Po dvou letech epidemie, frašky protichůdných opatření a cirkusu, po roce očkování, bych byl opravdu rád, kdyby se veřejná správa začala snažit o skutečnou spolupráci s občany, kteří to musí celé snášet. Ale ono ne.
Když se do Metropolitního očkovacího centra s dvoutýdenním předstihem objednám na třetí, tak bych čekal, že v intervalu třeba 15 minut na mě dojde řada. Protože mi to fakt nepřijde složité.
Jenže to tak není. Dojdete ve stanovený (domluvený a třikrát potvrzovaný) termín a před Vámi je 57 lidí.
Zeptáte se chlapíka u podavače lístků:
- to je jedna číselná řada? Mám termín.
"počkejte"
- nechci čekat, mám termín, kdy dojdu na řadu?
"nevím"
- proč tady teda jste? Kdo mi to řekne?
"Nikoho volat nebudu, třeba půl hodiny"
- jak půl hodiny, mám jít teď.
"nedivte se, když má na stejný termín objednávku třeba 70 lidí."
- tak si to nacpěte do špic.
Jasně, že se divím, že má objednávku na stejný termín 70 lidí. Buď objednávám podle kapacity nebo si dělám z lidí srandu. Oboje zaráz není možné. A taky se divím, že nikdo neví, jak dlouho se čeká. A divím se, že v této čekárně neplatí rozestupy, např. Tolik lidí na tak malé ploše...
Proč pak asi máme proočkovanost u dětí už celá 2%? Divný... fakt divný... přitom tady jde strávit neděle tak milým způsobem.
Pokud veřejná správa nerespektuje mě, já nevidím důvod respektovat ji. A to se fakt snažím, ale prostě v tomhle bordelu to fakt nejde. Tuší někdo, jak dlouho vlastně teď trvá karanténa, kdy se do ní jde apod.? Jde to vůbec sledovat? A když se chcete chovat rozumně po svém, zase jste za blbce a tupana, co se musí přizpůsobit.
Tak pánové, asi takhle: nemusím.
