Spotřeba vody v ČR dlouhodobě klesá a momentálně je kolem 80L na osobu a je tak jedna z nejnižších v Evropě a možná i na světě. Přesto stát nečekaně údajně kvůli suchu plánuje dvojí sazbu, aby zabránil nadměrnému plýtvání vodou.
Cena vody se stala politickým tématem po té, co Ministerstvo životního prostředí přišlo s návrhem, že zdraží podzemní vodu, respektive, že zdraží pitnou vodu těm, kteří jsou napojení na vodovodní řad napojený na kvalitnější podzemní vodu. Proti tomuto návrhu se však nakonec postavil samotný Bohuslav Sobotka, a tak Mžp od tohoto plánu ustoupilo.
Nyní stát v rámci opatření boje proti suchu přichází s nápadem dvojí sazby na čerpání vody. Je to něco jako takzvaný noční proud, pokud máte bojler s tím rozdílem, že sazba nočního proudu je oproti normální sazbě nižší, zatímco plánovaná druhá sazba u spotřeby vody bude naopak vyšší, aby motivovala lidi k ještě většímu šetření vodou.
Nutno totiž podotknout, že spotřeba vody 80L na osobu a den je snad historické minimum v dějinách ČR, a že další snižování snad už není ani možné, ani žádoucí. Pokud člověk bydlí sám, může nejlépe posoudit, že 80L je skutečně málo. Velice pragmaticky řečeno, mám za to, že průměrný člověk jenom na splachování záchodu spotřebuje kolem 30L denně, protože jedno spláchnutí je cca 10L. Potom tedy zbývá nějakých 50L na vaření, praní, úklid a osobní hygienu. A to je opravdu na samé hranici, spíš už pod ní.
Dříve u nás byla spotřeba vody daleko vyšší, přesahovala výrazně 200L na osobu a celkem se i uvažovalo o tom, že tato spotřeba nadále poroste až někam ke 300L na osobu a den. Je tedy zvláštní, že se o dvojí sazbě začalo uvažovat ve chvíli, kdy je spotřeba vody na historickém minimu, a je také otázkou, jestli si problém sucha žádá i takovéto neotřelé řešení. Domnívám se, že moc ne, a že za touto snahou můžeme spatřovat různá lobby ve snaze vydělávat více peněz.
Pokud jde o plýtvání vodou, často se zmiňují například bazény, jenže pokud nemáte úplně ten nejmenší bazén na světě o průměru 3 m a výšce 1 m, což není ani bazén, ale jakési plivátko, tak už v dnešní době Vás jeho napuštění vyjde na několik tisíc korun, mezi třemi až pěti tisíci korunami, pokud uvažujeme o středních a středně velkých bazénech. Jinými slovy, celá ta představa, že tady unikají nějaké peníze, nebo že někdo platí za vodu málo je úplně lichá...
Spíše se zamýšlím nad těmi, kteří mají u rodinného domku nikoliv bazén, ale třeba skleník nebo záhony se zeleninou, kterou jsou nuceni v letních měsících zalévat i vodou z vodovodního řadu, protože dešťové vody je málo. Nejenže se jim jejich výpěstky značně prodraží, ale paradoxně budou také biti za to, že svým způsobem pracují na tom, aby vodu v krajině zadržovali, čímž je toto opatření boje proti suchu úplně postaveno na hlavu.
Stát by se měl naopak v rámci opatření boje proti suchu zamyslet nad tím, jestli by pro tyto lidi neměl zřídit nižší sazbu na zalévání záhonů, protože tím přispívají k zastavování šíření sucha. Sucho se stává velkým problémem, a je tak správné uvažovat o všech možných opatřeních, ale toto opatření se mi jeví jako velice účelové, stát se při něm údajně inspiroval izraelským modelem, který dvě sazby za vodu používá.
Možná, že by ale bylo daleko prospěšnější, kdyby se nejprve inspiroval jinými izraelskými systémy, jak s vodou v období sucha nakládat, například těmi zavlažovacími. Prostředky vynaložené na dálkové vodoměry, které umí přepnout na vyšší sazbu, se totiž mohou minout účinkem stejně jako například měřiče tepla, od kterých se slibovalo, že přispějí k spravedlivějšímu rozdělení nákladů za teplo v bytových domech, ale ve finále legislativní úpravy přispěly k tomu, že většina lidí platí, měřáky, neměřáky přibližně stejně.
A cítí se tak podvedeni, protože za jejich pořízení a instalaci zaplatili nemalé částky a výsledný efekt kromě vyhozených peněz, je téměř nulový. Dálkové vodoměry budou zcela jistě něco podobného, protože nepřispějí ani ke snížení spotřeby, která je již nyní kriticky nízká, ani k tomu, aby si lidé nenapouštěli bazény, protože už nyní si je mohou napouštět jenom ti, kteří na to mají, atd.
Nepochopil jsem příliš ani, proč se stávající vodoměry musí měnit každý rok nebo dva, i když jsou zcela funkční a v pořádku, nakonec Vám dají stejně jenom nějaký starý repas. Jedná se tak spíše o další z řady nesmyslných a šikanózních nápadů, z nich už řada vešla v platnost jako například prolomení domovní svobody a kontrola toho, čím topíte, nebo revize Vašeho kotle na tuhá paliva do konce letošního roku, nebo třeba od příštího roku zpřísnění pro emisní kontroly pro automobily, atd.
Jsem přesvědčen o tom, že stát by kontroly a revize měl dělat hlavně tam, kde se jedná o bezpečnost a lidské zdraví, což se mu ale bohužel příliš nedaří. Výbuch plynu v Kladně Kročehlavech, či nedávné úmrtí dvou dětí a přiotrávení dospělých oxidem uhelnatým ukazují, že stát reguluje tyto věci velmi ledabyle, zatímco jiné úplně zbytečně...
