Rád bych touto cestou vstoupil do diskuze, týkající se právě rehabilitace. V roce 2007 byla u mě zjištěna ,,erlichióza" a to prostřednictvím lumbálních punkcí, která mi způsobila parainfekční onemocnění brachiálního plexu vpravo ,, parézu lopatky (o této nemoci si lze vše zjistit na internetu). Byla to ,, nepopsatelná šílená bolest", kterou bych nepřál ani svému nejlepším kamarádovi. Po zjištění této nemoci, jsem prošel několik rehabilitačních ústavů, mimo jiné jsem byl také... v Nemocnici Na Pleši. K samotnému pobytu bych neměl vůbec žádných výhrad. Já sám jsem byl na pokoji mezi pány, kteří byli mnohem starší, ale super kolektiv. Vše je vlastně jenom v samotných lidech, zda-li se dokážou snášet s ostatními, a to nejen během pobytu v nemocnicích. Od začátku mé nemoci, kdy jsem ani nevěděl, zda-li budu někdy hýbat rukama, jsem prošel několik nemocnic, jak jsem již uvedl a všude jsem byl velmi spokojen. Dle mého názoru mimo jiné Nemocnice na Pleši patří mezi špičková zařízení tohoto druhu, které by mělo patřit mezi na tzv. ,,TOP ZAŘÍZENÍ". To, že je okolí nemocnice takové, myslím tím, za oplocením, tak to je problém někoho jiného nebo snad ne. Touto cestou bych za sebe popřál všem v Nemocnici Na Pleši hodně spokojených pacientů, kdy jsem měl s těmito tu čest rovněž trávit pobyt ve zmiňované nemocnici.

Nahrazení slova kamarádovi ,,nepříteli"