zraň mě dnes večer

Člověk si uvědomuje svou slabost a nechce se jí bránit, nýbrž poddat. Je opilý svou slabostí, chce být ještě slabší, chce upadnout uprostřed náměstí, přede všemi, chce být dole a ještě níž než dole.

pohlaď moje rty, ať mne v noci nezebou
ve chvíli, kdy moji duši stíny popadnou
kolébají ji ve vzpomínkách ze strany, na stranu
ve všem pak vidím neutichající prázdnotu
svíjí se tělo mé
v nevědomém záchvatu
nekončících červánků a prokletého osamění
vrhám se střemhlav v šeď zapomnění
aniž bych ohlédla se za sebe
má duše už Vás nesnese
jen modré šmouhy bez určitých tváří
oka mžik existujete v mé utopii
o krok později jste mrtví a já nikdy
nevzpomenu, až do chvíle
kdy mé oči nespočinou ve Vašich rovině
a já se v nich téměř slastně topím
raději je v sebezapření navždy sklopím
protože vím, ale s bolestí vrhám se do propasti
jedině ve snech jsi mým navždy
kéž bych
i já byla uvězněna v Tvých snech
už jsi někdy snil Ty o mně?
a představoval si, že existuji jenom kvůli Tobě
se strachem a záští k probděné noci
protože kde začíná vědomí, tam já končím

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Eva Strnadová | středa 28.12.2016 14:40 | karma článku: 45,49 | přečteno: 3051x
  • Další články autora

Eva Strnadová

nejsem

23.8.2018 v 11:04 | Karma: 11,21

Eva Strnadová

bleděmodrý svět

21.9.2016 v 16:36 | Karma: 8,96

Eva Strnadová

možná

16.6.2016 v 9:43 | Karma: 15,65

Eva Strnadová

v jiném světě

20.1.2016 v 19:55 | Karma: 12,21

Eva Strnadová

andělská tvář

4.1.2016 v 21:58 | Karma: 8,12