Zaplatit jeden dluh dvakrát až třikrát není v Česku nic neobvyklého. Exekutoři si přerozdělují dluhy a někdy pak jeden dluh vymáhají několikrát. Exekutorská komora říká, že exekutoři za to nemohou.
Jak ten systém funguje, bylo dnes popsáno v Lidových novinách na případu jednoho černého pasažéra, který i s pokutou dlužil dopravnímu podniku malinko přes tisíc korun. Přišla exekuce, kterou bezodkladně uhradil. Za rok se ozval jiný exekutor a opět zablokoval majetek a účty s požadavkem na uhrazení již zaplaceného dluhu. Soudit se v Česku je běh na dlouhou trať a na ten běh vám naši mocní pro jistotu odepřou používat vlastní prostředky, takže jednodušší je zaplatit a exekuce se zbavit. To také náš zmíněný černý pasažér udělal. Klid trval jen chvíli, kdy stejný dluh začal vymáhat třetí exekutor. Podle vyjádření exekutorské komory za to exekutoři nemohou. Prý se takové přerozdělování nakoupených pohledávek děje před samotným zahájením exekuce, kdy na to nemají exekutorská pravidla vliv. Sem tam proběhne likvidace nějaké inkasní společnosti a její portfolio pohledávek převezme někdo jiný. Relativně staronová firma, nová firma a staří známí zakladatelé, začne vymáhat dluhy znovu. Na této praxi je krásně vidět jak naše „nezávislé“, „nezkorumpované“ a „spravedlivé“ soudy jdou exekutorům na ruku s jejich formulářovými žalobami. Nikdo se nezabývá podstatou ani oprávněností. Rovnou se bez soudu a vyjádření protistrany „stínají“ hlavy. Tady ani nemůže fungovat obvyklý argument zastánců exekucí, že si za to dlužník může sám. Když vás okrade kapsář tak za to ten okradený taky nemůže. Je to sprostá krádež s požehnáním státu.
