Včerejší tisková konference premiéra Andreje Babiše a Jana Hamáčka o tom, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruské tajné služby, přišla jako blesk z čistého nebe. Její načasování vzbuzuje nejrůznější otázky.
Od včerejšího večera, kdy tato informace zazněla z úst premiéra a vicepremiéra na brífinku, po kterém nebylo možné položit žádné otázky, se v Česku o ničem jiném nemluví. Podle zprávy BIS za útokem stojí ruské tajné služby, a především dva muži, Alexander Petrov a Ruslan Boširov, kteří měli provést první útok v říjnu 2014 na jeden sklad ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém zemřeli dva lidé. Policie po útočnících v pátek vyhlásila pátrání. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka však policie věděla o dvojici mužů od začátku. V roce 2018 po útoku novičokem na dvojitého agenta Skripala a jeho dceru v britském Salisbury se navíc zjistilo, že se jedná o příslušníky ruské tajné služby GRU. Nedá se tedy předpokládat, že by po téměř sedmi letech došlo ve vyšetřování k nějakému dramatickému průlomu. Jisté otázky však mohou vyvstat v souvislosti se zrušenou cestou Jana Hamáčka do Moskvy, a také s hlasováním o nedůvěře vládě ve Sněmovně, které bylo avizováno a naplánováno na příští týden.
Po té, co v úterý komunisté vypověděli vládnímu hnutí ANO smlouvu o toleranci vlády, se část opozice (koalice Spolu) začala zabývat hlasováním o důvěře ve Sněmovně. Komunisté totiž dali najevo, že by případné hlasování o nedůvěře vládě podpořili, ale sami ho iniciovat nechtěli. Koalice Spolu vyzvala premiéra Babiše, aby v nejbližším možném termínu Sněmovnu požádal o důvěru, což Babiš odmítl s tím, že důvěru dostal v roce 2018, takže to není třeba opakovat. Dále se vyjádřil, že by se jednalo o destabilizaci České republiky v době pandemie, a že si přeje dovládnout do řádných sněmovních voleb konaných na podzim. Opozice se tak začala shánět po podpisech, kterých je třeba k tomu, aby hlasování o nedůvěře bylo vyvoláno a začala plánovat mimořádnou schůzi Sněmovny. Piráti se starosty se k hlasování o nedůvěře postavili rezervovaně, protože preferují spíše rozpuštění Sněmovny, ale proti tomu je zase hnutí SPD a komunisté.
Další linkou příběhu je odvolání Tomáše Petříčka z postu ministra zahraničních věcí. Po sjezdu ČSSD konaném minulý víkend se znovuzvolený předseda sociálních demokratů Hamáček s Petříčkem sešel, aby mu sdělil, že bude navrhovat jeho odchod z vlády. V pondělí Petříček skutečně odstoupil, aniž by byl znám jeho nástupce, a tak se vicepremiér Hamáček ujal řízením Černínského paláce sám, než se na toto místo někdo najde. A někdy od poloviny týdne se začalo mluvit o cestě Jana Hamáčka do ruské metropole, cílem cesty měla být ruská vakcína Sputnik V a domluva na dodávkách do Česka po případném schválení Evropskou lékovou agenturou. Zvláštností ale bylo, že nebylo jasné, od koho měl Hamáček mandát, ani kdo tuto cestu zadal. Obvykle totiž takové cesty zadává a schvaluje vláda i s konkrétním mandátem a cílem cesty. Premiér Babiš navíc tvrdil, že vakcín je v Česku nasmlouváno dost, a že se obejdeme i bez Sputniku. Vypadalo to jako soukromá iniciativa vicepremiéra Hamáčka hrazená z veřejných zdrojů, což také bylo médii kritizováno.
Hamáčkovou zahraniční cestou do Ruska se chtěla v pátek zabývat i Sněmovna, ale nakonec hlasy SPD a KSČM napomohly tomu, že se jeho mise na plénum nedostala. Babiš nejprve Hamáčkovi cestu nedoporučil, a později mu ji zatrhl, a to shodou okolností ve stejný den, kdy se v jeho schránce v 16:54 objevila definitivní zpráva od BIS ohledně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. A po té, co tuto zprávu obdržel, začal ihned konat, informoval okolí prezidenta, následovala u prezidenta schůzka s Hamáčkem, a včerejší nečekaný večerní brífink. Opozice by chtěla nyní vědět, odkdy Hamáček o zapojení ruské tajné služby do útoků na muniční sklady ve Vrběticích věděl. Jestli cestu do Moskvy plánoval s vědomím, že za útoky ve Vrběticích stály ruské tajné služby, či nikoliv. Objevily se totiž informace, že Hamáček chtěl odjet do Moskvy, i když už tyto informace měl. To však Hamáček odmítá a s odvoláním na to, že se jedná o informace v režimu tajné, se k dalším věcem nechce vůbec vyjadřovat.
Premiér Babiš by naopak chtěl, aby tajná zpráva BIS byla zveřejněna. Hraje tím o čas svůj a svojí vlády. Přeje si dovládnout až do podzimních řádných voleb, a pokud možno, tak ne v demisi. Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, není až tak podstatné, od kdy Jan Hamáček o zapojení ruské tajné služby věděl. Tuto informaci měl už nějakou dobu i Tomáš Petříček jako ministr zahraničí a policie o zapojení dvojice mužů z ruské GRU věděla od začátku. A pokud tuto informaci měl Petříček jako ministr zahraničí, musel ji vědět i Jan Hamáček jako vicepremiér a ministr vnitra. Jisté je tak pouze to, že česko-ruské vztahy utrpěly nejsilnější ránu od invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, čemuž odpovídá krok z české strany, tedy vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády, kteří zítra odletí do Ruska. Dá se očekávat, že se tím na svých jednáních bude zabývat také EU a NATO. Mluví se i o mimořádném summitu EU. A vzhledem ke krokům USA a plánované přítomnosti britských válečných lodí v Černém moři, se Rusko opět dostává do mezinárodní izolace.
