Tak paní ministrině Müllerová zapadla docela rychle do koloritu dnešní vlády, že? Ještě že nás nenechala dlouho v té iluzi, to by nás asi zmátlo.
Hned jak jsem ráno otevřela počítač, už jsem byla nohama na zemi. Ono je to nebezpečný, mít hlavu v oblacích. To by člověk mohl přijít i k úrazu. Jak je asi snadné podvést parlament (dvě stě hlav), senát (80 hlav) i prezidenta. Vždyť oni jsou „JEN“ tvůrci těch zákonů, kterými se zaklínají, tak co se po nich chce? Možná jen jsou natolik zaneprázdnění, že neudělají ani to základní:“Než něco podepíšu, tak si to přečtu“. To je ZÁKLAD.
Včara jsem zvědavě čekala na argumenty, které v Událostech komentářích „náš“ pan hejtman Zimola vysype z rukávu na obhajobu soudružky Bavorové. Moc jsem si od toho neslibovala a výsledek se dostavil. Nezklamal. Na zcela konkrétní otázky odpovídal standardním politickým způsobem. Asi je to nějaký fyzikální zákon, že politik přestává být normálním člověkem, s normálními emocemi, náladami atd. Když se ho na něco zeptáte, jakoby jste spustili kolovrátek. A mele a mele furt stejnou...
Ono je to těžké s těmi členy KSČM. Kdyby převlékli tričko, budou jim to mít všichni za zlé a když z partaje vystoupí, nálepka jim stejně zůstane. Inu lidi jsou lidi. Jenže to má ještě jeden rozměr. Kdyby takový člověk založil novou stranu, strašně dlouho by trvalo, než by se vyprofiloval a mohl vůbec něčeho dosáhnout. Taky by se toho nemusel ani dožít. Je tedy snadnější nechat si nadávat, ale mít své jisté. Vždyť pod tou rudou hvězdičkou, třešničkama ozdobenou je možné dostat se na vyhlídnutý post, třeba v parlamentu, hned. Členská základna nezklame (když nevymře) a díky té ideologii a také té ublíženecké póze, jsou tam všichni daleko soudržnější. Já si myslím, že to takového člověka poznamená na celý život. Ideologie komunizmu je stejně zažraná jako ideologie náboženství. No a když se takto zviditelněný člověk dostane nakonec znovu k moci, to už je vyloženě třešnička na dortu. S nějakými výhradami můžete jít... však víte kam.
Nová strana to má u nás opravdu těžký. Byť se teoreticky doporučuje, když ti žádná strana nevyhovuje, založ si svojí. Někteří to udělali a výsledek? Zase nálepka. Vždyť s novou stranou nepočítají volební průzkumy. Média slouží jen vyvoleným. Pro sledovanost si vybírají jen osvědčené značky. Založit si svou stranu, to holt chce odvahu a opravdového dobrodruha. Jenže u nás se to ještě nikomu nevyplatilo. Všechny takto založené nové strany neprošli tou magickou 5 % hranicí i když je založily známé osobnosti a s dobrým úmyslem(?). Je v tom jakási setrvačnost. Výjimkou je asi jen ta TOP 09. Dravost páně Kalouskova je vskutku unikát. Tomu projde asi všechno. Nebo jen dočasu?
Velká pravda je, že je to především o lenosti. Proč hledat informace, zajímat se o novou stranu. Náš volič si počká, až to někdo udělá za něj. Ono to myšlení asi bolí, tak proč riskovat. Ono se to nějak vyvrbí. Pak se přidá ke stádečku, které nejhlasitěji hýká a je to v suchu. Opravdu je to v suchu? Vždyť čím větší stádo, tím se jednotlivý člověk chová tupěji. Nebo tahle poučka už taky neplatí?
Přeju hezký den.
