Co SVOBODA je a co není (IV)

 Jak asi vznikala třída rolníků? Byla to cesta přirozená nebo násilná? Já jsem slyšela o tom vyprávět...

  Můj táta pocházel z Bernartic u Písku. Měli tam velký statek. Sice si to pamatuju jen matně, byly mi tři roky, když babička umřela. Děda umřel ještě dřív. O tom, jak to na statku chodilo mi vyprávěl můj kamarád. A jemu jeho děda, velkostatkář, a taky to ještě trochu zažil. Já vám to převyprávím -  jako pohádku.  

  Bůh stvořil nebe a zemi...a Bůh stvořil zvířata....a Bůh stvořil člověka a všechno mu to dal do užívání. Dal mu zem, tedy půdu, vodu,rostliny, stromy a zvířata. Vše Bůh stvořil dokonalé.

Ale dokonalý člověk se nedá ovládat a proto musel být zotročen.....

   Úskoky a všelijakými podvody přestala být země, tedy půda vlastnictvím člověka a stala se vlastnictvím různých subjektů -  církví, panovníků od těch velkých až po ty malé, hrabata, knížata, bohaté sedláky. Bez hospodaření nemá půda cenu žádnou. To je jisté. Cenu má jen když na ní něco roste. O tom je zemědělství. K půdě má člověk přirozený vztah, protože ji dostal od svého Stvořitele. A kdo to tak necítí, není to jeho chyba, je jen objetí ideologie. Jaképak asi ?

Vezměme jako výchozí bod vesnici, kde byl ještě těsně po válce velkostatkář. Aby měla půda význam, muselo se na ní pracovat. Tehdejší statkáři, mluvím teď o dědovi mého přítele, který zdědil statek po svém otci a vlastně po mnoha generacích otců, historie sahá až do předminulého století, nebyli „páni“, ale byli to HOSPODÁŘI. O čem to je? Oni se starali nejen o svou půdu, to by nestíhali, ale i o lidi na vsi - chalupníky. O vše, co měli, se museli starat a udržovat to v chodu. A oni se starali. Dokonce prý za války pomáhali těm, co byli v koncentračních táborech i jejich rodinám. Úloha hospodáře vyplynula přirozenou cestou, stejně jako pracovní místa na statku, potažmo vsi. Hospodář vyráběl jídlo ve velkém a tedy na kšeft, jak by se řeklo dnes. K tomu měl zaměstnance, kteří za odměnu - peníze a deputát, pracovali na polích, loukách, zahradách a sadech, starali se o zvířata - kravičky, koně, býky,voli, prasátka, slepice, husy, kachny …

   K hospodaření a vsím se vázali také mlynáři, povozníci, později opraváři zemědělských strojů, ve městě pak výrobci strojů a traktorů, protože bylo třeba hodně strojů, když byla půda znárodněna – ukradena. Ale to jsme už zase daleko.

Buď to byl hospodář dobrý nebo špatný. V druhém případě zkrachoval. To by byla ona neviditelná ruka trhu, která by ho zabila. Ale oni to měli v krvi. Aby vznikla třída rolníků, bylo třeba znárodnit půdu, donutit sedláky vstoupit do družstev uměle naprogramovaných. Pokud mi něco nepatří, ztrácím o to zájem. Nemám k tomu vztah vcelku žádný. To je přirozené. Otázkou je proč to už moje není. To je ideologie a je to nepřirozená cesta, násilná. Vybodnu se tedy na půdu a vrhnu se do města, i když se tam cítím hrozně, ale tam se postavím, v dnešní době, do fronty na práci. Co jiného mi taky zbývá?

  A vo vo tom to je. Proč jsou vesnice vylidněné? Jsou tam jen většinou rekreační chalupy, chaty a domky? Není tam z čeho žít. Čí je půda dnes? Kdo na ní pracuje ? A pracuje na ní opravdu rád? A neleží někde dokonce ladem?

  Zajímavá je také otázka, kterou řeší ti, co tam zůstali a dokonce mají i kus pole a louky, nebo velkou zahradu. Dokonce kravku nebo alespoň kozu by mohli mít. Vyplatí se jim pěstovat si svou zeleninu?  Pracovat v sadu? Chovat slepice?, když v suprmarketu to dostanu za pár korun? Co na tom, že ovoce nemá vitamíny, je to samá chemie, je to nezralé, bez chuti, dokonce jedovaté? Prostě je to levnější, tak co bych se namáhal. A nastává onen začarovaný kruh, ze kterého je těžká cesta ven. Ale EXISTUJE ! Jen POPŘEMÝŠLET....

Určitě je spousta lidí, kteří by rádi hospodařili, jen kdyby se mohli svobodně rozhodnout....

Všimli jste si, kolik ty supermarkety vyhazují ztvrdlého pečiva? Prý jsou to kvanta. Že prý je také, podle zákona, nesmí dát na krmení. Zbytky ze školních kuchyní a restaurací musí zničit. Proč na to musí být zákon? Protože se lidem příčí ničit jídlo. Chleba je boží dar, se pořád ještě říká...

Přeji hezký den