Když jsem učil na jedné nejmenované střední škole, měl jsem v jedné třídě dva hochy, kteří seděli přímo naproti katedře v první lavici a přezdíval jsem je “kosí bratři“. Bratři to sice nebyli, zato si oba dva libovali v raperských čepicích s rovným kšiltem, které ovšem pochopitelně nejraději nosili nakřivo, čímž mi připomínali výše zmíněnou známou ptačí dvojici z kresleného večerníčku. Většina učitelů, nebo abych byl úplně přesný učitelek, nemělo pro tuto jejich libůstku velké pochopení. Já jsem je za to ale nikdy nepeskoval. Za prvé mi nepřišlo příliš vhodné, abych skoro dospělé lidi napomínal kvůli čepici na hlavě a za druhé nejsem velkým příznivcem starosvětských názorů, že by člověk měl v místnosti smeknout, že by se mělo zouvat před dveřmi nebo že učitel má vždycky pravdu. Jsem zkrátka v tomto ohledu poměrně tolerantní, na druhou stranu si myslím, že muslimské šátky do škol nepatří.
novinky.cz
Dalo se čekat, že se ten případ objeví i u nás. Dvě muslimské studentky ukončily studium na jedné střední zdravotnické škole v Praze kvůli tomu, že jim nebylo umožněno nosit muslimský šátek hidžáb. Hidžáb narozdíl od nikábu nezahaluje celou tvář, překrývá však celé vlasy a většinou splývá až na ramena, v ideálním případě sahá až po prsa. Ač se to nezdá, jedná se tedy o značně velký kus oděvu, přičemž ve většině případů nejde o jeden kus ale hned o dva, jeden šátek a jeden podšátek. Zahalení je to tedy pořádné a skoro bych nemluvil ani o zahalení ale o důmyslném zakuklení. Nikde nesmí vyčuhovat ani vlásek a co si budeme povídat muslimský šátek žádné ženě na kráse příliš nepřidá.
Ve své praxi jsem se nikdy s touto věcí osobně nesetkal. Pokud jde o osobní vzhled na školách se většinou řeší věci jako piercing, což je problém hlavně při tělocviku, tam jde ale především o bezpečnostní důvody. Byl jsem svědkem i toho, že se na jedné základní škole řešilo líčení u dívek. Což o to, zakázat ve školním řádě můžete leccos, druhá věc je jak chcete vynutit, aby se tím dívky řídily. Tím, že jim dáte poznámku nebo důtku? Dobrý způsob jak se zesměšnit. Nebo že je nepřipustíte do vyučování a upřete jim tak právo na povinnou školní docházku? Dobrý způsob jak se dostat do problémů. Zkrátka každá škola musí velice bedlivě zvažovat, co do školního řádu dá a také to, jak bude takovou věc případně vynucovat.
Spíše než s přespřílišným zahalováním jsem se ve své praxi musel vyrovnávat se zahalením nedostačujícím. Mám na mysli především módu holých pupků a holých zad s pokud možno vyčuhujícím spodním prádlem. Tady je každá rada drahá. Vtipy o tom, že žákyně či studentka má o číslo menší tričko se většinou nesetkává s velkým pochopením, ani převedení problému do zdravotní roviny nastydlých ledvin většinou nepadá na úrodnou půdu a mluvit třeba o nastydlých vaječnících bych raději nikomu neradil, protože se to může proti Vám lehce obrátit. Zkrátka pokud nemáte oporu ve školním řádu nemůžete s tím dělat prakticky vůbec nic. Nakonec jste ještě za závistivce a zpátečníka.
Školský zákon pokrývku hlavy neřeší. Každá škola si tak může určit sama, co svým studentům povolí a co už ne. Musí to být ale specifikováno pokud možno velmi jednoznačně. Jednou jsem nějaké studentce něco vytýkal, už nevím co to bylo a odvolával jsem se při tom na školní řád, a ona mi na to řekla, že to platí jenom pro kluky. Pravděpodobně dospěla k politováníhodnému závěru, že pojem “žák“ nebo “student“ ze školního řádu se vztahuje pouze na jedince mužského rodu.
Kdybych měl říct, proč si myslím, že muslimský šátek (nejen) do škol nepatří, tak bych asi řekl, že jeho nošení mám spojené s nedůstojným postavením muslimských žen. Spíš mi není jasné, proč muslimky na jeho nošení trvají i v Evropských zemích. Místo aby byly rády, že se tu mohou pohybovat zcela svobodně a narozdíl od jejich domovin jim nehrozí žádné sankce za to, že hidžáb nemají, tak na sebe zcela zbytečně upozorňují. Při tom účelem nošení hidžábu je jestli se nepletu především to, aby žena na sebe nestrhávala nežádoucí pozornost. Praktické hledisko nošení hidžábu tak vidím velice skepticky, estetické hledisko jsem už zmínil a žádné jiné hledisko mě už nenapadá.
Proto v nošení hidžábu vidím spíše neochotu přizpůsobit se jiným než svým vlastním měřítkům, neochotu přijmout jinou než svou vlastní kulturu, neochotu připustit jiný než svůj vlastní názor. Neochota přizpůsobit se ostatním může být za těchto okolností vnímána do značné míry jako bezohlednost. Na druhou stranu si myslím, že pokud jedna z těch studentek ředitelce navrhla, že bude nosit šátek pouze přes vlasy, že ředitelka mohla ustoupit. V tom případě se podle mého názoru jedná o úpravu vlasů a těžko si lze představit, že by školní řád zakazoval nošení culíku, copánků, či kudrlin. A jak říká náš nemocný prezident toho času na vozíčku: “Kdo jsem já, abych to soudil?“
