EET: Narovná podnikatelské prostředí na trhu?

Dneska se pokusím s mírnou nadsázkou okomentovat ve středu přijatý dlouho očekávaný zákon o EET, proti kterému já osobně nemám nic, nicméně jedná se o tak nepřehlédnutelné téma, že přispěju se svou malou troškou do mlýna.

Karel (jméno nebylo změněno, nýbrž bylo natvrdo ponecháno) se prý ve čtvrtek v hospodě opět hádal, že neměl osm piv, ale jenom sedm. Prý až bude EET tak tyto problémy odpadnou, říkal. Nutno podotknout, že Karel je důchodce a do hospody chodí vždycky se dvěma stovkama a když má útratu větší, tak si půjčí. Dělá to proto, že se snaží tímto způsobem šetřit, což je docela zvláštní způsob, ale nevadí, Karel je důchodce, takže na to má.

Pokud jde o jeho představy, jak to bude fungovat, nevím, jestli mu to v jeho problému prospěje nebo ne. Samozřejmě, pokud bude chtít ke každému pivu účtenku, tak rozhodně ano. Pokud ne, bude mít pravděpodobně úplně stejný problém jako teďko. Ale jak znám Karla, tak bude chtít účtenku ke každému pivu a do hospody už nebude chodit s dvoustovkou, ale s mincemi menších nominálních hodnot, které přes den někde posbírá, Karel je totiž důchodce, takže na to má čas.

Tím důvodem, proč si umím představit, že takto bude postupovat nejen Karel, ale mnozí jiní, je to, že pan ministr financí ve středu na tiskové konferenci po schválení tohoto zákona oznámil, že bude usilovat o zavedení celonárodní loterie, což znamená mimo jiné i to, že čím více účtenek s unikátním kódem budete mít, tím větší šance, že vyhrajete jednu ze zajímavých cen. A Karel je sázkař, vždycky dává plný tiket, aby měl nárok i na superjackpot, takže je jasné, že bude chtít co nejvíc účtenek.

Jak to bude potom v běžném provozu vypadat, si moc neumím představit, protože účtenka je v zásadě doklad o zaplacení, takže hospodský ji nemůže donést například společně s nezaplaceným pivem, stejně jako v obchodě se účtenka nevytiskne dřív než dojde k zaplacení. Čili zřejmě bude muset kvůli každému pivu chodit nadvakrát, ale existuje ještě jedna možnost, která se ale myslím u štamgastů příliš neuchytí. Že by po vzoru restaurací s rychlým občerstvením v hospodách vznikly takové rychloodbavovací fronty, do kterých by se řadili ti, kteří by chtěli natočit pivo, ideálně i s prázdným půllitrem a rovnou by za něj zaplatili a dostali účtenku. Nevím ale, co by na to Karel říkal.

No, uvidíme. Jak jsem ale v úvodu zmínil, tak proti EET nejsem a myslím si, že je v pořádku, že člověk v každé hospě dostane účtenku, která vypadá jako účtenka z 21. století a ne jako účet za krále Klacka. Každá putyka tak rázem dostane glanc solidního podniku a odzvoní tak nadobro řečem o různých „čtyřkách“, čili čtvrtých kategoriích či cenových skupinách, které ještě přežívají z dob dávno minulých. Takže proč ne, v tomto směru to je určitě krok správným směrem, který tu měl už dávno být...

Na druhou stranu projekt EET má daleko vyšší ambice než jenom zkulturnění a sjednocení plateb v restauračních provozech. Ministerstvo financí si slibuje vyšší výběr daní, zejména na DPH se mluvilo tuším o deseti až třinácti miliardách korun, které by elektronická evidence tržeb v tomto segmentu měla do státního rozpočtu přinést. Potom se ale najednou  začalo mluvit o snížení DPH u sudového piva o jedenáct procentních  bodů z 21 na 10 procent. A tím by stát měl přijít podle stejného zdroje o pouhých 168 miliónů korun, což je částka docela podobná výkupnému, kterou zaplatil za dvě naše občanky unesené v Pákistánu. Ale to teď nechme raději stranou.

Nevím totiž, jakým způsobem se k těmto číslům dostalo. Víme, že snížení DPH přinese hospodám na každém pivu dvě koruny k dobru a jelikož každá hospoda, kde se pivo točí, údajně vytočí průměrně sto kousků, tak jim to údajně za jeden jediný den vydělá na měsíční náklady na internetové připojení, které je nedílnou podmínkou, aby tento on-line způsob evidence tržeb fungoval. Tak nějak bych aspoň parafrázoval slova ministra financí, která jsem k tomu zaslechl.

Taky ale víme, že provozů s točeným pivem je u nás na dvě desítky tisíc, a že se u nás vytočí každý rok asi  jedna miliarda půllitrů a na každém z nich stát přijde o dvě koruny. Aniž bych se chtěl pouštět do nějakých bližších propočtů, zdá se mi číslo ministerstva financí trochu podsazené. Je ale pravda, že celková spotřeba piva se u nás snižuje a snižuje se i podíl točeného piva na celkové spotřebě. Zkrátka pivařů ubývá a mladou generaci pivo už moc netáhne.

Pokud jde o to internetové připojení, které jsem zmínil, je to námět na samostatné téma. Například mnoho poskytovatelů internetu má ve smlouvách standardně nastaveno, že mají od nahlášení poruchy 2 pracovní dny na odstranění závady. Zdá se mi, že toto bude trochu kolidovat a je to taky důvod, proč někteří podnikatelé mají z EET obavy, přestože internetové připojení dávno mají a mají dokonce i pokladny, které to zvládnou. Zkrátka představa, že ráno přijdou do provozovny a internet nebude fungovat jim vyvolává pocit mrazu na zádech.

Není každý technický typ a představa, že bude muset celý den nebo dva řešit nějakou závadu připojení, mu přijde absurdní. Připomíná mi to trochu ten protikuřácký zákon, který měl platit od ledna tohoto roku a podle kterého měl odpovědnost za to, že se v jeho provozu nekouří, nést provozovatel, ačkoliv jinde ve světe platí, že nese odpovědnost jenom za nápis zákazu kouření a za to, že na stole nejsou popelníky. Za dodržování zákona jako takového potom nese odpovědnost místní samospráva, která může pokutovat osobu, která v provozovně kouří, ale určitě ne provozovatele, tak jak to bylo zamýšleno u nás.

Je docela možné, že dojde i na novelu telekomunikačního zákona, která bude určovat, dokdy musí internetový poskytovatel odstranit poruchu, atd. Není mi ale zřejmé, kdo toto bude internetovým providerům kompenzovat. Stát má totiž zájem na tom, aby vznikala nová internetová připojení, aby co nejvíce lidí bylo připojeno a EU na to uvolňuje nemalé prostředky. Pokud budou hospody všechny připojeny na internet, není v takovém případě problém v nich zřídit i veřejné wifi hotspoty a já jsem přesvědčen o tom, že vybudování těchto hotspotů by měl financovat stát z dotací, které na rozšiřování internetového pokrytí uvolnila EU a ne nějaký soukromý podnikatel.

Tato pasáž se mi zdá z hlediska právního vůbec nejproblematičtější. Díval jsem se skutečně i na chorvatský vzor, kde platí, že náklady spojené s pořízením a měsíční náklady za poskytování internetu hradí podnikatel, poskytovatele si může ale vybrat dle vlastní volby. Mimochodem chorvatskému modelu se nedá alespoň upřít snaha o to dávat jasné a transparentní odpovědi na všechny otázky. Z měsíčního poplatku za internet se ale tímto stává další zákonný odvod, který podnikatel musí platit. A zákonné odvody se letos opět navýšily, takže svobodné podnikání bude zase o něco dražší, zase o něco složitější...

Jak jsem řekl, vidím v tom největší zádrhel a nemění na tom nic ani to, že chorvatský model je takto  nastaven. Dokonce si myslím, že by opozice s touto námitkou u Ústavního soudu uspěla spíše, než s tou stížností, kterou podali na porušení jednacího řádu, respektive stanovení pevného datumu hlasování o EET.  Z hlediska právního totiž platí, že pokud stát něco vyžaduje, musí dotyčnému k tomu dát i nutné prostředky, jinak se jedná o bezprávní stav. To nakonec platí i v pracovně právních vztazích, kdy toto se nazývá překážka v práci na straně zaměstnavatele.

Peněz z EU na rozšiřování internetové sítě se mi zdá dost a pro stát by taky bylo daleko efektivnější nastavit smlouvy přímo s providery kvůli případným pokutám za nefunkční připojení, atd. Podnikatel prostě nemůže nést odpovědnost za to, jestli mu internet funguje anebo nefunguje. Už tak toho nese na svých bedrech docela dost v podobě zákonných odvodů a nyní by se musel vyrovnávat ještě s dalším nelehkým břemenem. Stát ale na druhou stranu disponuje značnými prostředky, které jsou určené právě na budování hotspotů a dalších internetových připojení. K čemu teda ty prostředky jsou, když všechno nakonec zaplatí podnikatelé?

Trochu mi to připomíná situaci z pondělí, kdy pražští taxikáři zablokovali magistrálu. Protestovali i proti aplikaci Uber, která podporuje nelegální zaměstnávání, daňové úniky, atd. Taxikáři tak dali dle mého názoru najevo, že chtějí svoji profesi dělat poctivě, že se nebrání odvodům v podobě nemalých poplatků za stanoviště, koncesi, atd., ale že potřebují podpořit proti těm, kteří žádné takové povinnosti nemají, mohou si dovolit jezdit levněji a přesto mít větší zisky...Komunikace s Magistrátem se ale navázat nepodařilo a to přesto, že ještě masivnější demonstraci proti Uberu zažil o dva dny později ve středu 10. února Londýn.

Taxikáři jsou tak nucení obcházet vyhlášku a jezdit za vyšší ceny, protože v porovnání s Uberem jsou nekonkurenceschopní. Státní správa i samospráva by se měly snažit o narovnání podnikatelského prostředí a ne přenášet svoji odpovědnost na podnikatelské subjekty, ať už je to hospodský nebo taxikář či soukromý dopravce.

A snahou EET je přece narovnání trhu, pokud se ale na podnikatele budou přenášet další a další povinnosti, bude se naopak jednat o pokřivení trhu a to zejména u drobných řemeslníků a živnostníků, kteří se stanou zcela nekonkurenceschopnými v porovnání s různými meloucháři, nelegály, apodbně, stejně jako to je v případě taxíkářů v konkurenci s Uberem.