Jak jsem netančil s Aničkou Polívkovou

Před prázdninami jsem měl to potěšení setkat se s Aničkou Polívkovou, úžasně milou a příjemnou ženou.

osobnosti.cz

Na těchto stránkách píši o tanci, především se věnuji pořadu StarDance, aneb když hvězdy tančí. Nejinak tomu bude i letos, kdy od listopadu poběží šestá řada této velice úspěšné soutěžně taneční zábavné show. Shodou okolností jednou z účastnic bude právě i Anička Polívková.

Čas od času se mi poštěstí nejen tančit, ale i objevit se zvěčněný ve filmové tvorbě. I na stříbrném plátně anebo na lcd obrazovce se objevuji především v pozici tančící osoby v pozadí, někdy i v popředí. To když je zapotřebí navodit dojem, že snímaný hrdina rovněž tančí a speciální taneční kompars dělá křoví rychlým proběhnutím mezi kamerou a hercem. V jednom ze svých předchozích literárních opusů jsem zmiňoval svou účast ve filmu 3 sezóny v pekle. Když jsem pak viděl výsledek svého zhruba čtrnáctihodinového snažení, pominu-li bolavé nohy, tak jsem byl poměrně zklamán.

Za zmíněných čtrnáct hodin se natočily zhruba tři minuty filmu a záběry na tančící páry zabíraly bezmála polovinu času. Ačkoliv jsem již zkušený taneční komparsista, který si své odpracuje a nejde mu o nějakou slávu, faktem je, že bych se rád za mnohahodinovou dřinu také v natáčeném díle viděl a chtěl být viděn. Zkrátím to, ze čtrnácti hodin snažení vyšel vteřinový, napůl rozmazaný záběr, takže celkem vzato nic moc. Škoda, těšil jsem se na delší záběr a více rozeznatelný. Není ale každý den posvícení a zase tak moc mi to nevadí, i když přeci jen... Mužská ješitnost se nezapře, že?

Občas dostávám nabídku na účinkování i v jiné roli než taneční. Bohužel, některé nabídky, které byly velice lákavé, jsem musel z důvodu pracovních povinností odmítnout, a tak jsem přišel o možnost být "na place" s Ivanem Trojanem, velkým fanouškem vršovických klokanů (fandíme jim společně zhruba stejně dlouho), kdy jsem se měl objevit v netaneční roli celníka a naposledy jsem měl ztvárnit jakéhosi funkcionáře ÚV KSČ. Ani toho jsem si kvůli pracovnímu vytížení nemohl vychutnat. A tak do této doby jedinou netaneční rolí byl agent Stasi, hlídající maršála Pauluse v hraném německém dokumentu. Doufám, že to jednou uvidím.

Nevyšel funkcionář, ale jedině dobře. Vzápětí jsem dostal nabídku jinou, opět na netaneční roli a díky tomu, že jsem dostal na inkriminované datum dovolenou, mohl jsem strávit kus odpoledne ve společnosti Aničky Polívkové. Nemohu prozrazovat podrobnosti děje, ale zde jsem si skutečně zahrál. Jedná se o nový seriál České televize, který má běžet po Novém roce a bude se týkat vyřešených a ukončených vyšetřování pražských vražd. Podle toho, co je volně veřejnosti k dipozici, nepůjde o seriál typu Kriminálka Miami ani Kriminálka Anděl, ale spíše o dění, které následuje po dopadení zločince, tedy usvědčování a dotažení případu k soudnímu líčení a rozsudku.

Snad neprozradím moc, když napíšu, že jsem se nevědomky podruhé narodil. Ze zhruba tříhodinového natáčení by mělo podle všeho jít o přibližně minutovou roli, i když ze svých zkušeností vím, že se celá minuta může smrsknout na pár vteřin. Každopádně bych ale měl být v plném záběru, takže se má ješitnost může radovat. Anička Polívková, jak jsem měl možnost ji během natáčení poznat, je velice milá a příjemná žena a já jen doufám, že jsem jí její hraní příliš nekazil.

Když jsme dorazili na místo natáčení, byl jsem jí představen a domluvili jsme se, co se má dělat. V podstatě šlo o základní kostru, která byla doprovázena improvizací. Příroda mě naštěstí vybavila celkem slušnou reakcí a fantazií, a tak jsem se okamžitě zapojil do dialogu, který jsme museli improvizovat. Jaké bylo moje překvapení, když po dvou třech zkouškách si mě zavolal režisér a obdržel jsem mikroport, i když má role měla být původně němá. Rychle jsem se s nastálou situací srovnal a šlo se na plac.

Problémem natáčení je, že se často točí scény, které odpovídají jinému počasí. A tak herci občas hrají letní scény v plavkách v zimě a naopak zimní scény v kožichu v teple. Nezávidím jim. Na vlastní kůži jsem si mohl zažít, jak takové natáčení chutná. Scéna s Aničkou Polívkovou se odehrává v létě, po dešti. Sluníčko svítilo, ale zima byla parádní. Ona se choulila do teplé bundy, já do mikiny přehozené přes sako. Přiznám se, že servis, který natáčení doprovázel se mi líbil a hodně rychle bych si na něj zvykl.

Když režisér zavelel, aby se všichni připravili, přiběhla maskérka, odebrala nám teplé oblečení a my jsme mohli zahrát svůj mini příběh s dialogem. Jakmile zaznělo "stop", objevila se maskérka znovu a rychle nás opět balila do tepla. To obyčejný kompars typu "půjdete odtamtud, tudy a tam, dokud neuslyšíte stop" to měl obtížnější. Dokonce došlo z mého pohledu k úsměvné situaci. Ve chvíli, kdy jsem nebyl na deset minut zapotřebí a byl jsem odeslán do blízké budovy, kde jsem se mohl ohřát kelímkem čaje, právě výše zmínění komparsisté se mě ptali, zda nevím jak dlouho to ještě bude trvat. V jejich očích jsem byl hercem. A zde se má ješitnost zatetelila blahem.

Natáčení rychle uběhlo a ačkoliv jsem se s Aničkou Polívkovou domluvil na společném fotu, už k němu nedošlo. Po posledním záběru zůstala sedět v autě a mně se nechtělo ji obtěžovat. V produkci mi pak následně bylo řečeno, že kdybych se panu režisérovi nelíbil, naštěstí tím bylo myšleno herecky, tak bych mikroport nedostal a že příště mohu opět počítat s nějakou větší rolí. Doufám, že se objevím i v titulcích, i když vlastně jsem tam byl vždy, schován pod "a další". Společné foto s Aničkou Polívkovou musí počkat až na vysílání seriálu.

Když jsem se dozvěděl, že bude Anička Polívková účastnicí StarDance, tak mě to potěšilo. Určitě jí budu přát, aby tančila dobře. Mé sympatie si už získala svým skromným a příjemným vystupováním, ale ty nemohou hrát roli v mých komentářích tanečních výkonů. Zcela jistě se ale těším, až ji uvidím v náruči Michala Kurtiše, který již dříve tančil s Anetou Langerovou. Na výsledek jejího tanečního snažení si nějaký ten pátek počkáme, ale jsem rád, že když já jsem měl možnost okusit jejího řemesla, ona zase zjistí, jak chutná tanec. Aničko, přeji vám hodně úspěchů.