražší se půjdou pošesté převléct a budou tam sedět s prořídlou ofinou, tak už budou mít motivaci se trošku snažit, ne? Co myslíte, drahá občanská společnosti, zkusíme to?
Jako nápad mi to přijde fakt docela dobrý, ale už vím předem, jak by to dopadlo. Za chvíli by úřednice seděly za přepážkami z nerozbitného skla jako na poště a ještě by se ty drahé stavební úpravy platily z našich peněz. Tak nic. Zkusím příště vymyslet něco jiného.
Ale stejně mám občas chuť některého úředníka praštit...
