Zlodějské dluhopisy Ministerstva financí

Byl jednou jeden podnik, a ten podnik měl sto zaměstnanců. Na začátku roku se dostal do finančních potíží a tak se trojčlenné vedení rozhodlo, že než aby propouštěli zaměstnance, půjčí si v bance jeden milión korun. S bankou se domluvili na desetiprocentním úroku za rok a zavázeli se, že do konce roku vrátí částku 1,100,000. Zaměstnancům řekli, že mohou být rádi, že nikoho nepropustili, a že proto od teď budou každému strhávat z platu jeden tisíc korun, dokud půjčka nebude splacena. V průběhu roku se k zaměstnancům postupně doneslo, že jeden člen vedení si užil drahou zahraniční dovolenou, druhý si koupil nové auto, a třetí prohýřil velkou sumu peněz v kasinu. Asi by Vám to přišlo jako zlodějna, asi by se Vám to moc nelíbilo. Podobným způsobem ale ve své podstatě fungují i státní spořící dluhopisy.

iDnes.cz

Stát si půjčí peníze od svých občanů a zaplatí to i s úrokem ostatní občané, kteří s tímto dluhem nemají nic společného. Stát může tyto peníze použít podle své libosti, například na církevní restituce, na splácení úroku z dluhové služby, která mimochodem ročně činí kolem sedmdesáti miliard korun, může za ně budovat drahé dálnice či může prostřednictvím veřejných zakázek nakupovat předražené zboží a služby, které jsou ve finále ještě velmi nekvalitní a musí se znovu předělávat jako například dálnice D47, které údajně chybí celá jedna vrstva.

 Může se Vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak jediné, co s tím můžete dělat. Ministerstvo financí sáhlo k emisi dluhopisů už popáté, poprvé to bylo před dvěma lety na podzim a potom se to vždy na jaře a na podzim opakovalo. Pokaždé je o ně takový velký zájem, že během čtyř až pěti dnů je objednaná suma dluhopisů dvakrát až třikrát vyšší než plánovaná suma emise, takže se musí předčasně ukončit. Bylo tomu tak i nyní při takzvané Vánoční emisi státních dluhopisů., která byla ukončena po čtyřech dnech tento čtvrtek, přičemž bylo objednáno před 21 miliard korun oproti plánovaným pěti až deseti miliardám.

 V této emisi Ministerstvo financí upustilo od krátkodobých dluhopisů se splatností jeden až dva roky. Je to evidentně proto, že už nyní musí vyplácet peníze lidem, kteří si tyto dluhopisy koupili v roce 2011 a 2012, čili se vlastně jedná o klasické vytloukání klínu klínem. Nejkratší doba splatnosti tak byla tři roky u prémiového dluhopisu a nejdelší byla sedm let u protiinflačního dluhopisu, který je úročen podle míry inflace a k tomu ještě 0,5 procenty navrch.

 Je to jistě pěkné, že se stát stará o vybrané jedince, aby jim jejich reálné vklady neklesaly a zároveň aby jim rostly, obzvláště když to zaplatí ti nevybraní, kteří jsou dobří jenom na to, aby platili daně. Ale není to jediný problém, jelikož se jedná o dluhopisy spořící s garantovaným úrokem, jde tak pro stát o nepoměrně dražší způsob získávání finančních prostředků v porovnání s jinými způsoby například s prodejem standardních dluhopisů na finančním trhu.

 Stačí porovnat úrokové míry u jednotlivých typů dluhopisů na finančním trhu a v této Vánoční emisi. Tříletý dluhopis na finančním trhu by stát vyšel jen na 0.6% ročně, ale u spořících dluhopisů ve Vánoční emisi stát zaplatí 2.3% ročně. Podobně při prodeji pětiletého dluhopisu by stát na trhu zaplatil pouze 1% ročně, zatímco u pětiletého spořícího dluhopisu zaplatí 2.73% respektive 2.98%, podle toho jestli se výnos vyplácí každoročně nebo je reinvestován. Jelikož je v oběhu nyní dluhopisů více než za 73 miliard korun, jedná se každý rok až o jednu miliardu, kterou stát zaplatí zbytečně navíc.

 A tu jednu miliardu navíc si mezi sebe rozdělí právě investoři, což mohou být podle pravidel Ministerstva financí nejen občané České republiky, ale i cizinci nebo církve a další subjekty. Zkrátka však nepřijdou ani banky a Česká pošta, které se na distribuci těch několik dní v roce podílejí, stát jim za tuto službu zaplatí řádově několik desítek miliónů korun ročně. Čili je to opět jasný tunel na daňového poplatníka, který je tu podle Ministerstva financí zřejmě od toho, aby vydělával na církve a na cizince a na zahraniční banky, neboť jak Česká spořitelna, tak Komerční banka a ČSOB, kde se dluhopisy daly nakoupit jsou už dávno v cizích rukách, o J&T Bance ani nemluvím.

 Těch 73 miliard korun, které jsou nyní  v dluhopisech v oběhu, drží celkem na 82 tisíc subjektů, to znamená, že v průměru má každý subjekt dluhopisy za něco méně než milión korun. Osobně, kdybych touto sumou volně disponoval, státu bych ji rozhodně nepůjčoval, neboť stát, který hospodaří tak jak hospodaří Česká republika, když na jednu stranu neskutečně plýtvá  a vyhazuje peníze oknem a na druhou stranu se nedostává ani na provoz nemocnic, si dle mého názoru takovou půjčku nezaslouží. Raději bych peníze vložil třeba do sociálních dluhopisů, které do Česka sice teprve přicházejí, ale mají za cíl pomoci potřebným dětem či lidem v nouzi.