Finové slaví svoje první olympijské zlato v ledním hokeji, Slováci získali bronz, čeští hokejisté se poprvé nedostali ani mezi nejlepší osmičku. Krize českého hokeje pokračuje už více než deset let a stále se prohlubuje...
Jaromír Jágr oslavil tento týden 50. narozeniny, ale mnoho důvodů k radosti neměl. Čeští hokejisté se nedostali na tradičně sledovaném olympijském turnaji ani do čtvrtfinále, v osmifinále je vyřadili Švýcaři. Slovenský národní tým se raduje z historického bronzu, a Finové po výhře nad ruským olympijským výběrem získali svoje první zlaté olympijské medaile. Ty české z Nagana příští rok oslaví už 25 let, a vypadá to, že pokud to zdraví dovolí, Jaromír Jágr bude stále aktivním hráčem.
Když se Wayne Gretzky, “The Great One“, Jaromíra Jágra v den jeho kulatých narozenin zeptal, proč stále v padesáti hraje hokej, tak mu Jágr obligátně odpověděl, že ho to stále baví, a že až ho to bavit přestane, tak s hokejem skončí. Fanoušci můžou být rádi z toho důvodu, že úspěchy z konce minulého tisíciletí se nezdají být tak daleko, pokud jsou hráči, kteří tyto úspěchy zažili a hokej stále aktivně hrají. Je evidentní, že z naganské vítězné sestavy už hraje pouze právě Jaromír Jágr.
V posledních letech se hodně mluvilo o tom, že musí přijít “doba po Jágrovi“, jenže zatím to vypadá, že až jednou legendární “šedesátosmička“ hrát přestane, tak ta “mezera po Jágrovi“ bude teprve pořádně vidět. Ester Ledecká ve své zdravici z Pekingu v nadsázce vyjádřila směrem k Jágrovi přání, aby přijel a českému národnímu týmu pomohl, ale to už bylo celkem pozdě.
Český hokej by jako sůl potřeboval nějakého toho slovenského Juraje Slafkovského, který se stal v sedmnácti letech nejlepším střelcem turnaje. Ale proč takoví mladí talenti u nás nejsou, to nikdo neví. Při tom mnoho bronzových slovenských hokejistů hraje v české Extralize. Mezeru po Jágrovi, který ukončil reprezentační kariéru v roce 2015, se zatím zaplnit evidentně nepodařilo.
V Jágrově rodném Kladně, kde vede svoje extraligové Rytíře, se nachází neoficiální pomníček českého hokeje, který každému doporučuji navštívit. Nachází se v jednom nákupním centru a k vidění jsou zde medaile z olympiády v Naganu 1998 (zlato) , i z Turína 2006 (bronz), jsou zde i medaile z mistrovství světa. Výstava je věnována především kladenskému hokeji a jeho historii, ale vzhledem k tomu, že čeští hokejisté už více než deset let medaile z vrcholných akcí nevozí, tak to čím dál tím více připomíná spíše pomníček českého hokeje.
Česko v “pořadí národů“ obsadilo v Pekingu s jednou zlatou a jednou bronzovou medailí dělené 21. místo. Více se čekalo nejen od hokejistů, ale také třeba od biatlonistů nebo od skokanů na lyžích, či běžkařů. Vítr, vysoká nadmořská výška, nebo mrazivé zimní teploty byly pro všechny stejné. Úspěchem je na druhou stranu 6. místo manželů Paulových v curlingu.
Když se Jaromír Jágr ohlíží za svojí bohatou kariérou, tak si uvědomuje, že není důležitý jenom talent, ale také podmínky k tréninku. Je pravda, že Emil Zátopek nebo Věra Čáslavská si uměli pomoci s malými prostředky. Rychlobruslařka Martina Sáblíková se naučila svůj dlouhý skluz na speciální podložce i bez rychlobruslařské dráhy, a talent Ester Ledecké se formoval mimo systém oficiálních svazů, přesto peníze do sportu jsou potřeba, protože zimní sporty jsou velmi nákladné.
Olympijské hry se nyní stěhují z Asie do Evropy. Nejprve bude Paříž v roce 2024 hostit letní olympiádu a v roce 2026 severoitalská města Miláno a Cortina d'Ampezzo budou hostit příští zimní olympiádu. Tak snad tyto hry už budou normální: bez koronovirových restrikcí a také bez politických a diplomatických bojkotů.
