Žatecká městská nemocnice získala od Ústeckého kraje šest milionů korun, v loňském roce hospodařila se ziskem. Dále se však potýká s personálními problémy. Vedení města usiluje o systematičtější podporu od kraje.
Přestože nemocnice vloni hospodařila se ziskem kolem pěti milionů korun, a od kraje dostala v letošním roce šest milionů, volá po systematičtější podpoře od kraje. S otevřením porodnice, která je už téměř dva roky zavřená, město už nepočítá. Vedení města a nemocnice usiluje o to, aby se Nemocnice Žatec stala součástí páteřní zdravotnické sítě Ústeckého kraje.
Porodnice v Žatci byla poslední v lounském okrese. Rodičky z okresu Louny tak musí jezdit do sousedních okresů, nejčastěji do Mostu, do Chomutova, Kadaně nebo do Slaného. Přesto Nemocnice Žatec tvrdí, že je okresní nemocnicí se spádovou oblastí kolem osmdesáti tisíc lidí. Pokud však jde o porodnici, tak by v této spádové oblasti bylo podle ředitele Jindřicha Zetka pouze 300 až 350 porodů ročně.
Tato čísla se zdají být v rozporu. Pokud je nemocnice okresní se spádovou oblastí osmdesát tisíc lidí, jak tvrdí, mělo by být porodů logicky více. Vedení nemocnice rovněž argumentuje pojišťovnami a "odbornými společnostmi", aniž by bylo zřejmé, co se pod tímto pojmem skrývá. Že by ale pojišťovny měly rozhodovat o tom, jak bude vypadat rozvoj zdravotních služeb v kraji, je trochu iluzorní pohled. Ústecký kraj připravuje aktualizaci Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb, která bude tuto problematiku řešit.
Rozporuplností kolem žatecké nemocnice je však více. Nemocnice se chystá přijmout dvacet zdravotních sester z Ukrajiny. Mzdové náklady prý budou z velké části kompenzovány tím, že se sníží počet přesčasových hodin, a to i v případě, že by se podařilo sehnat "několik" lékařů. Městu se příliš nelíbí ani to, že "veškeré financování na bedrech města."a volá po systematičtější podpoře od kraje. Město v loňském roce poslalo do nemocnice čtrnáct miliónů korun.
Ministerstvo zdravotnictví vyjadřuje žatecké nemocnici podporu. Náměstek Roman Prymula vyjádřil za Ministerstvo zdravotnictví doporučení, aby se stala páteřní nemocnicí Ústeckého kraje. Roman Prymula, zdá se rozumí stejně dobře komáru zika jako novému koronaviru, což je samo o sobě obdivuhodné. Není tedy už pouhým vakcinologem a povýšil na epidemiologa, není tedy divu, že je i odborníkem na potřeby Ústeckého kraje.
Rád a často se vyjadřuje téměř k čemukoliv, jak je to nicméně s jeho bezpečnostní prověrkou, kterou musí mít všichni náměstci, není ani po třech letech jasné. Nemocnice Žatec se chystá nedostatek personálu vykrýt náborem cizinců, kteří možná mají potřebnou kvalifikaci, ale s používáním Českého jazyka to už taková sláva není. K tomu se vztahuje jeden příběh z chirurgického oddělení. Jeden pacient se dostavil na toto oddělení na vyndání stehů po operaci. V zásadě šlo o rutinní záležitost. Lékař však vyžadoval neustále "bumášku". Bez ní, že prý nemůže nic udělat.
Pacienti v Ústeckém kraji by se tedy měli mít na pozoru, měli by vědět, co to taková bumáška je. Pro tyto účely jsem našel jeden užitečný odkaz. Pravděpodobně se jedná o nějakou lékařskou zprávu, doporučení, nebo by to mohla být i kartička od pojišťovny. Kdo ví. Slovanská vzájemnost je jistě dobrá věc, ale některá slova jsou natolik odlišná, že pokud člověk nežil velkou část svého života za éry Sovětského svazu, tak se prostě nechytá.
Nevím, jestli Roman Prymula ví, co to je taková bumáška. Můj skromný předpoklad je, že s jeho značnými znalostmi, to ví. Pro ostatní, kteří nemají takové znalosti by mohl na Ministerstvu zdravotnictví vytvořit nějakou brožurku, která by obsahovala slovníček nejpoužívanějších slovíček a frází, se kterými se čeští pacienti mohou v českých nemocnicích setkat. Zdá se totiž, že v některých nemocničních zařízeních by takové informace byly užitečnější než informace o výhodách očkování proti chřipce...
