Ty křesťani to upalování čarodejnic ale vůbec nevymysleli špatně. Je škoda, že teď se v boji proti ďáblovi už omezují jen na boj proti sexuální výchově...
Upalování čarodejnic patří spolu s Vánocemi a Velikonocemi mezi pradávné křesťanské tradice a je mi hluboce líto, že dnešní moderní doba už na to pozapomněla. Když je bůh, je i ďábel – a bojovat s ďáblem je přece třeba dnes stejně jako před staletími!
A přitom to kdysi byla tak rozšířená, populární, neřku-li přímo lidová zábava – je neuvěřitelné, jak dnes lidi rychle zapomínají. Jen kolem sedmnáctého století bylo upálených desítky (podle některých autorů stovky) tisíc žen a dívek, které zaprodaly svoji duši ďáblu. V přepočtu na dnešní populaci by to byly miliony. To by mohlo být takové menší upálení i každý týden. Určitě bych se přišel nejednou podívat. Že se bylo na co koukat!
Jen si to představte: u kůlu žena jen v bílém hadru tak tenkém, že je skoro průsvitný. Její ňadra rychle klesají nahoru a dolů, pod látkou se črtají hrůzou ztuhlé bradavky, ze rtů se derou přerývané vzdechy. Podle toho jak žádný z mužů z ní nemůže odtrhnout oči je jasné, že měl kněz pravdu – jak by něco takového mohla dokázat bez ďáblovy pomoci?
Ale nemůžete ji mít! Jako ostatně hodně jiných. Cítíte ten vztek a zklamání? Frustraci? Cítíte, jak ve vás stoupá ten hlad po... spravedlnosti? Je jasné, že jen plameny očistí tu hříšnou duši! Pak po chvíli strašlivý křik poraženého a prchajícího ďábla ztichne a dým skryje výhled. Štastný konec, zase jednou zvítězilo dobro nad zlem. Diváci se s dobrým pocitem rozejdou a zakončí příjemné letní odpoledne studeným pívem a nějakou tou grilovanou specialitou.
Jaké to byly krásné časy! Každý svatý muž věděl, že ďábel číhá na každém kroku a plnil si svoji svatou povinnost. Kde jsou všichni ti svatí muži dnes? Proč dnešní křesťani plýtvají síly jen na boj proti sexuální výchově ve škole? A možná nějakým těm gayům? Samozřejmě, že obojí je dílo ďábla, ale cožpak to je všechno?
Podívejte se jen na ty dnešní ženy. Každý řidič vám potvrdí, jaké smrtelné nebezpečí představuje mladá žena bez podprsenky, vykračující si po chodníku jakoby nic. Ďáblovo dílo! Nelze od ní odtrhnout zrak a neštěstí je hotovo. Jak můžete, muži víry, tohle tolerovat? A co takhle se s dětmi projít v létě k vodě – těch nahoře bez a dole bez, kde je veřejná morálka? No říkám vám, Sodoma a Gomora!
Doba nám upadá, svět se řítí do záhuby a ďábel se poťouchle směje. Postavme se mu, drazí křesťané i vy, drazí věřící komukoliv! Zachraňme ty ztracené duše. Nejvyšší čas zase obnovit tradici upalování. A hodně rychle!
Nebo si v neděli odpoledne budu moci zajít leda na fotbal...
P.S. Tak mě napadá, že upalovat bychom měli asi jen štíhlé ženy a dívky. V příručce Jamieho Olivera o grilování jsem se dočetl, že když kape rozpuštěný tuk do ohně a hoří, uvolňují se silně karcinogenní látky. A ty jsou jak jistě víte velice zdraví škodlivé. A zdraví je důležité. Život je boží dar a je naší povinností ho ze všech sil chránit. Takže ty tlusté posednuté ďáblem asi raději ukamenujeme.
