Budeme mít novou velvyslankyni na blízkém východě. Je to dobrá zpráva. Za Nečasovy vlády bylo totiž z úsporných důvodů řada velvyslanectví zrušeno. Dotklo se to i velvyslanectví na Blízkém východě v Jemenu, kterou zastoupila ambasáda ve Spojených arabských emirátech. Muselo se tehdy před dvěma lety šetřit. Jinak to nešlo, kdo nebyl schopen šetřit, musel z kola ven, a že se těch ministrů za Nečase vystřídalo ve vládě opravdu hodně.
Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg patrně šetřit uměl, protože v Nečasově vládě vydržel až do konce. Přišel s nápadem slučování ambasád s našimi sousedy. Že by se zkrátka v nějaké zemi spojila česká ambasáda s polskou, případně maďarskou či slovenskou, a tím by se ušetřilo za provoz. Ale pokud vím, tak tento projekt zůstal jenom na papíře a dotažen do zdárného konce v žádné zemi nebyl.
Ale ve které zemi bude Livia Klausová působit? Není Blízký východ jako blízký východ. Livia Klausová bude velvyslankyní na Slovensku a už se stačila blýsknout výrokem, že naše vztahy se Slovenskem jsou “pěkné“a že doufá, že pěkné zůstanou i nadále. Dnes už víme i to, že s ní její manžel Václav Klaus do Bratislavy cestovat nebude a dá přednost svému vlastnímu pražskému institutu štědře sponzorovaného Petrem Kellnerem.
To je jistě pěkné, otázkou ale zůstává, proč rušíme po světě řadu velvyslanectví, zatímco v Evropě v rámci Evropské unie existuje řada celkem nadbytečných zastoupení? Nebude na škodu si v tomto ohledu připomenout dva roky staré výroky právě Václava Klause, který byl v té době prezidentem. Klaus se totiž v roce 2011 velice zasazoval o rušení některých zastoupení v Evropě. Napadlo ho třeba, že v Pobaltských státech a v zemích Beneluxu bychom mohli mít pouze po jedné ambasádě.
Řekl také, že bychom se měli raději vzdávat evropských ambasád, abychom zachovali ty ve světě. Ale zde bych si dovolil raději citovat, abych exprezidentovi nevkládal slova do úst: "Jsem přesvědčen, že trvá potřeba změnit váhu našeho diplomatického zastoupení v zemích Evropské unie a ve zbytku světa právě ve prospěch zbytku světa," řekl Klaus na setkání s velvyslanci v létě 2011 v Praze.
“Zbytek světa” je samo o sobě zajímavé vyjádření, u Klause dvojnásob, že by Klaus nebyl nakonec takový euroskeptik, za jakého se vydává? Jestliže země mimo EU jsou jenom “zbytkem světa“, co je potom Evropská unie? Středobod zeměkoule? Pupek světa? Evropská unie má nyní 28 států, které čítají kolem 500 miliónů lidí, což odpovídá asi 7 procentům světové populace. Takže “zbytek světa“ představuje pouhopouhých 93 procent lidí, no je to pěkný zbytek, jen co je pravda...
Ale jinak je Klausův výrok celkem srozumitelný. Jsme součástí Evropské unie, takže ambasády v Evropě pomalu ale jistě ztrácejí svůj smysl a potom mít ambasády po světě je důležitější kvůli podpoře obchodu a českého exportu v té které konkrétní cizokrajné zemi. A opět citujme Václava Klause ze stejného proslovu k velvyslancům: “Na většině teritorií je... prosazování našich ekonomických zájmů hlavním, ne-li jediným smyslem udržování zastupitelského úřadu,“ řekl ohledně velvyslanectví mimo EU.
Škoda, že se svou radou nepřispěchal asi tak o půl roku dřív, na konci ledna 2011 totiž Česká republika zrušila ve světě několik ambasád. Týkalo se to hlavně velvyslanectví v Africe a latinské Americe. Uzavřely se tak české zastupitelské úřady v Kongu, Keni, Kostarice Venezuele a v již zmíněném Jemenu. Též byl zrušen generální konzulát v indické Bombaji. A už dříve byla uzavřená zastoupení v Angole a Senegalu.
Vzhledem k masakru, který se nedávno odehrál v obchodním centru v Nairobi, hlavním městě Keni, můžeme nyní o správnosti takového rozhodnutí pochybovat. V onen osudný den 21. září byli totiž v inkriminovaném obchodním centru Westgate i někteří Češi, kteří tam dlouhodobě žijí, ale měli štěstí, protože z nákupního centra odešli o něco dřív, než dorazili somálští islamisté z hnutí Šabáb, kteří postříleli několik desítek lidí. Zastupitelský úřad v takovém případě hraje pochopitelně nezastupitelnou roli.
Jinak ani po dvou letech na slova exprezidenta Klause příliš nedošlo. Máme stále zastoupení ve všech Pobaltských státech v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, rovněž tak v Belgii a Nizozemí. Pouze v Lucembursku bylo velvyslanectví na konci minulého roku zrušeno. Není divu, diplomaté mají raději evropské země než ty exotické, protože lapidárně řečeno nejsou tak daleko a mají to domů blíže...
A právě Slovensko z tohoto srovnání vychází úplně nejlépe, snad ho ani nemůžeme považovat za nějaké zahraničí, jazykově si rozumíme, byli jsme dlouho součástí jednoho státu, a i když jsme se rozdělili, opět jsme se jako bratři sešli v Evropské unii. Odloučení nám navíc prospělo, česko-slovenské vztahy jsou na skvělé úrovni, prezidenti i premiéři obou států se běžně a rádi navštěvují, oboustranně si vyjadřují komplimenty, zkrátka slovy Livie Klausové “je to pěkné“.
Václav Klaus už dneska o rušení ambasád vůbec nehovoří a naopak přeje svojí manželce Livii v její slovenské misi všechno nejlepší, rozšiřování povědomí o České republice za hranicemi našeho území je přece velmi důležité a jak se zdá, Slovensko je v tomto ohledu zřejmě klíčové. A nebo je spíše košile bližší než kabát? Zatímco jsme zrušili strategicky důležitá velvyslanectví ve světě, ty v Evropě nadále udržujeme, i když každoročně vysávají z veřejných peněz stovky miliónů korun. A to je taky pěkné!
