Předseda Senátu Miloš Vystrčil ve svém novoročním poselství zmínil 80. výročí od seskoku skupiny Anthropoid do tehdejšího Protektorátu. V letošním roce 2022 uplyne 80 let od roku 1942, který změnil průběh 2. světové války.
V červnu roku 2012 jsem se účastnil odhalení pamětní desky v malé obci Senice u Poděbrad. Tato pamětní deska připomíná seskok paraskupiny Silver A, která dne 29. prosince 1941 seskočila z britského letounu Halifax bezprostředně po skupině Anthropoid, tedy po Gabčíkovi s Kubišem. Při této připomínkové akci řečnil i tehdejší předseda Senátu Milan Štěch. Přítomní byli i přední znalci v otázce heydrichiády Jaroslav Čvančara s Eduardem Stehlíkem, a další. Jednalo se o povedenou akci v předkoronavirové době, která byla zakončena ohňostrojem. Skupina Silver A se skládala ze tří členů, radisty Jiřího Potůčka, zástupce velitele Josefa Valčíka a velitelem byl Alfréd Bartoš. Při seskoku byl shozen také kontejner s různým materiálem pro domácí odboj, jehož součástí byla i známá radiostanice Libuše. Nešlo tedy pouze o noční seskok v mrazivém prosincovém počasí, ale úkolem paravýsadku bylo také hlídat, kam kontejner dopadne, aby se nedostal do nesprávných rukou. Právě kvůli tomu se skupina ihned po seskoku neshledala. Trojice se sešla až o pár dní později, vše tedy nakonec v rámci možností dobře dopadlo, pokud se to tak dá říct, protože do půl roku budou všichni tři muži mrtví. Skupina Silver A se během svého krátkého působení v Protektorátu nicméně opět rozdělila, Valčík (na jeho dopadení byla vypsána vysoká odměna) byl nakonec s dalšími šesti parašutisty dopaden v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, zatímco Bartoš s Potůčkem operovali spíše ve východních Čechách.
V letošním roce to tedy bude již 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a také od vyhlazení dvou českých obcí, Lidic a Ležáků. Při této příležitosti se dají očekávat významné připomínkové a doprovodné akce. Váleční veteráni již sice mezi námi nejsou, poslední výsadkář Jaroslav Klemeš zemřel v roce 2017, ale naše znalosti jsou čím dál tím hlubší. Například víme celkem jistě, že Jozef Gabčík nevkročil do dráhy Heydrichova mercedesu tak, jak je to ve filmu Jiřího Sequense Atentát, ale nejspíše se snažil střílet přímo z chodníku, když ho Heydrichův mercedes v zatáčce v Praze Libni míjel. Atentát na Heydricha byl po desetiletí chápán spíše jako otázka českého domácího odboje, který neměl žádné velké dopady na průběh 2. světové války. Okupované obyvatelstvo se pomstilo nenáviděnému tyranovi. Díky práci historiků a badatelů se v posledních letech tento názor přece jenom posouvá. Napadení třetího muže (v té době pravděpodobně již druhého) Třetí říše v jejím týlu, kterým Protektorát byl, bylo nečekané a vázalo značné lidské a vojenské prostředky Wehrmachtu, které potom chyběly na frontě. Třetí říše se v roce 1942 otřásla v základech. A skutečností také zůstává, že v žádné jiné okupované zemi k napadení takto vysokého nacistického pohlavára během 2. světové války nedošlo. A to je natolik speciální, že toto téma bylo opakovaně zpracováno na filmovém plátně, a to nejen českou ale i zahraniční produkcí. Operace Anthropoid tak budí vášně i po 80 letech od seskoku do Protektorátu.
Nová vláda Petra Fialy se postupně začíná zabydlovat ve svých úřadech. Musí dostat sto dní hájení jako každá jiná vláda. Kromě obligátních problémů jako je energetická krize, inflace a koronovirus musí nicméně řešit ještě jeden naléhavý problém, a tím je vzdělávání. Ukazuje se totiž, že mladá generace o domácích a světových dějinách 20. století toho ví jenom velmi málo, a má dokonce problémy zařadit Sametovou revoluci do správného století. Petr Gazdík v čele ministerstva školství jako bývalý učitel vypadá kompetentně, a jsem velmi rád, že se chce po letech podívat na rámcové vzdělávací programy. Nedomnívám se nicméně, že by učiva bylo příliš mnoho, spíše se mi zdá, že učivo je ve školách řazeno skutečně špatně a hodinové dotace jsou rovněž navrženy neadekvátně. Novodobé dějiny většinou přicházejí na konci školního roku, kdy je pozornost žáků a studentů většinou již značně rozptýlena, jsou uzavřené známky, apod. Na druhé straně v měsících září, říjnu a listopadu, které se tradičně vážou k české státnosti, se probírá Egypt, Mezopotámie, případně pravěk. Výsledek je potom takový, že studenti toho ví více o starověku než o historii vlastní země. Snad se tedy v rámcových vzdělávacích programech nebude jenom škrtat, ale zamyslí se i nad skladbou a časovou návazností.
Podle předsedy vlády Petra Fialy nás čeká jeden z nejtěžších roků v historii Česka, k tomu bych snad jenom dodal, že žádný lehčí rok nás do budoucna už stejně zřejmě nečeká, takže je to vlastně jedno:-) A proto bych rád popřál na prahu letošního roku všem vše nejlepší a hodně zdraví. PF 2022.
