V posledních dnech se zdá, že celá česká politická scéna je zaměstnána bojem s hrozbou rostoucí ceny elektřiny, která nás nejspíš od 1.1.2011 nemine v důsledku mimořádně špatně zvládnutého solárního boomu. Bojovat proti takovému růstu je určitě správné a chvályhodné, ikdyž je to aktivita už nejméně půl hodiny po 12 hodině. Zapomíná se ale na podobně zbytečně vysokou cenu benzínu a nafty, kterou máme už řadu měsíců díky tomu, že Fischerova vláda prudce zvýšila spotřební daň. Spotřebitelé díky tomu zbytečně platí za naftu a benzín nejvyšší cenu už skoro v celé Evropě a státní kasa na tom nejen že nevydělává ani korunu navíc, ale prodělává. Je to třeba rychle změnit.
Už jsem ve svém blogu jednou psal o tom, že Česko musí následovat příkladu Lucemburska a stanovovat prostě a jednoduše svou sazbu spotřební daně na naftu a benzín na nejnižší možnou sazbu, která je v EU povolena. Jen tak budeme v evropské soutěži daňových systémů konkurenceschopní. Jakmile bude naše sazba výše a to nyní je, tak bude naše státní kasa přicházet o peníze. Někteří politici a úředníci ministerstva financí to asi stále nechápou, ale je to úplně jednoduché. Jakmile je u nás spotřební daň na benzín a naftu vyšší než u sousedů, začnou nejprve kamioňáci a poté i běžní řidiči tankovat u sousedů. To se právě nyní masivně děje. A v důsledku tohoto jevu přijde státní kasa o miliardy korun na výnosu této spotřební daně.
V posledních šesti letech jezdím pravidelně každý měsíc autem do Štrasburku a zpět na plenární zasedání Evropského parlamentu. O vývoji cen benzínu a nafty mám tedy přehled i u nás, i v Německu a také ve Francii. Od roku 2004 do roku 2009 se českému řidiči vyplatilo nabrat palivo na kterékoliv pumpě před hranicemi a v Německu nebo ve Francii nebrat palivo pokud možno vůbec nebo jen v minimální nutné míře. 0d roku 2010 je to naprosto jinak. Nyní se vyplatí nakoupit naftu i benzín v maximální míře ve Francii, kde je nyní nejlevnější a není velký problém tankovat ani v Německu. A to je přímý důsledek letošního českého zvýšení spotřební daně na naftu a benzín.
Pokud se podíváme na to, kdo má za toto zbytečné vysávání peněz daňových poplatníků odpovědnost, tak se také dozvíme zajímavé věci. Ten, kdo zvýšení daně navrhoval a prosadil byl ministr financí Janota a ten, kdo nyní stále čeká a nenavrhuje jejich snížení je ministr financí Kalousek. Přitom tímto postojem šel jak Janota, tak nyní i Kalousek proti zdravému rozumu i proti tomu, aby naplnili státní kasu, za kterou nesli a nesou odpovědnost.
Jediné racionální vysvětlení je to, že ministerstvo financí nyní čeká na to, že okolní státy svou nízkou sazbu neudrží a budou ji muset z nějakého důvodu zvýšit. To je ale poměrně odvážná hypotéza, protože okolním státům se jejich nízká sazba očividně vyplácí. Pochybuji o tom, že by k takovému kroku sahali. Pokud Česko spotřební daň nesníží, budou české domácnosti a firmy zbytečně platit drahou naftu a benzín a stát na tom nakonec ještě prodělá. Je toto politika dobrého hospodáře? Určitě nikoliv.
