Právo na soukromí je jen mýtus

Další registr na obzoru. Tentokrát pro děti z rozvedených rodin. Pěkně na hromádce majetkové poměry rodičů, zdravotní stav a další perly.

Drábek to zase pěkně vymyslel. Povinné registry dětí z rozvedených rodin údajně pro potřeby sociálních pracovníků s velmi citlivými daty, do kterých bude mít přístup kdejaký vošoust. Sliby o pečetění údajů jsou jen chlácholivými kecy. Je to jen další hloupý pokus shromažďovat data o občanech. Čím více dat stát bude mít, tím více se nám bude snažit škodit na všech frontách. Ochrana osobních údajů je už dnes jen fráze na papíře. Každý kdo má nějaké potíže s některým státním orgánem se dříve či později objeví na nějaké elektronické úřední desce i určením konkrétního přestupku. Podnikatelé jsou vystavení povinným údajům v rejstříku včetně rodných čísel a snadno zneužitelných podpisových vzorů. Všeobecná zdravotní pojišťovna si prosadila pod pokutou povinnost občana hlásit skutečnou adresu, kde se zdržuje. Pořád nás někdo nutí dávat citlivé informace do nějakých veřejných či poloveřejných registrů. Čím více toho o tobě víme, tím snáz tě můžeme popotahovat za kde co. Registry určitě pomáhají, ale jen škodit. Už toho mám dost. Na každého z nás se už vede tolik spisů, že se určitě dá zjistit i jaké nosím spodní prádlo. Milý občane, nedáš-li nám o sobě informace, budeme tě pokutovat. Pokutujte mě, jak chcete, ale na rovinu říkám, že na vaše nejrůznější registry kašlu a skutečné informace vám o sobě nedám. Nic vám do toho milý úředníci není.