V lednu příštího roku by Česko mělo znát jméno svého nového prezidenta nebo prezidentky. Kdo se ujme úřadu po Miloši Zemanovi a usedne na Hrad? Jisté je, že historicky třetí přímá prezidentská volba bude velmi zajímavá.
Druhá prezidentská volba v roce 2018 byla totiž poměrně nudnou záležitostí. Hlavním důvodem bylo zřejmě to, že Miloš Zeman obhajoval svůj mandát pro druhé volební období. Bylo tak celkem jasné, že se dostane do druhého kola, a bylo jenom otázkou, kdo ho v něm doplní. Našlo se nakonec celkem dost vyzyvatelů, ale Jiří Drahoš nakonec neuspěl, třetí skončil Pavel Fischer, který se rozhodl znovu kandidovat. Dalším neúspěšným kandidátem byl i lékař Marek Hilšer, který stejně jako Pavel Fischer a Jiří Drahoš nakonec našli útočiště v Senátu. Také Marek Hilšer se rozhodl svoji kandidaturu zopakovat, oznámil to už v listopadu 2019, tedy ještě před dobou koronavirovou. To poznamenávám z toho důvodu, že Hilšer během epidemie nebyl jako lékař příliš viditelný. Například jeho kolega ze Senátu a kolega lékař profesor Jan Žaloudík byl hlavně z počátku epidemie mnohem viditelnější, ale po té, co dostal nálepku “antirouškaře“ se raději z veřejného prostoru stáhl. Z lékařů byl během epidemie viditelný například také motolský lékař, olympijský vítěz v kanoistice a šestinásobný otec Lukáš Pollert nebo kardiochirurg Jan Pirk, či prezident lékařské komory Milan Kubek. Koronavirová epidemie lékařskému povolání ještě přidala na společenském kreditu, takže je možné, že Marek Hilšer nezůstane mezi kandidáty na prezidenta jako lékař osamocen. Jan Pirk je sice už sedmdesátník, ale to není v dnešní době žádný hendikep, americký prezident Joe Biden, který je teprve rok v úřadu, dokonce zvažuje, že by se v roce 2024 ucházel o znovuzvolení, a to mu už bude přes 80 let.
Současní a bývalí politici jako Miroslav Kalousek, Andrej Babiš nebo Václav Klaus zatím vyčkávají a obhlížejí terén. Kandidaturu také zvažuje například odborářský předák, předseda ČMKOS Josef Středula, naopak ji potvrdil miliardář Karel Janeček nebo bavič a moderátor Miloš Knor, či kandidát iniciativy Otevřeme Česko – Chcípl PES, Jakub Olbert. Oznámení kandidatury Karla Janečka překvapením nebylo, alespoň ne pro toho, kdo viděl přímý přenos z Českého slavíka, ale kandidatura Miloše Knora jistým překvapením byla, funkce prezidenta je přece jenom především vážená a vážná úloha. Rok před volbami svou kandidaturu oznámil také podnikatel v IT Karel Diviš. Domnívám se nicméně, že český volič je při prezidentské volbě poměrně konzervativní a dává přednost například politikům, kteří už zastávali nějakou významnou ústavní funkci. Z tohoto pohledu by měl větší šanci například předseda Senátu Miloš Vystrčil, ale ani ten zatím kandidaturu nepotvrdil. V poslední prezidentské volbě v roce 2018 nebyla žádná prezidentská kandidátka (v historicky první přímé volbě v roce 2013 byly tři kandidátky, Zuzana Roithová, Jana Bobošíková a Taťana Fischerová), a je celkem jisté, že v příští prezidentské volbě v roce 2023 prezidentské kandidátky opět zastoupeny budou. Svojí kandidaturu zatím potvrdila advokátka Klára Long Slámová, která je známá jako obhájkyně Jiřího Kajínka. O kandidatuře také uvažuje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, které shodou okolností zítra končí mandát v čele brněnské univerzity, nebo Denisa Rohanová z České asociace povinných. Kandidaturu před několika dny potvrdila také bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Velkým favoritem příštích prezidentských voleb je armádní generál, bývalý náčelník generálního štábu a bývalý předseda vojenského výboru NATO, Petr Pavel. Současná situace kolem Ukrajiny je velmi nervózní, Rusko v čele s Vladimírem Putinem požaduje od Západu nejrůznější záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat a Petr Pavel by jako bývalý vysoký činovník Severoatlantické aliance mohl v očích voličů představovat určitou záruku a ujištění, že tento problém nepřeroste v ozbrojený konflikt. Pavel je v této otázce aktivní na Twitteru, kde prezentuje svoje názory na vývoj situace. Petr Pavel by byl zajímavým kandidátem i z hlediska vrbětické kauzy, která v těchto dnech začala znovu rezonovat. Je zakladatelem iniciativy Spolu silnější a již začal objíždět zemi na motorce, oficiálně ale kandidaturu ještě nepotvrdil. Také bude důležité, jak se k jeho plánované kandidatuře postaví vládní koalice. Premiér Petr Fiala se vyjádřil celkem zajímavě: „Ukazuje se, že v části politického spektra, která podporuje naši pětikoaliční vládu, se už objevují různá jména. Aby se nám nakonec nestalo, že tady bude osm skvělých kandidátů, ale žádný z nich nebude mít šanci se dostat do druhého kola.“ Skoro to vypadá, jako kdyby premiér Fiala, který je také politologem, už dopředu počítal s tím, že do druhého kola postoupí Andrej Babiš, a zbývá tak pouze jedno volné místo, takže je potřeba postavit velmi silného kandidáta. Nakonec je to celkem logické, Andreji Babišovi se dostalo podpory od prezidenta Miloše Zemana, který ve druhém kole před čtyřmi roky obdržel 2,8 milionů hlasů. Ani Babiš svoji kandidaturu zatím neohlásil, ale pořízení obytného auta napovědělo, že k tomu také zřejmě dojde.
Rok před prezidentskou volbou 2023 začala předvolební kampaň naplno. V příštích dnech a týdnech ohlásí svoji kandidaturu další kandidáti a kandidátky. Miroslav Kalousek si například vzal čas na rozmyšlenou do konce zimy. Mluví se až o třicítce možných kandidátů, kandidaturu zvažuje například hudebník Michael Kocáb, či mediální magnát Jaromír Soukup. Snad se tedy bude jednat o čestnou a férovou kampaň. A snad se většina kandidátů rozhodne pro to, že budou sbírat podpisy, nakonec, jestli něco minulá prezidentská volba ukázala, tak hlavně to, že ti, kteří si zvolili snadnější cestu v podobě podpisů od poslanců a senátorů, skončili na chvostu konečného pořadí...
